Kouzelný měšec

Jedna z těch nejlepších post-komunistických pohádek. Sice to není úplný výkvět české filmografie, ale je to prostě ještě sledovatelné. Například je to jedna z nejlepších rolí Mahuleny Bočanové. Příběh to máš čistě pohádkový, ale alespoň to nemá různé ty socialistické rysy které běžně zůstávají v českých pohádkách dodnes. Objevilo se v pohádce mnoho známých českých herců, a málo kdo byl vyloženě takový, že se za něj divák styděl, což je vzhledem k české tvorbě dost silný výkon. Příběh má celkem švih, a je tam pár takových výroků které si lidé pamatují dodnes. (vím, to nemusí nic znamenat, ale každopádně nějakou úroveň to má) Takže si myslím že to není úplně špatná pohádka, a že má i něco do sebe. Myslím že to dost zachraňovali ti Němci. (16.12.2011)

Zcela otevřeně přiznávám, že jsem zřejmě nějaký zvláštní druh homo sapiens sapiens, kterému se líbí složitější pohádky s myšlenkou daleko víc než tisíckrát ohraná (pro mě s prominutím stupidní) Popelka. A tahle pohádka patří k mým nej. Dělá si tak trochu legraci z ohraných klišé a nekopíruje tolikrát použitý recept. Podívám se na ni klidně i teď, po 15 letech. (18.10.2011)

Když jsem byla malá, tak jsem ji měla hrozně ráda, přestože byla taková lehce děsivá - zvláště ta hudba. A lidi tam přeměňují v hrábě a nechávají je zatuhnout, je tam Meluzína, děsivý ohnivec a vůbec.. dost nezvyklé, ale o to je to právě fajn. Teď když už jsem starší zjišťuju, že to není zas tak úplně ono.. ale z nostalgie si ty 4* zaslouží. (24.12.2014)

Jedna z těch novějších a asi nejlepších pohádek po revoluci. Scénář výborný hudba taky skvělá postavy taky moc sympatické a i dobré staré a dochované kulisy. I toho ohnivce jsem se trochu bál ale byl dobře zpracovány a autentický. Ale to už neplatí u meluzíny. 8/10 NA TOHLE BY MĚLA DNEŠNÍ MLÁDEŽ KOUKAT A NE NĚJAKÉ LEDOVÉ KRÁLOVSTVÍ A DALŠÍ NOVÉ POHÁDKY. (01.01.2017)

Nějak to nebylo ono, porevoluční pokukování po velké výpravě ala prachy na Západě tu působili dosti směšně už tehdy, dnes však lacinost (především triků) pohádku vyloženě sráží. O toporných hereckých výkonech zahraničních herců (asi na lepší nebylo) nemluvě. Troškovské (pitomé) pitvoření, které je bůhvíproč už třicet let vydáváno za nadsázku, je už samozřejmě přítomno, stále je ale drženo na uzdě. Námětu a scénáři chybí samozřejmě dramatičnost a byť nejsou vyloženě zlé, nechávají diváka chladným a do děje jej nevtahují. Jenže další porevoluční nešvar, nereálná dokonalost exteriérů, odsuzuje pohádku do světa neživotaschopných skanzenů a navoněných turistických památkových center. To co bylo uprostřed žalostného stavu památek  za komunismu nutností, ukazuje se dnes jako deviza. Vláčilovy filmy plné opadané omítky a hnoje jsou vlastně nádherné, neb z nich kouká život. (24.01.2022)