Což takhle dát si špenát

Zábavná história o svetovom objave regeneračných lúčov a o československých podvodníčkoch dostala typicky dobový názov Což takhle dát si špenát a bola uvedená v roku 1977. V čase normalizácie nebolo dohromady čo točiť a tak vznikali takéto potrhlé únikové žánre. Slabšia a ohraná téma s rôznymi zámenami asi typická pre dobu vzniku. Čo však stojí za pozretie sú herecké výkony celej vtedajšej plejády vynikajúcich hercov. Ďalším zážitkom je zhliadnuť hercov, ktorí už nie sú medzi nami a ostatných v ich mladom "vydaní". Československým filmom 70. rokov som nikdy neprišiel až tak na chuť. Hoci sa mnohým z nich dá zasmiať, ich humor jednoducho nie je môj šálok kávy. Môžem tu maximálne obdivovať na kolene robené, ale funkčné triky. Priemerná Československá snímka. (15.09.2019)

Jedna z komedií, ke kterým jsem nedokázal najít cestu. Nebavila mě jako kluka a nebavila ani tentokrát. Sice si rozum uvědomoval originální zvraty, záměny, proměny, bláznivé situace a dialogy, emoce to však sledovaly bez zájmu a pokud se nadzvedly když Zemánek s Liškou jako kluci přepadli poštu nebo když Zemánek přistihl milenku s jiným, u Janžurky předvádějící dospělé mimino, se zase otráveně odvrátily. Navíc tu není jediná postava, která by mi nepřipadala protivná nebo otravná, což výslednému dojmu taky nepřidalo. (01.07.2011)

Až při několikerém podívání jsem s překvapením zjistil, že v první půlhodině se neděje naprosto nic. Ale protože vím, co bude následovat, tenhle pomaloučký rozjezd mi vůbec nevadí. Co mě mírně ruší, je všudypřítomná socialistická moralita, která pranýřuje zločinnost od vynášení kremrolí z hotelové kuchyně až po vraždu. I když k vraždě ani nedošlo, Petr Kostka si pouze odložil mimino do pekáče, no bóže:-) Petr Kostka je ostatně vůbec milým překvapením filmu, hraje jinak než obvykle a já mu úplně věřím jeho jižanský temperament. Zatímco pánové Menšík a Sovák hrají "pouze" standardně. Kreace přerostlé Marcelky v podání Ivy Janžurové je sice výborná, ale já si říkám, jestli herečka z legendárního Kočáru do Vídně nebo Morgiany měla zapotřebí se takto prezentovat. Asi měla, jiné role v té době nedostávala. Nicméně, přes některé výhrady je tenhle film v kontextu dobové tvorby naprostá pecka, to se musí uznat. Takových námětů se rodilo jen málo. (16.11.2008)

Scenáristické veľdielo pána Macourka, ktorý tým trochu sci fi námetom mne pripomenul svoj počin v Ako utopit doktora Mráčka. Jeho rukopis je jednoznačný. Neskutočná zámena postáv, zábavný chaos a absencia hluchých miest. V podstate vidíme nekonečnú sériu groteskných situácií. Herecké výkony snáď ani nie je nutné komentovať. Už len dvojica Sovák - Menšík je spojenie nadlegiend. Tunajšie hodnotenie mi príde prinízke. (19.01.2017)

Komedie, která mě neoslovuje dnes stejně jako před lety. Popravdě - při jejím sledování pokaždé cítím lehkou averzi, která nemá pranic společného se špenátem jako takovým, neboť proti proslavené krmi Pepka námořníka nemám žádné námitky. Nicméně navzdory bezesporu avantgardnímu scénáři nemám kladný vztah k maličko amatérskému režijnímu zpracování příběhu - jeho veselí působí nuceně a jeho protagonisté jsou tím pádem za trochu trapné tajtrlíky. Krom toho - zakončení nepokládám za příliš šťastné: Vůbec nejde o oba ústřední hrdiny, ale o to nevinné dítě, navždycky připravené cca o dvacet let života. P.S.: Jak to, že transformace dobytčete trvala několik málo vteřin, zatímco k proměně člověka bylo třeba mnoha hodin ? (18.06.2018)