Kdo chce zabít Jessii?

Do půlky 60.let neměl sci-fi žánr v Československu velkou tradici, ale to co v tomto směru do té doby vzniklo (Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB-1) mělo filmové kvality světové úrovně, včetně skrytého poselství. Pak vstoupil do kinematografie scenárista Miloš Macourek, střídavě spolupracující s Vorlíčkem a Lipským, a tradice toho žánru v našich končinách zůstala v paměti mnohých diváků spjata výhradně se stylem osobitých bláznivých komedií, především parodující různé kriminálky, akční filmy, grotesky, komiksy a sci-fi současně. ... Chtěl jsem se ještě jednou podívat s odstupem času tuhle komedii, na které jsem se jako dítě velice rád opakovaně bavil. Má v sobě do detailu promyšlenou zápletku i další vývoj až s vypointováním děje v závěru, spoustu gagů a hlášek, spoustu krásných momentů, kde se groteska míchá s poezií (proražení sousední zdi přes tahání telefonní šňůry a následné hraní na klavír uprostřed rozbouřené místnosti). To všechno vnímám, ale působí to na mne stejně jako překombinovaná fraška, spolu se Zabil jsem Einsteina, pánové spíše jako kuriózní perlička kinematografie zlatých šedesátých, než filmový klenot. Každopádně žnu Danu Medřickou v roli vědkyni a ty její pragmatické hlášky. ,,Nemluv na mě takhle, teď nejsem tvoje Růženka, ty jsi obžalovaný - kdyby se ti zdálo jenom o tvé ženě, nemuselo to dojít až sem." 65% (04.08.2018)

Inu, řekněme, že se pan "docent" Vorlíček teprve rozcvičoval... :-) . . . Vtípný námět, leč se spoustou drobných nedotaženin a trošku diletantským přístupem všech zůčatněných. Právě herci ruku v ruce s kamerou nejvíc škodí tomuto dílku >jakousi takovou< trošku toporností. . . . Škoda přeškoda. Zábava možná chvílemi nadprůmětná, ale film jen průměrný. Půl hvězdičky bych dal Kájovi Saudkovi, ale stejně raději zaokrouhlím dolů. Tenhle film měl svou pointou i protagonisty opravdu na víc! (16.09.2005)

Mohlo to být natočeno v barvě. I tak, ale geniální zábava každým coulem. Navíc film s komiksovými bublinami je zřejmě světovou raritou, na kterou můžeme být vskutku pyšní. Romantický   závěr a následné výstřízlivění nemá chybu. Nejskvělejší je tady ale Jiří Sovák a protože se taky jmenuji Jindřich a tento týden byl čtvrtek, hodnocení je bez debat. (28.04.2019)

Tenhle film vnímám především jako velkou příležitost pro Danu Medřickou. Zatímco dnes ji máme zafixovanou v rolích pečujících/opečovávaných maminek/babiček, tady vystupuje jako pragmatická žena ve službách vědy a mě to moc baví. A i když se zprofanované vtipkování na téma plánovaného manželského sexu může zdát otřepané, mně její hláška: "No Jindřichu, dnes je přece čtvrtek!" rozesmává už hodně let. (16.11.2008)

Vhození do děje a přípravné manévry pro rozbalení celé zápletky sice i vzhledem k vysokým ambicím originálního příběhu značně pokulhávají, avšak jako celek je Jessie až neskutečně povedenou smrští dnes již ikonických scén a bláznivých zvratů, jejichž silný protikomunistický podtext lépe vůbec neřešit a užívat si pouze tu haldu kreativně natočené a nadpozemsky zahrané zábavy. Právě herci jsou dalším klenotem, který kromě nápadité režie a scénáře celý film zdobí. Ačkoli se totiž v roli Jessie promenádovala před kamerou nádherná a rozumně oblečená Olga Schoberová, hlavní pozornost na sebe strhává především zlatá dvojice Sovák-Menšík, v jejichž podání vyznívají i ty průměrnější vtipy naprosto nezapomenutelně, nemluvě pak o těch samo o sobě nadprůměrných, kterých je opravdu spousta. Jeden ze zlatých hřebů ztřeštěné české komedie, jehož úrovně už v jiné době a hlavně s jiným štábem nelze dosáhnout. 85% (30.05.2014)