Kdo chce zabít Jessii?

V případě KDO CHCE ZABÍT JESSII? je tře mít na vědomí, že nejde o žádné pokus o splynutí filmu a komiksu - a vlastně ani nejde o komiksový film, protože pronikání komiksové estetiky je spíše uměleckým nástrojem než cílem. Komiks je Macourka a Vorlíka (podobně jako ve srovnatelné době pro Jiřího Brdečku nebo Oldřicha Lipského) jen další z výzev k blbnutí s možnostmi filmového vyprávění i stylu. Výzvou, která je mnohem promyšlenější a chytřejší, než by se dalo z praštěného námětu vyvozovat - a celá tahle "alternativní vlna" strukturně modernistických filmů bez modernistických ambicí si do budoucna zaslouží detailní prozkoumání. Tak či onak, pokud by vás zajímala analýza filmu KDO CHCE ZABÍT JESSII, můžete ji najít třeba tady (nebo v uhlazenější podobě od strany 129 v ROZBORU FILMU). Dodnes zatraceně působivý film... a to i proto, že Miloš Macourek byl prostě génius, ať už jeho scénáře režíroval Lipský nebo Vorlíček. (21.03.2020)

Mohlo to být natočeno v barvě. I tak, ale geniální zábava každým coulem. Navíc film s komiksovými bublinami je zřejmě světovou raritou, na kterou můžeme být vskutku pyšní. Romantický   závěr a následné výstřízlivění nemá chybu. Nejskvělejší je tady ale Jiří Sovák a protože se taky jmenuji Jindřich a tento týden byl čtvrtek, hodnocení je bez debat. (28.04.2019)

Přestože jsem v posledních letech hanebně a nepatriotsky opomíjel tuzemskou produkci (ať už hudební, filmovou či literární), tak mě koupě a důkladné prostudování monografie Káji Saudku přimělo ke snaze o získání jakéhosi podvědomí o jeho propagačně filmové tvorbě. Jeho nezaměnitelný kreslířský rukopis se však pořád ještě hňácal a tvaroval. Šrafuru ignoroval za okázalého ulíznutí patky a jeho linka měla do pevnosti ztopořeného velrybího údu daleko. Přesto dokázal své bravurní typografické schopnosti... Koho vlastně kurva zajímá nějaký Saudek? Tento snímek je v mnoha ohledech revoluční. Jak všichni víme, jako první u nás si píchl svým zažloutlým socialistickým ukazováčkem do oné zlotřilé západní chobotnice zvané superhrdinský komiks. Revoluční je rovněž použití bublin, jimiž komunikují postavičky vypadnuvší ze stránek komiksu... Blablablabla, proč prostě nedržím hubu? Protože teď přichází ten posraný verdikt! Přes všechny kultovní blemcáky, které se kolem toho za čtyři dekády nabalily, v tomto díle nespatřuji nic jiného, než hoďku a půl kyselého ošívání se za občasného narovnání zpocených varlat. Pardón. (03.03.2014)

Výchozí premisa je, stejně jako u srovnatelně „jiného“ Happy Endu Oldřicha Lipského, úžasná. Její rozpracování do podoby celovečerního filmu již pokulhává. Expozice zdlouhavá a poskytující dostatek prostoru k přemýšlení, o jakou blbinu s oním strojem na sny jde. Zbytek dění tvoří poněkud chaotické lovení a následně poněkud drastické likvidování snů. Málo nosné i na osmdesát minut. Úsměvnější stránkou věci jsou herecké výkony a pravděpodobné inspirační zdroje Macourka, Vorlíčka a Saudka – americký komiks byl sice nesehnatelným zbožím, ale motiv (SM) bičování ve svém „vedlejšáku“ pro dospělé rád využíval Joe Shuster, autor Supermana. Pro roli Jessie mohla být vybrána herečka lepší, stěží lepější, a docent Dana Medřická, zosobnění tuposti komunistické ideologie? Ďábelštějšího komiksového padoucha aby jeden pohledal. (Měřeno vzhledem, nabízí se Jiří Sovák s antigravitačními rukavicemi a účesem šíleného vědátora, ale povahově jde o vcelku sympatickou postavu, která chce jenom uniknout z ubíjející socialistické rutiny.) Vysvobození z šedi všedních dní příznačně (a provokativně) představuje zhmotnění původem amerického snu. ___ Adjektivum „unikátní“ náleží vzhledem k místu a době vzniku technické úrovni díla. Točilo se na cinemaskopický formát a kvůli realizovatelnosti triků černobíle, což ničemu neškodí, černobílá naopak Jessii odlišuje od pestrobarevných komiksových filmů ze zámoří (kde měl dokonce vzniknout remake, ale pak přišel rok ’68 …). Vtipů vycházejících z obohacení dvourozměrného světa o třetí rozměr mohlo být více, ale stejně jsem měl dojem, že sleduji film, kterému bylo předurčeno vzniknout o pár dekád později. Vorlíček zkrátka předběhnul svou dobu, za což mu budiž slabší vypravěčství protentokrát odpuštěno. 80% Zajímavé komentáře: Šandík, Adam Bernau (18.07.2012)

Priznávam, že Jessii som si pôvodne zohnal len kvôli Olge Schoberovej. Mal som totiž a priori pochybnosti, či bude dostatočne využitý potenciál dobrého námetu. A tiež, či mi sadne typ humoru. No ukázalo sa, že obavy boli zbytočné. Skvelá komédia, navyše nielen sci-fi, ale aj akčná. A s nekorektným záverom! Toto všetko z "našich" končín. Proste zlaté šesťdesiate... (21.11.2015)