Táto, sežeň štěně!

Je to film, který by hravě mohl mít nadčasový charakter. Děti chtějí psy i dnes a k chalupám rozhodně. Film mi ale nejvíc připomíná Na samotě u lesa dějově po pár letech, když děda Komárek odešel do nebe. Ten nejmenší špunt navíc zase připomíná toho nejmenšího v Ať žijí duchové. Vůbec nejvtipnější je ale babička Jiřina Šejbalová. Hlavně v redakci, ale i po přečtení inzerátu se snímek vydává cestou grotesky. Závěrečná píseň ale je chytlavá. A Miroslav Horníček coby ničemu se nedivící, ale přesto chápavý otec je také okouzlující. (30.12.2019)

Především první polovina filmu je výborně nahláškovaná a malí caparti mají jednu geniální hlášku za druhou. Jenže ve druhé polovině filmu dojde dech a divák už jen sleduje pachtění se každé filmové postavy za sehnáním psa. A konec už je naprostý zmar - jakoby tvůrci nevěděli, jak děj ukončit. I proto jen velmi průměrné hodnocení. (05.07.2022)

Nejkrásnější okamžik v životě jsem zažil během sledování komedie Táto, sežeň stěně. Dodnes si ho naprosto přesně vybavuji. Je mi 10 let, sedím v obyváku, mamka vedle mě a plete svetr. "Mami, když nemůžu mít bratříčka, tak aspoň takovýho malýho pejska. Slibuju, že ho budu každej den venčit, že se o něj budu starat." - "Ale to by tě za chvíli omrzelo. neměl bys na to čas." - "Ale mamí! Slibuju, že se o něj budu starat." - "No škoda, já myslela, že nám budeš pomáhat s tvým novým bratříčkem..." Tak to byl okamžik, kdy jsem se dozvěděl, že se mi splnil 10 let starý sen. (24.11.2008)

Zvláštní film. Pokud je Horníček na scéně, stojí zato se koukat... Ať už spravuje střechu nebo pod ní píše článek... Pokud je Horníček v nedohlednu, začíná to být slabší, přestože i tak se občas objeví milý vtípek a také kamera není k zahození. Špatná není ani režie, třeba rozhovor "ve" výtahu skoro nemá chybu. Ubohý je ovšem scénář, který i slušné herce vhání do nechtěných trapasů a milý divácký zážitek se postupně mění v pocit, že tohle je tak nějak málo i pro děti a mládež, pro něž to celé snad původně bylo napsáno a natočeno... Škoda vysloveně promarněné příležitosti... (29.01.2008)

Komedie pro celou rodinu názorně ukazuje, jak se v šedesátých letech minulého století obtížně za vzkvétajícího socialismu shánělo štěně. Malý capart si usmyslí psa a jeho horlivý tatínek využije všech dostupných prostředků, jak svému synkovi udělat radost. Obvolává Zverex (to je poměrně památná scéna) nebo reaguje na inzeráty s prodejem psů, případně je ve hře ještě pohraniční stráž. Tu má pro změnu "očekovanou" malý klučina, který neváhá roztomilé štěně odcizit, a pak se pod rouškou odhalení velmi autenticky strachuje. Několik scén je zapamatovatelných zásluhou Miroslava Horníčka, který roli tatínka zvládl uvěřitelně a mile. Komedie není příliš zatížena dobou anebo se tomu úspěšně vyhýbá. Neznamená to však, že by i bez nízké politické angažovanosti zvládla vše na jedničku. Především se film motá v kruhu a zdaleka není tak zábavný, jak by chtěl být. Je na něm znát, že opravdu vznikl v době, která je ve své naivitě poměrně prostinká. K problémům se přistupuje, mnoho jich ve filmu není, s lehkostí a z filmu je cítit neutuchající elán, který v kontextu s dnešní dobou vyznívá hodně archaicky. Nejinak je to s celým pojetím filmu. Archaičnost v každém záběru s dějovou roztahaností téhož navíc. Nutno připočíst i chabou vizuální stránku s poctivě vybledlými barvami a pofidérním zvukem, zralým na remaster. Film má v podstatě nulové vyústění, které vlastně končí chlapcovou radostí, že po úsilí všech si může konečně domů odvést svého psa. Zesnulý Milan Vošmik natočil celou řadu filmů pro děti, z nichž tenhle patří k těm nejznámějším. Režijní přístup s celkem neprotěžovaným Horníčkem nebyly nejhorší atributy filmu, ale u dětského diváka to jako celek dnes obstojí horko těžko. Ten zaručeně sáhne po moderním, technicky zdatném a hlavně nesrovnatelně atraktivnějším animáku. 40% (28.05.2014)