Kladivo na čarodějnice

Rozhodně jeden z nejlepších českých filmů, osobně ho mám radši i než třeba "Spalovače mrtvol". Jestliže Spalovač je opravdu silný až u konce, u Kladiva je tomu tak v průběhu celého filmu. Výborný scénář jde ruku v ruce s bezchybnou režií, neskutečnou atmosférou a skvělým castingem podpořeným výbornými hereckými výkony. Boblík je prostě svině k pohledání, beznaděj je cítit na každém kroku a ty lidi tam snad opravdu mučily. Takovéhle filmy se u nás už holt v dnešní době netočí a když se jen zamyslím, jak trapně by vyzněl pokus o něco podobného dnes, je mi z toho trochu až smutno. (28.02.2006)

Mrazivě znepokojivý film, který sotva někoho nechá chladným. Nejhorší je, že to nemá nic do činění s náboženským fanatismem - ten dá v podobě Cupákovy postavy věci pouze do pohybu a to v dobré víře, že vymýtí pověrčivost vesnických bab. SPOJLERY: Vše, co následuje, jednání všech postav je pak už jen ryze racionální - inkvizitor Boblig hrabe majetek zabavovaný čarodějnicím a likviduje své nepřátele a všichni ostatní mlčí, protože mají strach (aby sami neskončili na hranici nebo v případě biskupa, aby přiznáním omylu nebyla podkopána autorita církve). Už v druhé várce odsouzených vystřídají chudé šeredné babizny bohatí měšťané a krásné dívky a další na řadě je dokonce duchovní, který se odvážil Bobligovi vzepřít. Drastické vyznění filmu pak nesouvisí ani tak se scénami tortury, ale s ukázáním jejích výsledků v podobě psychicky zlomených, pološílených, nevinných lidí, ochotně udávajících své nejbližší jen aby se uchránili od dalšího mučení. Obzvlášť působivé je pak prozření Cupákovy postavy, která se bohužel v hrůze nad tím co způsobila, nezmůže na efektivnější odpor. To zůstává na faráři Lautnerovi, který končí na hranici, ale předtím se svou výpovědí postará o to, aby už nikdo další netrpěl. (28.02.2006)

Nadčasové podobenství o moci, která s každým zatočí a tu pravou pravdu z něj nakonec vytluče. Soudruzi se nakonec poznali, přesto film neskončil v trezoru, jen se zkrátka nějakou dobu nepromítal. Od začátku 80.let se opět začal sporadicky objevovat v kinech, ale do TV si našel cestu až po roce 1989. Výjimečné spojení Kaplický+Vávra+Krumbachová funguje bezchybně. Autoři přiznávají, že skutečné šumperské procesy byly daleko drastičtější - brutálně byly například vyslýchány i malé děti. Jednu z rolí prvních usvědčených čarodějnic si zahrála J.Štěpničková, která si odseděla několik let ve vězení za pokus opustit republiku. Petici za její uvěznění podepsala většina hereckých kolegů a kolegyň. V.Šmeral, hrající inkvizitora, byl naopak kovaný komunista, který velkému množství lidí ublížil. Vávra tak alegoricky natočil procesy z 50.let, kde oba jmenovaní stáli stejným způsobem na opačných stranách barikády.... (25.11.2010)

Otakar Vávra prekladá mrazivú expozíciu témy inkvizície v surovej forme v jednom z najlepších československých filmov 60.tych rokov, a podľa môjho názoru najlepších československých vôbec. Neštíti sa skutočne ničoho, a necháva diváka zvíjať sa v kŕčoch pred zobrazenými hrúzami, utrpením a bolesťou, a zároveň symbolicky prehadzuje role, a ukazuje skutočných diablov v telách a mysliach šľachty, vysokých cirkevných hodnostárov a inkvizície. Diablov, ktorí sa ani nepokúšajú skrývať pokrytectvo, kážu vodu a pijú víno, ich slovo je zákon a kto sa proti nim postaví, skončil nadobro. Po celý čas mi behal mráz po chrbte, a pri niektorých scénach, v ktorých naplno explodovala prehnitosť a násilie, som sa takmer nedokázal dívať na obrazovku. Elo Romančík je neskutočný herec, ale démonický Vladimír Šmeral v roli inkvizítora Bobliga ťažko vládne. Hrôzostrašný film, z ktorého analógia s totalitným režimom robí čistokrvný horor. Na toto budem veľmi dlho spomínať. Ešte teraz mám zimomriavky. 100% (23.02.2014)

Kladivo je mechanický nástroj, který deformuje, co já vím, třeba kapotu auta vašeho soka. Ovšem Kladivo na čarodějnice jakožto film mistra Vávry, útočí totálně jinačím způsobem. Ničí vás. A to dost drsným způsobem. Třeba tohle: na scéně se objeví Vladimír Šmeral. Pro nezasvěcený lidi (ti co nečetli knihu---já se taky mezi ně počítám...) znamená jeho postava v úvodu něco jako spásu. Že třeba zastaví tu vlnu keců, která se valí po celý film. Ovšem pak si nasadí na hlavu dementní paruku, která značí, že teď tady velím já a všichni ostatní jste jen přisluhovačí ďábla atd. Šmeral začíná brnkat na nervy. Pak nastává ta část, kdy se odsuzují nesprávní lidé a vy máte hlavu zabořenou v dlaních, protože tohle kladivo asi jen tak nepřekousnete. Šmeral už pro vás začíná býti synonymem ke slovům jako: hajzl či Hitlerovo náhražka. Finální záběr (opět kralující Šmeral tentokráte ve stavu "mám v sobě tolik vína, že ve Francii momentálně nemají čím podlít kuře...") se dostává do dějin. Zuříte. To, že jste si mysleli, že všechno dopadne dobře a že půjdete spát s Jokerovským úsměvem na tváři, byla totální ubohost. Pořád vidíte ten zpropadený ksich Šmerala a ten fakt, že jste nemohli těm lidem pomoct, je až děsivě skličující. Vávra rozbořil mýty a to bravůrním způsobem... (16.01.2009)