Jan Žižka

"Jděte a vyprávějte naším bratřím, co jste tu viděli." I na tomto filmu je vidět, že se všichni tvůrci snažili o to nejlepší, ale jako by jim už docházeli síly a v některých scénách se možná až přehnaně snaží zachytit, co nejvíce historických okolností, které snad ani nejsou pro samotný děj filmu tak podstatné a tím rozptylují divákovu pozornost. (09.10.2015)

O druhém dílu velkolepé historické trilogie Otakara Vávry se dá říci to samé co o prvním. Navíc přidám poznámku, že role Jana Žižky Zdeňkovi Štěpánkovi padla mnohem lépe než role Jana Husa v prvním díle. Tendenčnost je možná o něco vyšší než u prvního filmu, nicméně závěrečná bitva rozhodně stojí za to a mnohé "napravuje". Myslím si, že v dějinách československé a české tvorby není snad lepší bitvy. (25.04.2018)

Největší štěstí této komunistické bandy středověku bylo to, že císař Zikmund měl hlavu jak štoudev z Turků. Turci byli pro evropskou civilizaci taková hrozba, že o nějaké nuzáky se sudlicemi se nikdo nezajímal. V opačném případě by byl Žižka nejen bez oka ale i bez hlavy. Proto se jim na krátký čas povedlo to, co se jim povedlo s minimálními náklady. Husitství si vyložil každý po svém. Trhani bez majetku křičeli: bude život bez pánů a ať chleba jí, kdo na něj pracuje. Vlastenci křičeli: Pryč s cizáky, země čechům. Podnikatelé a hlavně defraudanti křičeli: Pryč s papeženci, německý majetek nám! Sexuální úchylové křičeli: pryč s manželkami, ženy jsou všech a tak dále. Každý toho chtěl využít stejně jako v roce 1989. Obávám se, že by se husitstvím Česká republika moc chlubit neměla. Ale co stalo, stalo se. Jinak film vkusně zrežírovaný s hvězdným obsazením. (12.05.2012)

Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... (19.08.2014)

Upálením Jana Husa, církev nedokázala umlčet jeho učení. Husova slova žila dál v srdcích tisíců jeho posluchačů. Lidoví kazatelé pozvedali mysli věrných, na velikých shromážděních na horách a vyzývali je, aby se připravovali k boji za vysvobození pravdy.....1419. CITÁT : Nikdo nebude za nic platit, všichni si budou rovni..... DIALOG : KRÁL VÁCLAV IV. - Je to těžké Trocnove. JAN ŽIŽKA - Kde je pravda ? Defenestrace. ....běda zemi, která se odcizí svému králi...běda králi, který se odcizí své zemi.... Éra pevných vozů začíná na jaře roku 1420. Těžká doba pro Český lid, doba hrdinství, doba písní, doba bídy, doba Husitů, doba Kalichu, doba ohňů, doba mečů, doba bratrů a žádných pánů. Asi v šedesátý první minutě je zajímavý záběr. Jan Žižka z Trocnova ( Národní umělec Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny ) přijde na Vyšehrad mezi své bývalé vojáky. Při rozhovoru je zásadně snímán z pravé strany, kdy je vidět pouze páska přes jeho oko. Ve filmu opět hraje Ladislav Pešek a to králova šaška se jménem Miserere. Nejakčnější část filmu je doprovázena chorálem : Ktož jsů Boží bojovníci. http://www.youtube.com/watch?v=-UCA-ykS4wM (23.07.2010)