Witchhammer
Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Recenze (967)
Trefný film o tom, jak mocenská mašinérie často řízená primitivní ideologií (ať už je to náboženství, komunismus nebo fašismus) drtí ve jménu své pravdy jednotlivce. Doporučuji zejména lidem, co jim ještě nedošlo, z čeho vyrostla církev a jakými předsudky, pověrami a jejich následky "obohatila" tento svět. Jinak jako metafora na 50. léta díky chytrému obsazení (Šmeral versus Štěpničková) taky trefné, oni ti komunisté v trezorové komisi nebyli hloupí lidé... ()
Že by nejlepší na temnou notu hrající film, jaký jsem kdy viděl??Dost možná ano. Film je od začátku do konce depresivní až to bolí, ale i tak ho budete sledovat s určitou radostí nad tím, jak krásně je film zvládnut. Vladimír Šmeral zahrál snad nejnesympatyčtějšího maníka, co jsem na plátně viděl. Kladivo na čarodějnice je vhodný pro silné nátury, drží se verně své knižní předlohy od Kaplického, kterou jsem měl možnost číst, a musím řící, že kniha je ještě o krapet lepší. To ovšem nic nemění na situaci, že tento film je vyjímečný. ()
Nj, já ostuda nepatriotská nejen, že jsem to viděla teprve teď poprvé v životě, ale dokonce, což se mi u českých titulů stává pravidelně, ze zásady je nečtu, předloha je pro mě tabu. Tak si myslím, že to bohužel v konečném důsledku nesplnilo úplně nějakou mou představu, poněvadž jsem filmů o inkvizici viděla mraky a knížek jsem četla ještě víc, páč je to velice zajímavý fenomén. Nicméně, z toho všeho usuzuji, že na tehdejší poměry u nás jsem ochotná přiznat, že klasa první třídy. Režisér se tak snažil, že jsem mu to uvěřila komplet celé. Herci to dotáhli pak do naprosté dokonalosti. Děj je to každopádně zajímavý a scénář má docela grády. Ale ten konec?! Proč takového útočení na city a nedej BOŽE, ještě právě tyto? Já vím, já vím. To je ale bohužel to, co já neocením, naopak, vytočí mě to. Takže za pět to bohužel dát nemohu. (PS: já teda zrak neodvracela, i když provrtávání nohou musím pochválit maximálně). ()
Skvělý. ()
Málokedy ma tak zasiahne horor ako je tento. So svojimi koreňmi založenými na historickej skutočnosti je skutočné zlo ľudstva určite oveľa diabolskejšie než akékoľvek vyčarované monštrá alebo sériový vrah. Je to celkom zážitok pozerať sa na film, ktorý je zároveň, tak krásny a predsa taký trýznivý. 9/10 ()
I když je ve filmu pár historických nepřesností a obsah je trochu ovlivněn dobou vzniku ( Kaplického román i Vávrův scénář - stejně jako u Jana Žižky či Jana Husa ) a komunistickým náhledem na tuto dobu, musí se ocenit celkový dojem filmu, výborné scény a ukázka neveselé doby. Nechci a obsahově ani nemůžu srovnávat toto dílo s filmem Jméno růže, ale oba filmy jsou pefektní ukázkou síly a moci tehdejší inkvizice. ()
"SKRZE ZENU PRISEL NA SVET HRICH. ZENA JE HRICH, LUNO ZENY JE CESTA DO PEKLA. VSECHNO SE DEJE Z TELESNE ZADOSTIVOSTI, KTERA JE U NICH NENASYTNA". Reziser Otakar Vavra sa predviedol v plnej nadhere so svojim Kladivom na Carodejnice. Film Kladivo na Carodejnice nie je protikrestansky film. Jeho posolstvo znie : varovat pred panmi z Edelstadtu, ktori ziju v kazdej dobe. Aj tej nasej. A pruser nastava vo chvili, ked takito ludia dostanu vdaka nejakej ideologii /fasizmus, stalinizmus, komunizmus..../ "spravodlivost" do ruk. Film je o tom, ako si Pan Boblig z Edelstadtu /v podani skveleho Smerala/ zacal riesit svoje mindraky, fobie a komplexy brutalnym terorom a silenym vrazdenim. Disponoval takmer neobmedzenou mocou "svatej inkvizicie", ktoru mu poskytla RKC. Ostatni sa mohli len bezmocne prizerat. Z tohto uhla pohladu je fim nadcasovy, s kopou skvelych hercov - Smeral /Cintamani a Podvodnik/, Romancik /Kapitan Dabac, Volanie Demonov, Na pochode sa vzdy nespieva/, Valentova, Obermaierova, Maciuchova atd atd. Vyborna bola aj stara dama Lola Skrbkova v roli starej zobracky. Ako sa vo filme spomina, ide o sumperske carodejnicke procesy v rokoch 1678 - 1695. O tie vsak az tak v skutocnosti nejde. Vavru inspiroval monstrproces so Slanskym, a teda ceskoslovenske monstrprocesy 50. rokov a Balsaja Cistka v ZSSR rokov 1937 - 1938. Preto priesak scenaru Kladiva .... do reality je az desivo realny. Podla mna Je to -- najlepsi Vavrov film -- najdepresivnejsi film z nasich koncin -- jeden z najlepsich ceskoslovenskych filmov /spolu so Spalovacom Mrtvol/. Pre mna film, ktory ma navnadil sledovat kinematografiu byvaleho Ceskoslovenska. 100 % ()
Jeden z nejdokonalejších českých filmů, i když je na něm poněkud vidět zub času. Ale dodnes nepochopím, jak se to Vávrovi za komančů podařilo prosadit. Čemu je to podobné muselo být jasné každému, snad mimo cenzorů, kteří se nechali zaslepit protináboženskou propagandou. 10/10 ()
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.53 - ČESKOSLOVENSKO - Na tomhle filmu lze snad nejlépe pozorovat, proč je Otakar Vávra považován za kontroverzního režiséra. Kladivo na čarodějnice na první pohled budí dojem typického novovlnného filmu, který okamžitě šel do trezoru. Pravdou však je, že se v něm snad ani neohřál a vcelku dostupně se promítal už za doby nejtužší normalizace. Teď se samozřejmě nabízí otázka, jak se to u tak temného filmu, nešetřícího násilím a naturalismem, mohlo stát? A tady to teprve začíná být složité - ten film je vychcaně dvojjazyčný a jen tak se nedá říct, jak to s ním je skutečně. Komunisté dostali tvrdý antináboženský film, kde každý záběr s křížem na scéně nasvětluje kříž jako nejdominantnější rekvizitu, především ve scénách, kdy se dějí největší nespravedlnosti. Vlastně každý, o kom víme, že je věřící, zde skončí jako strašný šmejd a ti, kteří skončí na druhé straně, Boha jakoby zavrhnou. Pak je tu teda ještě farář, ale k němu až později. Protikomunističtí ale můžou číst úplně jiný výklad - obžalobu čistek a brutálních výslechů provedených komunisty v 50.letech. Přímý odkaz sice nenajdeme, ale film se mu ani trochu nebrání, vlastně ho u mučících scén natolik příležitostně nabízí, že dojem přímého odkazu až tvoří. V obou čteních má použití křížů své významy, ale zatímco u komunistického čtení je jen jedno jasné, u anitkomunistického se štěpí - jednak taky na antikřesťanské, avšak volnější, kde jakýsi Bůh není viníkem, ale lidé, kteří se jim zaklínají a páchají v jeho jménu cokoli nepřípustného, druhak na protirežimní se stejným významem jako u předchozího, avšak tím, že zde náboženství symbolizuje jinou "vyšší moc", samotné praktické pojetí socialismu, které se strašně zvrtlo. Nic to ale neulehčuje. Scénář je, sám o sobě, docela strohý, s nepropracovanými postavami, které sice procházejí vývojem, avšak naprosto předvídatelným. Složitost výběru dominantnějšího čtení se tak znejišťuje, jelikož při takové práci s postavami lze mnohem hůř určit pravý Vávrův záměr. Ve zkratce, všichni zapadají ve všem do všeho. Nejzajímavější postavou mi osobně přišel vesnický farář a to právě proto, že on jediný tu má složitější charakter - navzdory tomu, že se na scéně objeví tak pětkrát. Je sice zřetelně vedlejší postavou, která ale jako jediná je neutrální a její rozhodnutí se na pozadí vyvíjí sice rychle, zato hlouběji, než u ostatních. Teoreticky se skoro nikam nepohne, ale taky kvůli tomu, že reprezentuje lid, který věděl, že je to špatně, ale bál se zasáhnout. Přijde mi strašná škoda, že se mu film nevěnuje víc a že je tam spíš navíc, protože by pravý záměr odhalil zřetelněji. Jenže nic naplat, Vávra ho tam má takhle a tak zase víc znejišťuje v tom, jak to celé brát. Jak to tedy je? Mohl by Vávra skutečně v jednom filmu tak moc zkritizovat dosavadní režim, ačkoli natočil tolik jemu poplatných filmů? Nebo v tom jen kvůli normalizaci začali vidět někteří něco, co tam není a "naočkovali" tím ostatní? Jestli byl Vávrův záměr z Kladiva na čarodějnice takovou šifru pro obě strany, je to geniální film, ale byl by toho Vávra vůbec schopný? A proč ho nikdo neprokoukl? Svojí následující trilogií válečných událostí se ani nevykupoval, on se její tvorbě ani nebránil. Samotný film je režijně skvělý, ale scénáristicky mi vadí jeho plochost, které zvolené historické téma nedokázalo uchopit v plné šíři, takže se Vávra upíná k různým zkratkám, které z toho sice dělají přístupnější film, ale zároveň takový, který se vyhýbá komplexnějšímu pohledu. Osobně mě tolik nenadchl a znám dost jiných českých filmů, které by si tak nadšené ohlasy zasloužily víc, ale za tu ryzí ukázku kontroverze ohledně Vávry, kterou jsem se snažil vypsat výše, tomu tu čtvrtou hvězdu dám. Slabé 4* () (méně) (více)
Neuvěřitelně krutý a nelítostný film!! Postava sadistického primitiva Edelstadta nemá ve filmu obdoby... ()
Film , který nám ukazuje , že největší zlo na světě je církev a náboženství!!!! Jak málo stačilo na někoho ukázat a způsobit mu kruté mučení a děsivou smrt. ()
Inkvizice ve své temné a ponuré době. Miniaturní proces, který se změnil v bezpočet udávání, mučení, zatýkání a změnil se v kolosální. ()
Něco tak brutálního můžeme natočit je my. Syrové, surové, reálné, nešťastné. Většího českého dramatu/hororu snad ani není. Z Vladimíra Šmerala, bodrého šenkýře, se během okamžiku stává opět inkvizitor, protože šlechta nemá peníze a zástěrkou se stane čarodějnictví. Tento film´mne ještě více utvrdil v lidské hlouposti a nespravedlnosti, proto nemám rád jakékoliv náboženství - zvlášť křesťanství, které nás ovládalo 2000 let a věčně nám něco zakazuje. Neříkám, že všechno je od nich špatně, ale převládají spíše negativa = dogmatismus ve věci sexuální, historické, příjímat jakoukoliv novotu, zázraky atd. Nejhorší je, že křesťanství je v nás už bohužel zakořeněno - stačí jen, když se něco stane a hned každý už ze zvyku volá: pane bože !!! Už to je síla jejich moci. ()
Na pomery Československa prekvapujúco surové, brutálne a s perfektnou atmosferóu doby svätej inkvizície. Týto páni v čiernych kabátoch sa nesrali s ničím a keď bolo potrebné niekoho odstraniť boli len a len štastní. Valentovej ako Zuzky mi prišlo skutočne ľúto. 85% ()
Opravdu depresivní, v mnohém připomíná Schindlerův seznam. Situace jsou schválně až groteskně směšné, ale přitom jde obětem o život, aby ukázali byzarnost procesů a zároveň útočí na komunismus. Vše vypadá realisticky a také to skutečnosti odpovídá, navíc film podkresluje silná, pronikavá a mrazivá hudba. Uvěřitelnosti napomáhají i herci, kteří se do svých rolí skutečně vžili. Takhle to pokaždé dopadne, když chamtivý, sebestředný a špatný člověk dostane neomezenou moc a nikdo mu v páchání zla nebrání. Film doporučuji všem, kdo chce vidět syrový, ale ne brutální film. ()
Velice temný film, kde je krásně vidět čeho všeho je schopná inkvizice a jak se prováděly čarodějnické praktiky. Spolu se Spalovačem mrtvol asi nejtemnější film české kinematografie a myslím, že nikdy nezapomenu na to, jakou jsem měl husí kůži při sledování nebo na hudbu použitou ve filmu. 9/10 ()
"Mrak, černý mrak, už táhne smrťák zabiják..." Nejlepší Vávrův film s velice citlivým a přesným přístupem k látce, získané z knihy Václava Kaplického. Dokonale sugestivně navozená atmosféra období, kdy onen černý mrak zaklenul se nad krajem šumperským a losinským, kde skončilo kvůli cynismu a ziskuchtivosti pána z Edelstadu, který uznával pouze jednu knihu Disguisitionum magicarum libri sex, v plamenech hranic více než sto nevinných osob v čele se šumperským děkanem Kryštofem Aloisem Lautnerem a JIndřichem Peškem... Jako průvodce v Šumperku s aktivním zájmem o české witch trials si dovoluji tvrdit, že film s knihou se jen nepatrně rozchazí s fakty. AR: 2,35:1 - CinemaScope(?) ()
Geniální, geniální, geniální. Jednoznačně jeden z nejlepších českých filmů. Když myslíte, že je snímek z velké části autentický, mrazí vás víc než při stovkách krváků. Dechberoucí atmosféra s vynikajícmi hereckými výkony (obzvlášť musím vyzdvihnout Josefa Kemra, poprvé jsem ho viděl v podobné roli a obrovsky mě dostával). Vřele doporučuji každému, kdo snad ještě tento klenot neviděl... ()
Ta atmosféra! ()
Brutální svědectví o tom, co dokáže nekontrolovatelná moc. ()
Související novinky
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama