Dívka v modrém

Dodnes zábavná komedie Otakara Vávry podle námětu brakového spisovatele a přesvědčeného fašisty – to jsou ale paradoxy. Lída Baarová je ve stylizované postavě výborná, Oldřich Nový se podílel i na scénáři, takže to měl přesně na tělo. Ve výrazných rolích to jistí ještě Antonie Nedošinská, Nataša Gollová a další, takže pro mne mezi pamětnickými filmy hodně vysoko (90%). (01.05.2015)

Skvělá lehkonohá komedie z pera nacisty se zálibou v okultismu (nebo obráceně) Felixe de la Cámary (von Kutná Hora) - já vím, že to nijak nesouvisí s kvalitami filmu, ale musím si představovat ty diváky, jak se u jeho gagů v biografu popadají za břicho a (následuje střih) cca za pět let ho na Kampě polejvají benzínem a hledají po kapsách zápalky. Nemluvě o Baarové, ze které mohli v době natáčení ještě snímat Goebbelsovy otisky. Ale zpátky k věci. Oldřich Nový motající se pod vlivem v oblaku nikotinu, atakován upírem či ve víru taneční křeče jsou momenty k nezaplacení a celkově je to jeden z těch filmů, u kterého netřeba být shovívavý a zohledňovat, že je to „film pro pamětníky“ (ostatně taková nálepka pro snímek z roku 1939 už taky zavání okultismem). (04.09.2017)

Lída Baarová jako komtesa Blanka mluvící staročeštinou je tak vtipná, že Dívka v modrém je jedna z komedií, kterou můžete vidět stále znova a znova. Mnoho komedií natočených ve 30. letech patřily do té doby a dnes se jim smějeme především díky roztomilé naivitě a přehrávání herců. Toto ale není případ právě Dívky v modrém. Je to komedie nadčasová s výbornými hláškami.... (např. Blanka ke kouřící dívce: "Párátko ti hoří") (08.02.2010)

Film jsem si pustil na návštěvě z DVD, když v TV nebylo nic ke koukání a frčí ta Baarománie. Po jeho shlédnutí jsem se začal shánět po popelu, který bych si nasypal na hlávku. Film jsem zcela jistě musel vidět (kdybych byl fanda, mohl bych třeba i 55krát), ale hanba mne fackuje, že jsem ho hanebně nedocenil. Prozřel jsem až nyní. Překvapilo mne s jak nepatrnými prostředky (z dobového reálu vybočoval jen kostým LB – beztak z fundusu) natočili vlastně scifík s roztomilou milostnou zápletkou a předvedením tehdejších filmových hvězd. Všichni hráli adekvátně svému věhlasu, mělo to šmrnc bez pathosu, který nám nyní připadá směšný. Vznikl naprosto moderní film, který je možné sledovat i dnes bez shovívavého úsměvu se kterým někteří shlíží na činnost „primitivních“ předků. Prostě stal jsem se fandou tohoto filmu. Přidám zajímavost (než mi ji schválí či zamítnou): Hospodyně paní Nedošinská, ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká panu Novému: „...šel nahoru“, myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. „onkala“, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru“. Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. Zdroj: Fandovství oné doby, jinak PhDr.Jiří Stanislav Guth-Jarkovský - Společenský katechismus (25.01.2016)

Vynikající nápad, který dokáže rozvinout řadu dalších skvělých situací a scén, přitom logicky pospojovaných - a samozřejmě především velmi vtipných. Dokonce se dá najít i jistý přesah, třeba když všichni tvrdí, že ví, kde je Helianda - kolik z nás raději bude tvrdit nějakou blbost, když ji tvrdí dav, aby nebyl za blbce, a přitom si není jistý, zda skutečně nejde o blbost. Dokonce i Baarová zde hraje a se staročeštinou se dobře vypořádala, což mi u ní přijde pozoruhodné. --- EDIT 1/2022: Viděno v TV znovu a musím zvednout na 5 hvězd. Ten film tou milou a do všech detailů promyšlenou absurditou (navíc s mystickými prvky) funguje naprosto skvěle i po 80 letech, baví, šlape jak hodinky, herci si to užívají, a dokonce jsou dotaženy do podrobností i vedlejší náznaky a linie (někdy jen tak mezi řečí). (16.04.2017)