Můžeme být hrdinové

Superhrdinové stále hýbají filmovým světem, avšak nikdo si nevšiml, že je vše určeno převážně pro starší diváky. A tak Robert Rodriguez bouchl do stolu a natočil superhrdinský snímek právě pro ty mladší. Nejedná se však o rodinný film, ale skutečně vyloženě čistě o dětský. A rovnou superhrdinská týmovka. ´We can be heroes´ (Můžeme být superhrdinové) je fráze s určité písně Davida Bowieho a jestli jde o odkaz či je společná myšlenka jen čistě náhodná můžeme jen spekulovat. Rodriguezův rukopis je znát, takže je to celé v duchu předchozích dětských snímků ´Spy kids´ ( 2001), ´Dobrodružství Žraločáka a Lávovky´ 2005) a ´Prckové´ (2009). Žraločák a Lávovka se tu dokonce i objevují. Snímek obsahuje spoustu odkazů jak na tým Liga spravedlnosti, tak i X-Man. První tým připomínají dospělí, druhý jejich děti. A aby toho nebylo málo, neonovým prostředím se vzpomíná i na známý průserový snímek Joela Schumachera ´Batman a Robin´ (1997). Koncept celého příběhu a daných akcí je tedy dosti odlehčený a to přemírou pocitu dětinství. Proto je na každém kroku snůška nesmyslů i pro takový film. Starší divák, odkojený snímky od Marvelu či DC, tak nad tímto počinem přirozeně ohrne nos. Leckterých násilných scén se tu v žádném případě nedočkají. Dobrodružství superhrdinských dětí tak působí jako obyčejná dětská hra a nakonec, proč ne. Proč by si i dětští diváci, podle tohoto filmového vzoru, nemohli hrát na superhrdiny a zachraňovat svět. Žádné drama, žádné napětí, jen prostoduchá dětská zábava, která by děti oslovit mohla. Záleží však samozřejmě, ostatně jako vždy, na diváckém přístupu. (29.05.2021)

Jistě je to prvoplánové, děsně barevné a naprosto předvídatelné - pro dospělého! Vzhledem k tomu, že to film určený pro děti, tak to beru. Holkám se SPY Kids moc líbilo a toto je přesně stejný šálek kávy. Při bláznivém dobrodružství může malý divák vidět nastavené zrcadlo úspěšným dospělým (jejich sebestřednost, výhradní tah na branku, narcismus, aroganci i sobectví) a vidět rozdíl, jak vypadá konání, když si lidi naslouchají, spolupracují a chrání se navzájem. Ty větší a pozornější mohou i pochopit podprahové sdělení, že cesta je někdy důležitější než cíl a ty ostatní se prostě zasmějí. Je to prostě Rodriguez a ten má svůj nezaměnitelný styl a v meritu toho já dávám spokojených 65%. (12.03.2021)

Jelikož jsem až doposud neviděl ani jeden díl Spy Kids, nemohu porovnávat, jak moc navázal na tuto svou sérii tímto snímkem, nicméně pokud mají tyto filmy podobnou úroveň, jako právě nyní We Can Be Heroes, tak ani nikdy žádný díl vidět nechci. Tohle je totiž naprosto debilní i pro malé děti. Samozřejmě by měl divák již dopředu od takovéhoto typu filmu čekat naivitu, infantilnost, kýčovitost a absolutní nenáročnost, ovšem i takovéto filmové kousky, určené pro velmi mladistvé publikum, by měly mít své mantinely, a ty zde Rodriguez zle překročil. A je naprosto k ničemu, že casting, především tedy dětských rolí, nabídl poměrně sympatické a výrazné tváře, když pak z nich jejich tvůrci udělají pitvořící se hňupy a nutí je dělat teatrální opičárny. Vrcholem nicméně je závěrečná pointa, kterou s okamžitou platností pasuji na nejtroubovitější závěr posledních let, dělající z veškerého předešlého dění nejzbytečnější záležitost vůbec. To snad nemohl nikdo myslet ani vážně! Jinak efekty odpovídají dostačujícím potřebám dětského obecenstva, ovšem atmosféra, či napětí se zde nevyskytuje, a co se přímo samotné zápletky týče, jako minimálně ústřední nápad docela dobrý, ovšem jeho zpracování katastrofální. Určitě tedy zkrátka beru v potaz, že Rodriguez natočil tuto podívanou primárně pro děti, nicméně opakuji, toto bylo fakt moc blbý už i pro ně a především ten závěr je naprosto neodpustitelný. (23.01.2021)

Zrejme to budete nenávidieť ako väčšina prepätých pozérov na ČSFD, ktorí si pustili "nový film Roberta Rodrigueza", asi v očakávaní nového Desperada, alebo aspoň Ality 2... a dostali film v štýle Spy Kids, teda niečo na spôsob "RR točí pre decká tak, že sa baví s bandou decák". Vaše 10 - 12-ročné dieťa (vrátane toho vnútorného, ak niečo také vlastníte) sa však bude solídne baviť. (29.12.2020)

Snadno vydělaný peníze, Roberte, já vím. Ale když během krátké doby necháš lidi, aby ti zatleskali za parádní Alitu a dokonce i solidní epizody Mandaloriana, tak přece ani bambilión dolarů nestojí za infantilní kýč, co ti roztluče renomé jak za dob Žraločáka a lávovky. Děti odrostly, tak už ti nemá kdo zatleskat za scénář, co by napsala umělá inteligence po pětiminutovém chatu s partou batolat, a CGI na úrovni rumunských fanfilmů. Jsem táta, tak bych měl spíš mhouřit oči, ale i přes to mi do nich ten bordel lítá a ničí rohovku! Spalte to na prach, protože tohle je na úrovni těch psychotropních YouTube videí, co ničí nevinné lidské duše, a jejichž autoři právem fasovali ban. Rodriguez je oproti tomu dostupný na Netflixu a znásilnil vánoční pokojíčky ve 44 milionech domácností. Místo zaslouženého trestu vyinkasuje dalších pár míčů na sequel. Další důkaz toho, že Netflix vás chce primárně krmit obsahem a na závadná éčka, kterými Můžeme být hrdinové jen přetéká, už nehledí. Tak si nejdřív přečtěte etiketu (mrkněte na trailer), než do tohohle ponoříte lžičku. P.S. Disneyovská Sky High je asi tak o milion procent (čti dvě a půl hvězdičky) lepší. A hraje v ní Kurt Russell, který celou tuhle rádoby star-power chásku přehrává jedním obočím hned v úvodní scéně. (06.01.2021)