Reklama

Reklama

Dny zrady II.

  • angličtina Days of Betrayal II.
Československo, 1973, 92 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Adorování komunismu by mi nevadilo, ani když už ne přímo lhaní, tak ohýbání dějin. Zkratkovité vykreslení postav, které jsou charakterizovány jen drobnými fyzickými znaky, bych taky přešel. A nad podivným rozhodnutím režiséra/scenáristy nechat Němce mluvit německy a všechny ostatní národy česky, bych jenom mávl rukou. Ale nulovou atmosféru a postupné utápění se v nudě odpustit nemůžu. Dny Zrady I & II se táhnou a i když popisují událostmi nabitou dobu, během níž naše malá země mohla ovlivnit směřování celé Evropy, tak jsou zoufale nevýrazné. Výkon o to působivější, když vezmu v úvahu že měl Vávra k ruce nosné téma, impozantní zástupy komparzistů, více než štědrý rozpočet, excelentní hudbu a přes tři hodiny času. A nic z toho. Hodně se mluví, bohužel ne vždy k věci. Značnou část dialogů pohltila snaha zdůraznit pokrokovost socialismu a všeobjímající zlo kapitalismu, o což tehdy nešlo ani ve druhé řadě, ani ve třetí, ani v žádné další. A když už se postavy uráčí komentovat vývoj situace, tak z nich prostoduchý scénář dělá svoje vlastní karikatury. Škoda promarněné šance, protože něco podobného už nikdo nikdy nenatočí. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

A druhá část spiknutí vládců Evropy, kde je zdůrazněno chování komunistů jako jediné správné a zdůraznění, že Sovětrský Svaz je přítel jediný a ten nejlepší. Zákulisní dohody bez účasti zástupců Československa předkládá Československu diktát. Z toho vyplívá, že jediným připraveným na válku byl do jisté míry jen Hitler se svým Německem. Chamberlain (Jaroslav Radimecký) je zde vyobrazen jako člověk, který nemá rád odporu při vyjednávání, ale protože si uvědomuje slabost své země, schválí a prosadí všechny Hitlerovo nároky vůči Československu. Daladier (Martin Gregor) je sice postaven do trochu příznivějšího světla a dokonce se snad rozhodoval o možné pomoci, ale nakonec oba dva ve jménu uchování světového míru, připouštějí historickou a národnostní křivdu. Zřejmě jim oběma pozdě došlo, jak se to bude vyvíjet dále. Klement Gotwald (Bohuš Pastorek) je zde vyobrazen jako jediný zastánce prostého lidu, který se snažil organizovat nějaký odpor, dokonce jsem v něm občas spatřoval postavu Jana Žižky z Vávrových filmů 50. let. Lidový dobrák, který chce pouze blaho lidu a je ochoten obětovat vše, zvlášť když to nebude jeho. Za zmínku už snad jen stojí rozhořčení komunistických bojovníků, když se rozhodlo, že se územním nárokům Německa podrobí republika bez odporu. Ano to rozhořčení na neschopnost kapitalistického státu, který jde vždy proti lidem chápu. Bohužel komunistické zřízení neznamená lepší svět, jen je jinak upravený a lže se úplně všem. ()

Reklama

jitrnic 

všechny recenze uživatele

Druhá část mi přišla o dost přijatelnější než ta první. Sice na nás hned v jejím úvodu vybafne se svým projevem Bohuš Pastorek alias Klement Gottwald, pak už ovšem komunistická ideologie příliš prostoru nedostane. A ten závěrečný Gottwaldův citát lze vnímat s hořce ironickým úšklebkem. Na filmu bych ocenil, jak kritické dny roku 38 rozebral do podrobna a myslím, že se mu povedlo dobře zachytit stupňující se beznaděj. Pochválil bych výběr Jiřího Pleskota do role Edvarda Beneše. Takhle nějak si ho představuju - jako moudrého a vzdělaného, ale také příliš jemného a nerozhodného muže. Bratry v triku Jiřího Krampola a Vítězslava Jandáka budu dělat, že jsem neviděl. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Film je brutálně zdlouhavý, dalo by se to zkrátit na polovinu, možná i více. Úlitba komančům taky na hodnotě filmu určitě nepřidá...Dvě hvězdy jsou málo, tři moc...ale dneska shovívavý nebudu. I přesto to jakousi dokumentární hodnotu má, ale vězte, že mě o to více mrzí, že se tento výsostný projekt nepovedl... ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zatímco první díl vrcholil mobilizací, druhý díl Dnů zrady už jen pokračuje v zavedeném stylu. Hitler se dostává do ráže, naše už brzy exilová vláda propadá hutnějším depresím, Kléma má sem tam hezkou chvilku k pokorným dialogům... A vrcholem je logicky podpis Mnichovské smlouvy. Nicméně kdyby oba díly ubraly a staly by se jediným filmem, bylo by to ku prospěchu věci. Pak by bylo možné i tu "hrozbu bolševismu" vnímat bez příkras. ___ Na českém DVD pak zásadně chybí vyjádření Vávry, který v jiných případech neměl problém zavzpomínat i pro takové "úpadkové" medium. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, pevnosti Dobrošov a Hanička. Filmovalo se i v Rokytnici v Orlických horách. (M.B)
  • Obrněné transportéry, které míří k Frýdlantu, nejsou československé předválečné transportéry, ale původně německé Sdkfz 251, převzaté po válce Československou lidovou armádou jako OT 810. (Matej.Krajci)
  • Ve scéně z bunkru můžeme vidět houfnice, ačkoli v té době nebyl do pevností dodán jediný kus. Makety pevnostních houfnic pro film jsou dodnes umístěny v muzeu Dobrošov. (KRYSIOPICE)

Reklama

Reklama