Marian

Hustá záležitost... Smutné a asi i částečně pravdivé. Už jsem to tu dříve psal, četl jsem knihu o rómech, kterak přišli tehdá do Čech... Je v tom jistá paralela. Naši je nejprve vítali jako uprchlíky ze Svaté země (tuto báchorku jim předkládali sami příchozí). Jenže hostitele asi nebavilo v těch leckdy nuzných časech příchozí nekonečně vydržovat a tak romové začali krást a díky rozvinutým cechům a nemožnosti se zapojit začali dělat jen podružnou práci... Práce s koňmi, dráteničinu, bylinkářství, hraní na nástroje... A tak to s nimi vlastně šlo dějinami. Dneska se už možná většina ani nesnaží integrovat. Zná slabiny systému a ví jak jej správně podojit. Leckerá rómská rodina zná všechny své nároky na dávky lépe než čerstvě nastoupivší úřednice... Těch pár co se chce vymanit to má věřím neskutečně těžké. Marian je smutným filmem, který se snaží poukázat na to, že leckdo měl v rukách špatně rozdané karty už od prvopočátku. Já však osobně vidím problém hlavně v samotném přístupu Rómů. Je to hlavně na nich aby dokázali majoritě, že to s integrací myslí vážně... Vadí někomu Vietnamci? Jejich děti mají česká jména, chodí do škol, řada z nás si s těmi co nám večer ve večerce na rohu prodají i v 20:00 čerstvé rohlíky poklábosí a leckdy i tyká.... Nikomu jejich přítomnost nevadí, protože se integrovali. Točit dnes filmy o Rómech je líbivé a leckdy i laciné. Tento naštěstí vznikl ještě dávno před touto vlnou. Velmi se mi líbil herec hlavní postavy, typově pěkně zvolen a hlavně pan Holub, kterého jsem nikdy moc nemusel, ale tady bych mu zatleskal. 4 sudy piva. * * * * (07.04.2015)

Mal to Marian ťažké. Detský domov a polepšovňa, to nie je med lízať. Súdružky vychovávateľky sú také i onaké, žiadna nebola podľa jeho predstáv. Cigáni tu naozaj pracujú, teda hrajú vo filme, a nejde im to vôbec zle. Možno aj preto, že hrajú samých seba, tak je to bez pretvárky, bez prikrášlenia. A hoci sú všetci v podstate kriminálnici, stále mám pocit, že sú o level vyššie, ako bežní cigáni, ktorých stretnem v meste a to ani nemyslím na cigánske getá pri veľkých mestách. Film je dlhý, všetko v ňom má svoje miesto, len ten záver nemusel byť práve takýto. Vlastne bol koniec úplne blbý a radšej posledných desať minút vo filme nemuselo byť, lebo mi pokazilo dobrý dojem. –––– My totiž sedíme na kýblu strašnejch sraček a musíme se snažit, aby ty sračky nevytekly ven! (10.04.2016)

,,...7 SOUROZENCŮ, ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ VYBAVENÍ ŽÁDNÉ, OTEC ALKOHOLIK, MATKA NEZPŮSOBILÁ DĚTI VYCHOVÁVAT A PŘEDAT JIM ZÁKLADNÍ NÁVYKY PRO PLNOHODNOTNÝ ŽIVOT V NAŠÍ SPOLEČNOSTI“...... /// … a proto bude umístěn do ústavní výchovy, kde bude zcivilizován, naučí se češtině, pracovním návykům … (to se líp řekne než to nakonec vypadá…). 80tý léta v děcáku bez hledání senzace. Realita, která nemá šanci ztratit na autentičnosti, i když osoba neznalá situace by mohla procedit mezi zuby ,,chudáčci“ a českej příspěvek do festivalovýho ranku. Víc než filmařinu dokážu ocenit nadčasovost a realičnost. Spolu se Svědomím Denisy Klánové by tenhle snímek neměl chybět ve sbírce žádnýho bojovníka za lidský práva (bílejch). (a kurva neobviňujte mě z rasismu. Moc dobře vím, vo čem píšu!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se pracovat (jakkoliv!) s romskou komunitou. 2.) Páč gádžové jsou rasysti! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.02.2013)

Budu strucny - tri nejlepsi ceske porevolucni filmy podle mne jsou: 1) Knoflikari, 2) Marian, 3) Navrat idiota - razeno abecedne. Konkretne k tomuto filmu: Nemam pocit, ze by se reziser stavel na stranu romskych prislusniku a zadal by pochopeni jejich chovani a cinu, ktere... (zemerne vetu nedokoncuji). Naopak mam pocit, ze nechava samotneho divaka, aby si z pribehu vzal to, co povazuje za nejdulezitejsi a sam ho interpretoval. Ma interpretace zni takto - veskere snahy o prevychovu naroda, jehoz cast (zduraznuju CAST) se 500 let po prichodu na nase uzemi jeste nenaucila zakladnim pravidlum nasi spolecnosti (o ceskem jazyku nemluve), jsou zbytecne. (13.04.2006)

Tak jako Marian postrádal absenci citů od svého okolí, ani své city neuměl projevit. Tak já jsem se též citově nedokázala postavit, ani na jednu stranu barikády, Nějak jsem v tomhle filmu nevěděla, kde je ta pomyslná pravda a vlastně nikdo kromě těch dvou vychovatelů, kteří zas byli až přehnaně naivní, prostě nikdo mě empaticky neoslovil. Film sice působil depresivním dojmem, ale něco mu chybělo, nebo možná přebývalo, nevím... (15.01.2014)