Jan Hus

,,To je zvyk ještě z doby, když jsem byl hladovým žáčkem. Tenkrát jsem si vždycky dělal z chleba lžíci, abych měl čím nabírat hrách. Tu lžíci jsem pak ovšem vždycky snědl." Nějaké to nadčasové poselství nakonec i ke mne dorazilo, ale jako celek mne Jan Hus nenadchl. Pro mne až příliš velká bariéra k středověkým dějinám, o kterých nemůžu říci, že by mne v tomhle zpracování zasáhly. Dlouho jsem se filmu vyhýbal, nakonec jsem si ho dal jako malé odlehčení během učení na zkoušku z historie literatury, kde jsou tři otázky věnované i středověkému období. Na atmosféru doby, ve které se události odehrávají, film skutečně naladil dobře. A tady je možná zakopaný pes: ten film je právě až příliš "čítankový", zvenčí sice barevný, uvnitř až příliš černobílý. Nudil jsem se a mohu za sebe tedy říci, že přítomná politická ideologie v tomhle směru mému zážitku uškodila mnohem více, než jsem očekával. Vůbec se nedivím těm, co vzpomínají na tyhle filmy s odporem, když na ně museli chodit povinně se školou do kina. Rozporuplné dojmy bohužel podpurují i pateticky teatrální výkony většiny protagonistů, ačkoliv z velké části oblíbených herců. Ani jsem nemyslel, že někdy uvidím takhle špatně hrát i Karla Högera, dokonce ještě pod vedením velkého Otakara Vávry. Holt stalo se... každý má právo na slabší chvilku (chvilky), i když ono jo těžko říci, zda splněný náročný filmový úkol. s obrovským rozpočtem a dodnes se těšící oblibě u mnoha diváků, brát jako slabou chvilku vůbec lze. Každopádně hodnotím spíše subjektivně a husitská triologie mne (na rozdíl od Daňkova filmu Spanilá jízda) nebavila a neoslovila. Nikoho od sledování neodrazuju a ani nechci. (22.06.2018)

Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %. (16.06.2006)

Jeden z mála českých velkofilmů s působivou výpravou a dobrými hereckými výkony. Sice byl komunisty ideologicky zneužit (jsou zde patrné protiněmecké a protikapitalistické tendence), ale připadá mi to od nich jako házení bumerangem, když Jan Hus (skvělý Zdeněk Štěpánek) tvrdí, že se nemá poslouchot špatná vrchnost. Snad jedině mě trochu mrzí, že je zcela opomenut Jeroným Pražský, který byl pro stejnou věc upálen na tom samém koncilu. Jan Hus chtěl návrat katolické církve k původnímu učení Ježíšově, kde rozhodně nebylo nic o hromadění majetku a moci. Ale tento odklon začal už po Ježíšově smrti a to samotným svatým Petrem, který zavedl celibát, aby kněží neměli potomky a mohl se kumulovat majetek. Šlo pouze o majetek a to pod jednou záminkou, že nechtěli připustit, že měl Ježíš kromě božské podstaty, také podstatu lidskou, víceméně to, že by Marie nebyla panna. A tak začalo hromadění majetku, touha po penězích a moci, což je něco, co odporuje učení Ježíšově a zákonům božím. Proto nikdy nemůže dojít k svateřečení Jana Husa, neboť by to bylo přiznání, že celou dobu lidem lhali. Vůbec jejich demagogie, aby jsi se smířil s chudobou a poslouchal, protože po smrti se dostaneš do království nebeského, je jen další šikovnou formulkou k hromadění bohatství. Skvělé jsou výkony představitelů katolické církve, kteří každého možného protivníka raději označili za kacíře a usmrtili ho, aby dál vyvolávali strach a ovečky je dál slepě poslouchali. Zejména: kardinál Pierre d'Ailli (Bedřich Karen), úlisný papežský legát (František Smolík), pokrytecký Štěpán Páleč (Otomar Krejča), který byl v uzavřeném kolektivu větší křikloun, ale na veřejnosti pokrytec, farář Jan, řečený Peklo (skvělý Vladimír Řepa) a papežský komisař Tiem (František Kreuzmann). Další zajímavé postavy: ustrašený král Václav IV. (Karel Höger), pražský purkmistr (Vladimír Leraus) a jeho úskočný synek (Rudolf Hrušínský), pražský konšel Štumpfnagel (Bohuš Záhorský) a císař Zikmund Lucemburský (skvělý Jan Pivec). Zkrátka je to velmi kvalitní film o zneužitelnosti moci ať duchovní, nebo světské, ke kterému ji pomáhá strach a kruté tresty a nevědomost tupých ovcí. Je to velmi vlastenecký film, také to bylo naposledy, kdy se Češi dokázali bránit, pak už je to vždy rychle přešlo. Jsou zde velmi zajímavé a stále aktuální myšlenky o špatnosti systému fungování společnosti, která je založená na moci a penězích. Otázkou pouze je, kdo se přidal k Janu Husovi z přesvědčení a touze po změně a kdo z vypočítavosti a touze po majetku. (10.03.2010)

Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. (03.03.2021)

Není snad už třeba opakovat, že je tento film historicky nepřesný a podává zkreslený pohled na celou husitskou revoluci. To je samozřejmě největší zápor. Avšak po stránce řemeslné se jedná o na české poměry nevídaně výpravný historický epos, jaký už dneska asi nikdy nikdo nenatočí. Velkolepá podívaná s brilantní kamerou a stejně kvalitními hereckými výkony. Ať už si o Vávrovi myslíme cokoli, filmy natáčet uměl jako málokdo. (13.03.2011)