Tři oříšky pro Popelku

Libuše Šafránková, zlou macochou týraná Popoluška, ktorá sa zmení na krásanu princeznú, je naozaj sympatická. Zahrala túto rozprávkovú postavu veľmi dobre. Škoda, že to isté nemôžem povedať aj ďaľších hercoch. Napríklad Pavel Trávniček v úlohe princa pôsobí hodne toporne a taký Vítězslav Jandák ako jeden z členov jeho družiny je úplne trapný. Ale ako celok to vyznieva celkom príjemne. Zvlášť v časoch Vianočných, kedy je to s nespochybniteľnou istotou vždy odvysielané niektorou z českých či slovenských televízií. Tri hviezdičky pre Popolušku. *** (14.03.2008)

...joo joo..kdyz sem byl jeste malinkej...mel sem takovej sen, ze jednoho dne prijede krásnej princ na bílým koni, chytne me za ruku a rekne, "pojď....pojeď se mnou"...já bílý plesový šaty, zlatý střevíce, přisednu si k němu a pojedeme spolu dááál a dááál....v tý době mi bylo sedumnáct let, kouřil sem trávu, toulal se po venku špinavej jak prase, zkrátka já a popelka sme toho meli moc a moc spolecnyho...jako bysme si z ucha vypadli....este ted když si na to vzpomenu, chce se mi z toho brečet, ale protože mam ucpaný slzný kanálky, tak mi akorát hnisaj voči.....teprv loni sem si uvedomil, jaka je ta popelka krava...kurna kdyz mi vysypou na zem z jedny osatky hrach a z druhy cocku, tak to zametu, vyhodim a do osatek nasypu lusteninu novou..proc zbytecne riskovat H5N1?... ale jinak za 80/100 a ja si du vykapat voči (02.02.2007)

Existuje mnoho filmových zpracování pohádky Popelka. Animovaná i hraná Popelka od studia Disney, muzikálová Popelka, Moderní Popelka..... tou nejznámější u nás ovšem pravděpodobně je Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka. Klasická česká pohádka, která se stala pravidelnou vánoční televizní stálicí a velké popularity se dočkala i mimo Česko. Tři oříšky pro Popelku jsou jednoduše zásadním snímkem české kinematografie a i největší případný odpůrce tohoto faktu nemá moc šancí na námitky.   Už v roce 1973 si Václav Vorlíček vydobil slušnou pověst díky snímkům jako Kdo chce zabít Jessii?, ,, Pane, vy jste vdova! ´´ nebo Dívka na koštěti. U svého devátého celovečerního filmu poté jako předloha sloužila klasická německá pohádka, kde ovšem došlo k jistým změnám ve scénáři Vorlíčka a Františka Pavlíčka. A díky tomu vznikla pohádková klasika, kdy sice divák může například upřednostňovat S čerty nejsou žerty nebo Tři veterány, musí ovšem uznat, že Tři oříšky to i díky mezinárodní pověsti dotáhli daleko. Na druhou stranu to ovšem díky mezinárodnímu proslavení předlohy mělo tak trochu snazší. Vorlíček pohádky uměl a Tři oříšky pro Popelky je tak jednoduše krásně natočená záležitost. Ideálně zvolená výprava, bohaté kostýmy, jednoduše pocit, že ze samotné předlohy do jisté míry Vorlíček vymlátil maximum. A pak tu byla pochopitelně šťastná trefa v oblasti castingu. Skvěle zvolená Libuše Šafránková ve své životní roli, Carola Braunbock jako výtečná zlá macecha, výtečná Dana Hlaváčová jako Dora, klasicky perfektní Vladimír Menšík, milé cameo Heleny Růžičkové a.... Pavel Trávníček.   Legendární hudba Karla Svobody, očividná filmařská hravost v oblasti snímání jednotlivých záběrů a především ideální podívaná k pohodlí u vánočního stromečku. Vorlíček měl sice v kariéře o poznání více pamětihodných a výraznějších snímků vedle kterých Tři oříšky pro Popelku působí tak trochu obyčejně, ze samotné předlohy ovšem Vorlíček bezpochyby vymlátil maximum. A svého kultovního statusu se Tři oříšky pro Popelku dočkali zcela právem.   I díky své oblíbenosti, neustálým pravidelným vánočním reprízám a úspěchu i za kopečky se Libuše Šafránková stala největší českou princeznou a i přes její sebelepší herecké výkony nadále pro všechny zůstala naší Popelkou. Odešla nejen herecká dáma, ale především skutečně ikona českých pohádek. Vánoční reprízy téhle pohádky už nikdy nebudou jako dřív..... (09.06.2021)

Vánoční klasika a jedna z našich nejlepších pohádek – tedy alespoň dle mého posouzení (co jsem měl doposud tu čest vidět). Mám tento film docela rád a to samozřejmě hlavně kvůli Libušce Šafránkové. Té tato role vážně sedla a dala do ní všechen svůj herecký talent. To už se samozřejmě nedá říci o jejím filmovém partnerovi, ale tak Pavel Trávníček se toho v rámci svých možností zhostil i tak dobře. Kostýmy – hudební doprovod – prostředí – to vše bylo v naprostém pořádku a jsem rád, že měla tato Popelka i slušný ohlas v zahraničí… (25.12.2018)

Po nedávnom prečítaní 20-stránkovej, priam čarokrásnej, diskusie k novej nórskej iterácii tejto československej klasiky padla v pléne istá Bluntmanova interpretácia s touto súvisiaca, niečo vo význame, že bola na tú dobu relatívne progresívna a borila vtedajšie konzervatívne konvencie. To si vysvetľoval tým, že mal princ údajne foot fetish, čo bolo údajne v rozpore s tradičnými hodnotami, alebo, že medzi princom a jeho dvoma prisluhovačmi panovali nejaké homosexuálne tendencie. Tak som si povedal, že v tomto smere poctím toto skarhané obdobie roka a do zlatého fondu československej kinematografie opäť nazriem a rovno aj preverím, ako moc Blunťoš po večeroch droguje (nič v zlom). Vo výsledku som nútený konštatovať, že žiadne princove alternatívne tendencie som nespozoroval a rovnako ani jeho záľubu v papaní nožičiek. Tiež sa nie úplne stotožňujem s mániou Čechov a Slovákov a ich pravidelnou selekciou tohto Vorlíčkovho diela na sledovanie počas záverov rokov, no na druhej strane po troch každoročných pokusoch pochopiť začínam trochu chápať. Nejedná sa o najmárnejší výplod pod slnkom a hoci je príbehovo nechutne debilný, určité filmárske kvality bez debaty nesie. Ale rozumiem, že ak za čias komunistického aparátu nič lepšie v telke nebežalo, dá sa na tom lipnúť a kultovo & iracionálne uctievať aj doteraz x) (x) (21.8.2018) (24.12.2020) (24.12.2021) (24.12.2022) (24.12.2023) (03.01.2023)