Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Otakar Vávra natočil v roce 1938 výpravnou historickou veselohru Cech panen kutnohorských o příhodách rozverného rytíře Mikuláše Dačického z Heslova. Zdeněk Štěpánek, který nejen vytvořil hlavní roli, ale podílel se na námětu a scénáři, vzpomíná: „Při natáčení Panenství se mi Vávra zmínil, že hledá libreto pro nějakou veselou historickou fresku. Vzpomněl jsem si na zajímavou postavu našeho znamenitého frejíře, fechtýře a básníka Mikuláše Dačického z Heslova, tak jak nám ji neméně znamenitě zachoval Stroupežnický ve svých aktovkách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová. Začal jsem honem shánět historický materiál, hlavně Dačického vlastní spisy, Prostopravdu a vše, co se týkalo jeho života, osudů a doby. Sehnal jsem toho tolik, že by z toho byl pořádný tlustospis. Práce mi šla rychle od ruky, psal jsem hlavně v noci a brzy jsem Vávrovi předal návrh scénáře. Vávra byl spokojen, začal psát technický scénář a brzy se začalo točit. Film byl na tehdejší poměry velmi nákladný a jedině zkrácení natáčecí doby v ateliérech by mohlo znamenat úsporu, protože ateliéry byly velmi drahé. Vávra dokázal natočit tento na tehdejší poměry velkofilm v rekordním čase – za 19 dní…“ Mikuláš Dačický z Heslova znamenal pro Zdeňka Štěpánka, který byl v té době ve vynikající formě a postavu zahrál přímo brilantním způsobem, obrovský úspěch u publika i u náročné kritiky. Vedle něho si zahrála plejáda výborných herců – např. Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Jiřina Šejbalová, František Smolík, Hana Vítová a Adina Mandlová. Film i po letech patří k tomu nejlepšímu, co v 30. letech v české kinematografii vzniklo. (Česká televize)

(více)

Recenze (101)

Morloth 

všechny recenze uživatele

Tento film dělá neodolatelný Štěpánek, kterému zdatně sekuduje plejáda tehdejší české herecké elity. Chybí tu snad jen Oldřich Nový. Ale vážně, Cech panen kutnohorských je snímek, na kterém se zub času přeci jen podepsal. Především poměrně chaotická práce se střihem dělá z filmu trochu nesourodou podívanou, která je postavená především na jednotlivých scénách, poměrně divadelně natočených i vypoitovaných, ale jako celek fuguje až s přivřenýma očima. Poněkud kostrbaté podání však nezadupe kvalitně odvedenou filmařinu při vedení herců, herecké výkony. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Není to tak jadrné jako pozdější Pardubice. Ale Adina ten výstřih měla až hanba, o tom žádná :) Z dalších výrazných postřehů je také fakt, že je Cech natolik přeplněn hereckými esy, že vedle něj s klidem bledne i cele oslavovaná Šťastná cesta. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Skvělá komedie. Bavil jsem se jako už dlouho ne. Mikuláš Dačický z Heslova, skvěle zahraný Zdeňkem Štěpánkem, je hrdina velice podobný těm, jaké v amerických filmech ztvárňovali Douglas Fairbanks nebo Errol Flynn - za všech okolností statečný zastánce utiskovaných a ženy už jen při vyslovení jeho jména otevírají nohy :-)) ()

Karlas 

všechny recenze uživatele

Češi vždy vyznávali tré... ženy, víno a Boha. Vlastenecky humorný film o boji české šlechty proti cizácké aristokracii vlastnící zemské úřady bohémstvím, žárem čestných srdcí a rozpustilým rošťáctvím. A opět jsou to krásné a vzácné ženy, které pomohou Mikuláši Dačickému z Heslova na cestě za spravedlností. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tahle role Zdeňka Štěpánka patří k těm nejlepším. Sice podal řadu lepších a dramatičtějších výkonů, ale marná sláva, renesanční bohém Mikuláš Dačický z Heslova k němu v mých očích neodmyslitelně patří. Kousky, které se svým věrným sluhou v podání Ladislava Peška vyvádějí šosáckým pánům radním mě dokážou vždy dokonale pobavit a občas si při podroušených stavech s chutí zapěju Víno, víno, víno mé......., ačkoliv mi to samozřejmě tolik nezní. Potěší i prvorepublíkové krásky Adina Mandlová s Hanou Vítovou, či tradiční dvojice Theodor Pištěk-Antonie Nedošínská. Mám tenhle film prostě rád. 90% ()

Galerie (7)

Zajímavosti (14)

  • Zdeňka Štěpánka postava Mikuláše Dačického z Heslova fascinoval natolik, že přečetl nejen všechny knihy o něm, ale i knihy Mikuláše Dačického. Dokonce docházel k potomkům rodu na Malé Straně a napsal první verzi scénáře. Bratři Dačičtí, Mikuláš a Hugo se zúčastnili i natáčení. (sator)
  • Režisér Otakar Vávra se nechal inspirovat tehdy slavným filmem La Kermesse héroïque (1935), scénu velkolepého šermířského souboje si vypůjčil z méně známého románu Alexandra Dumase staršího „La dame de Monsoreau“ („O korunu a lásku“; 1846). (Olík)
  • Premiéra snímku trvala ve dvou pražských kinech bez tří dnů celý měsíc, a když byl znovu promítán v roce 1952, přišlo se podívat dva milióny diváků. (Olík)

Reklama

Reklama