Jan Hus

Film je herecky dobrý, režisérsky povedený, i když v něm je hodně velké množství patosu. Ale pokud už má být patos v nějakém českém filmu, je to v tomhle. Co se ale musí ocenit, to je neporytá kritika církve, která překvapivě nic moc neztratila. To, co Hus kázal, je v některých případech stále aktuální. A tenhle film je vhodným odkazem. (27.07.2017)

Vávrovu Husitskou trilogii provází zvláštní pověst. Často je osočovaná z pokřivování historie poplatné době. Zároveň je ovšem považována za klasiku a klenot československé filmografie  a na svou dobu je nazývaná velkofilmem.  Přesto jsem se dlouhou dobu trilogii vyhýbal. I jako mladšího ročníka mě staré filmy velmi  baví a jsou mým zájmem,  ale tohle mě nedokázalo nalákat a dýchalo to na mě na první pohled jistou nepříjemnou archaičností. Nakonec jsem ale k (zatím alespoň prvnímu dílu trilogie) shodou okolností dostal a zhlédl. Minimálně jsem nakonec rád, že jsem si odškrnul rest a snímek  jakožto klasiku viděl. Trošku jsem doufal, že tam jakožto laik ty agitační prvky až tak nepoznám. Asi jsem byl předem trochu zaujatý, ale prostě hned na začátku z toho bohužel  trčely  na sto honů. Všechny ty plakátové postavy ,patetické dialogy, sošné herecké výkony a Jan Hus myslící  sice na Bibli, ale hlavně  na lid a  fujfuj vrchnost  mě trochu vyvedly z míry a zacházely až do nechtěné parodie. Trochu živé vody do toho dával Karel Hoger jakožto živelný král Václav IV, který mi přišel jedinný jako plastický člověk z masa  a kostí. Jinak jsem se bohužel často neubránil nechtěnému výtlemu a radši to ani nebudu dále rozvádět.   Ale po menším výsměchu má přijít uznání.  Jsem naprostý laik na historii a příběh Jana Husa byl už tolikrát, zmiňovaný a zapsaný v učebnic dějepisu, že si možná ani člověk neudomí, jak moc se doopravdy obětoval a jakou má jeho příběh dodnes sílu a přesah (ach, ten patos, že?). A to přece jen ani v 50.letech nedokázali zahrabat pod zem. Hus mi zde přišel trochu zdeformovaný, ale něco z něj tady snad přece jen zústalo. Po hodině, kdy jsem film bral spíše jako exkurs do doby do 50.let a tehdejší pohled na historii, to přece jen nabralo jisté osobní grády. Ten příběh prostě nešel úplně smazat,  takže to jistým způsobem i gradovalo. A pasáž v malé tmavé vězeňské komůrce mě už i jistým způsobem dostala. Závěrečná sekvence po upálení  se zase ve stylu takového nepříjemného agresivního patosu, ale co už. Celkově nechci filmu určitě upírat jisté filmařské kvality a vysmívat se nemalému zástupu příznivců. Já s panem Vávrou na jedné lodi úplně nejsem, ale párkrát se mi během sledování podařilo na ni nastopit. Takže přestože to na mě bylo občas moc archaické, zatuchlé dobou, sem tam nechtěně směšné a  tak nějak vyčerpávající, výsledný dojem je tedy určitě minimálně smířlivý.  A I TAK JSEM SVOBODEN, MOHU SE SVOBODNĚ ROZHODNOUT. (11.05.2021)

Černobílou historii komouši a jejich rudý mor uměli dokonale. A teď otázka, jak tohle rudé lejno hodnotit. Z hlediska obsahu je to nablblá agitace. Z hlediska formy? Jasně, Vávra byl dobrej rejža. Jenže to byla taková Leni Riefenstahlová taky. Smutné je, že víc jak 20 let žijeme v tzv. demokracii, ale pořád jsme se nenaučili vnímat své dějiny. Protože vnímat je skrz růžové brýle jakékoli ideologie je strašně nebezpečný. A strašně hloupý. (08.12.2013)

,,To je zvyk ještě z doby, když jsem byl hladovým žáčkem. Tenkrát jsem si vždycky dělal z chleba lžíci, abych měl čím nabírat hrách. Tu lžíci jsem pak ovšem vždycky snědl." Nějaké to nadčasové poselství nakonec i ke mne dorazilo, ale jako celek mne Jan Hus nenadchl. Pro mne až příliš velká bariéra k středověkým dějinám, o kterých nemůžu říci, že by mne v tomhle zpracování zasáhly. Dlouho jsem se filmu vyhýbal, nakonec jsem si ho dal jako malé odlehčení během učení na zkoušku z historie literatury, kde jsou tři otázky věnované i středověkému období. Na atmosféru doby, ve které se události odehrávají, film skutečně naladil dobře. A tady je možná zakopaný pes: ten film je právě až příliš "čítankový", zvenčí sice barevný, uvnitř až příliš černobílý. Nudil jsem se a mohu za sebe tedy říci, že přítomná politická ideologie v tomhle směru mému zážitku uškodila mnohem více, než jsem očekával. Vůbec se nedivím těm, co vzpomínají na tyhle filmy s odporem, když na ně museli chodit povinně se školou do kina. Rozporuplné dojmy bohužel podpurují i pateticky teatrální výkony většiny protagonistů, ačkoliv z velké části oblíbených herců. Ani jsem nemyslel, že někdy uvidím takhle špatně hrát i Karla Högera, dokonce ještě pod vedením velkého Otakara Vávry. Holt stalo se... každý má právo na slabší chvilku (chvilky), i když ono jo těžko říci, zda splněný náročný filmový úkol. s obrovským rozpočtem a dodnes se těšící oblibě u mnoha diváků, brát jako slabou chvilku vůbec lze. Každopádně hodnotím spíše subjektivně a husitská triologie mne (na rozdíl od Daňkova filmu Spanilá jízda) nebavila a neoslovila. Nikoho od sledování neodrazuju a ani nechci. (22.06.2018)

Těžko hodnotit. Po filmařské a herecké stránce prvotřídní věc, o tom žádná. Štěpánek vytvořil další ze svých vynikajících kreací a ať už víme o Janu Husovi cokoliv, pro mě bude mít tento reformátor navždy jeho tvář. Problém přichází ve chvíli, kdy se na film má člověk podívat nezaujatě a hodnotit jen a čistě řemeslo jako takové. To bohužel nejde. Alespoň v mém případě ne. Ten prvek propagandy je natolik silný, že ho nedokážu. i přes všechny klady. ignorovat. A to vlastně platí pro celou trilogii. Byl bych moc rád, aby se jednoho krásného dne poštěstilo a všechny tři díly by mohly být přetočeny i s výpravou, která byla neskutečná. Ale to je asi jen zbožné přání. 50% (18.07.2012)