Marian

Svou náladou ani tématem to nebude zvlášť oblíbený film, ale za shlédnutí stojí. Především v dětských rolích mě překvapily civilní herecké výkony. Líbil se mi nevtíravý, reálný, nesentimentálně vyprávěný příběh a slušná kamera. Vyprávěný příběh, který chce spíš nastínit následky výchovy v dětském domově v kolektivu sobě podobných - bez lásky, bez potřebné autority - odkud není cesty ven. Vytrácí se zodpovědnost za své činy a vytváří se pocit radosti spojený s ubližováním a ničením, když je za své činy u ostatních obdivován. Za to vše dávám silnější 3hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.12.2014)

Co jsme si vychovali, to teď máme. Nemůžu uvěřit, že se dívám na realitu všedních dní dětí bez domova, které nemohou za to, kde a komu se narodily. Oproti praktikám zdejších vychovatelů je takové gestapácké řádění v koncentračních táborech pouhým čajíčkem pro batolata. Chvílemi jsem se cítila tak, že poběžím na wecko vyzvrátit dnešní večeři, jak se mi zvedl žaludek ... a smutno mi bylo. Klobouk dolů před tvůrci a všemi, kteří se natáčení účastnili. Reálnější než realita. (05.04.2018)

Silný pandán k filmu Narušitel systému (2019). Ten druhý film je sevřenější a zvládnutější co do realistického vykreslení i síly účinku na diváka, Marian je spíše filmová balada, u které musíme přistoupit na to, že některé momenty budou poetizovány, mnohé motivy zjednodušeny, mnohé kauzální spojnice mezi jednotlivými etapami příběhu zůstanou nevyřčeny... ale pak to funguje perfektně. Co mnou nečekaně otřáslo, je, že oba filmy svou postavu opouštějí ve stejný okamžik - na útěku, a to jen proto, aby nemusely přímo ukázat, co se stane pak, i když divák to už stejně ví. Jedna z postav možná poběží déle, druhá zřejmě skončí život vzápětí - ale co oba režiséři tímhle gestem říkají, je naprosto totožné: sledujete osud vnímavého, citlivého, po opětování důvěry a pozornosti přirozeně lačnícího člověka, kterému jsme jako společnost nedali šanci, hned od začátku ji neměl, když jsme ho násilím odtrhli, zavřeli, odepřeli mu zákonným opatřením jakoukoli autentickou lásku a zájem a namlouvali jemu i sobě, že je to v pořádku. A pak už máme přichystanou sérii trestů a dalšího strukturálního násilí, kterým budeme silově reagovat na přirozené důsledky revolty živoucnosti, příchylnosti a touhy v takovém člověku. *~ (08.11.2022)

Smutný příběh chlapce, který nikdy nepoznal opravdový domov a v náznacích lásky a pozornosti, která se mu dostávala, přichází zlom, který ho opět srazí na samé dno. Film má ukázat, jak je třeba na vzájemné důvěře a lásce neustále pracovat, jak to názorně a vynikajícím způsobem v druhé polovině filmu ukazuje pan Radek Holub. (26.02.2016)

Je naprosto parádní ve zdejších komentářích vysledovávat jak se do interpretace toho filmu zrcadlí životní postoje jednotlivých recenzentů, především teda jejich přístup k romům (který bývá obecně hodně polaritní). Jedni v tom vidí prachsprosté omlouvání cigošské mentality nepřizpůsobivých, jiní vidí zlý systém který nekompromisně přetváří mladé lidské bytosti ve zločince.. a v té mnohovrstevnaté ambivalenci a škále polostínů a nejasností to sežvýká málokdo. (25.02.2023)