Pták Ohnivák

„Nič dobré nám neprinášate a nič dobré vás tu nečaká.“ V polovici 90. rokov ponúkol slovenský producent Rudolf Biermann (ktorého jediným široko ďaleko „čiernym“ projektom je nedokončený Jánošík) českým rozprávkovým a iným legendám, režisérovi Vorlíčkovi („Arabela“) a scenáristovi Macourkovi („Mach a Šebestová“) peniaze na novú českú rozprávku VTÁK OHNIVÁK a do hlavných rolí im okrem iných zohnal Karla Rodena, Jiřinu Bohdalovú a Mariána Labudu. Bohužiaľ, výprava je nevýrazná, akcia podľa česko-slovenských očakávaní nestojí za nič, počítačové triky sú smiešne a mladé herecké výkony mdlé. Napriek tomu snímke nemožno uprieť rozprávkovú atmosféru a hypnotický vtákov spev. DODATOK 22. 12. 2009: Takže Jánošík dokončený. (26.07.2008)

Pohádka, která měla jistě velké ambice, ale dopadla spíše na mírně nadprůměrné úrovni. Pohádka trpí celou řadou neduhů. Nejslabší je mizerný casting na herce do hlavních rolí, vyjma Tiny Ruland. I přes o něco nižší výskyt silných momentů, než jsem u Vorlíčka zvyklý, se nejedná o čistou pohádkovou rutinu, kterou stačí vidět jednou. Jeho pohádku tak trochu pohřbila německá koprodukce, ve které byla natočena. O tom, že tahle pohádka opravdu není moc dobře přijímána diváky svědčí i to, že není v televizi moc často reprízována. Pěkná princezna Tina Ruland, která opravdu vypadá jako princezna, Karel Roden v roli hlavního zloducha, temná až hororová atmosféra a ještě i snaha vymanit se ze zaběhaných pohádkových schémat, to vytahují na poctivých 60%. (18.11.2009)

Když jsem byla v první třídě, slíbili nám ve škole návštěvu malého místního kina a dokument o zvířatech Aljašky. Štěstím jsem nemohla dospat. Zvířata Aljašky ovšem nedorazila, takže došlo na plán B. Pták Ohnivák. Už od chvíle, kdy se zjevil Roden s vizáží upíra a satanisty, mi začlo bušit srdce hrůzou. To se nezlepšilo, když začal věznit princeznu na svém hrůzném tmavém hradě střeženém krvežíznivými dobrmany. No a když mu na konci probodli srdce a jemu se vyvalila krev z očí a nosu a pak ho vlastní psi rozsápali, zoufale jsem snila o zvířatech Aljašky a dalších pár let jsem odcházela ze školní družiny, když se tam hromadně odhlasovalo sledování tohoto snímku. Teď, s odstupem času a překonáním traumatu, přidávám jednu hvězdu, ale malým dětem nedoporučuji! (16.02.2011)

"Půjdu pro ni až na kraj světa, nasadím pro její záchranu svůj život. Miluju ji. Znám ji totiž už od včerejška." Na Tinu Ruland je radost pohledět, to všichni víme už z Kouzelného měštce. Ovšem i tak si měl Miloš Macourek dát se scénářem větší práci. Děj se řítí dopředu a protože ani Václav Vorlíček neodvedl zrovna prvotřídní výkon, na pohádkovou poetiku se zapomnělo. A nebo na ni nezbyl čas. Hodina a půl je na tak rozvětvené dobrodružství zkrátka málo. Herci jsou vesměs zklamání, ale vinit je z toho nemůžu. Buď ani neměli pořádně co hrát, nebo toho naopak bylo tolik, že sotva oddrmolili text a přišel střih. Plusem je povedený hudební motiv a parádní temná atmosféra. (24.12.2017)

Tuhle příšernost s vycpaninou v titulní roli, princeznou, kterou jsem potají překřtila na Kobylí ksicht, a úděsně nesympatickým princem v mých očích nezachránil ani sedmý statečný Horst Buchholz a tu hvězdičku museli místo něj vybojovat Roden s Bohdalovou. Vorlíčku, Vorlíčku, kde jsou ty časy, kdy tvé pohádky hltali se zatajeným dechem malí i velcí? (26.10.2007)