Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Notář Karas je nesmělý starý mládenec, který úspěšně uniká vdavekchtivým ženám a večery občas tráví ve společnosti doktora Pacovského a Ing. Čádka. Netuší, že právě oni dva ho chtějí vlákat do podivné hry, která by ho ochránila před nástrahami žen, jež by se rády staly paní Karasovou. Například před veselou vdovou Růženkou Smutnou, která si dokonce našla pro svůj záměr spojence v panu Houžvičkovi. Karas má však oči jen pro svůj idol ženské krásy - pro obraz Dívky v modrém. Jednou večer se nechá tak unést, že vtiskne dívce na obraze polibek, a ta k jeho překvapení z obrazu vystoupí. Tím se však ubohý notář ocitne v poněkud prekérní situaci a rozhodne se vydávat ji za svou neteř, komtesu Blanku z Blankenburgu. Den ode dne pak ve stále zamilovanějším doktorovi roste žárlivost na Blančiny ctitele, kteří si v jeho domě podávají dveře. A pak se jednoho dne dívka v modrém vrátí do obrazu, i když ne nadlouho. Vyjde totiž najevo, že Blanka se ve skutečnosti jmenuje Vlasta, není komtesa, ale studentka filozofie, a komedii sehrála na přání Karasových kamarádů Čádka a Pacovského. Znamená to konec lásky? (TV Nova)

(více)

Recenze (161)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Komedie o starém mládenci, notáři Janu Karasovi (dobrý Oldřich Nový), který je neustále loven vdavkychtivými ženštinami až je nakonec uloven svoji "zhmotnělou" představou, ke které mu pomohl jeho přítel, doktor Pacovský (Bedřich Veverka). Jednoduchá, ale přesto celkem příjemná komedie se Slavkovským zámkem. Zajímavé role: vdavekchtivá Růžena Smutná (Nataša Gollová), neodbytná paní Smčínská (Růžena Šlemrová), která chce provdat svoji dcerku Slávinku (půvabná Sylva Langová), Karasovo sloužící Otýlie (Antonie Nedošínská) a Houžvička (Jindřich Láznička). A pak je tu filozofka Vlasta, která se úplně položí do role komtesy Blanky z Blankenburgu (Lída Baarová, kterou jako symbol krásy tehdejší doby nepříliš dobře rozumím). Oddychová komedie o starém mládenci, který dlouze odolává vábení žen, ale nakonec propadne touze po ženě. ()

chrispe 

všechny recenze uživatele

U mě jasných pět! Ten film miluju už od dětství a to nejenom z důvodu krátkého záběru na náš krásný zámek. :) Lída Baarová je nádherná, vystrojená za komtesu a Oldřich Nový je jedna z lásek mého života. Představa tajemného upíra mě dokázala jako dítě příjemně zamrazit na zádech a... je to prostě taková pohádka. ,,Ten obraz je prokletý!" ,,Prokletý?" ,,To se ovšem jen povídá..." ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Dievča v modrom som si pozrel predovšetkým kvôli neobvyklému menu scenáristu, ktorý sa zoval Felix Achille de la Camára y del Padrone (vlastným menom Felix Emil Josef Karel Cammra). A neoľutoval som veru. Pretože niekedy sa zamilovaným naozaj stane, že im ich idoly pripadajú ako z inej doby. Plus skvelé dialógy. Dohromady zážitok, ktorý sa dá zopakovať viacnásobne. ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Půvabná BAAROVÁ, báječný Oldřich NOVÝ. Roztomilá veselohra z roku 1939. Je vidět, že už tehdy tíhnul režisér Otakar VÁVRA k pohádkovým námětům. Vždyť dějově je to pohádka pro dospělé. Povídá se, že v tomto snímku byla Baarová nejkrásnější a zamotala hlavu nejen Oldřichu Novému. Dnes už se kult krásy v českém filmu moc nepěstuje, že? Nebo že by u nás krásná děvčata nechtěla k filmu ? To je samá Miss a modelka a za 10 let po nich neštěkne pes. Ale krasavice ze stříbrného plátna jsou stálice a těší naše oko už 70 let. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Velice pěkná veselohra o dívce z obrazu v podání Lídy Báárové (opravdu krásná žena). Která oživne a Oldřich Nový se může zbláznit radostí. Pěkná je tu staročeština ,kterou Lída mluví čimž vzniká řada vtipných situací. F.Kreuzman ,který náhodou taky pochází z Heliandy. Když si to tak rozeberem je to docela divná úchylka zamilovat se do obrazu. Oldřichu ještě ,že ta Lída oživla. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Film patril medzi "trezorové" kvôli účasti údajného kolaboranta, herca Vladimíra Majera, ktorý stvárnil postavu kastelána. (Raccoon.city)
  • Hospodyně Otylka (Antonie Nedošinská) ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká Janu Karasovi (Oldřich Nový): „...šel nahoru", myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. onkala, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru". Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. (Brtniik)

Reklama

Reklama