Kladivo na čarodějnice

Ve jménu Krista se mordovalo, znásilňovalo, kradlo, ničilo. Ve jménu Krista se dějí a hlavně děly samé pěkné věci. Sám Kristus, ta nádoba naplněná výhradně krásou a láskou, už si musel nesčíslněkrát ulevit na oblaku řízným kurva, když hleděl sem dolů a do otčenáše si do rytmu jemně pohupoval nohou. Vedle něho seděl bůh otec v depresi nad faktem, že polovina jeho dětí jsou delikventi z káznice a druhá polovina zase z káznice delikventi. Jaký rodičovský stud ho musel polévat. Jakou rozjařenou beznaděj si musel při pohledu na hořící oběti užívat. Obzvláště při vědomí, že ta verbež nevděčná upaluje ve jménu jeho. Jeho! Vždyť bůh je láska. Bůh je odpuštění. Bůh je nekonečná tolerance. Tak jak k tomu přijde, že při tom nejhorším zvěrstvu se šermuje jeho iniciálami. A to tak, že téměř vždycky. B. Vlekle velké, nepostižitelné B a jeho věčné plamínky ne příliš nalazených čarodějnic. (30.05.2009)

Velmi pozoruhodný film o zneužití moci. O krutosti, závisti a pomstichtivosti těch, kteří touží po bohatství. Bezbřehá záliba v páchání bolesti druhým, rozkoš z moci, ať už krátkodobé, nebo dlouhodobé. Nuda a z toho pramenící zvrácený smysl pro zábavu, jejichž obětmi jsou ti, co nikdy nemohou být rovni. Dokonce to smetává i ty ctihodnější, ale nikdy ne ty, kteří vše řídí ve své zvrácené touze po moci a bohatství. Je to film o vyvolání problému z naivní zaslepenosti, kterou vyvolává systém, ale je zneužit pro osobní zbohatnutí a nejkrutějšími způsoby přinucují nic nechápající lidi k přiznání viny. Dalo by se říci, že se stávají obětmi nesmyslnosti žití. A i když si někdo uvědomuje obrovskou krutost a nelidskost takového počínaní, skoro nikdo nemá odvahu a ani ochotu proti tomu bojovat. Zajímavé postavy: děkan Lautner (Elo Romančík), který se snaží něco udělat, ale je nemilosrdně semlet systémem a odsouzen jako kacíř, inkvizitor Boblig (skvělý Vladimír Šmeral), který se zvrácenou rozkoší obviňuje, mučí a popravuje všechny, kdo se mu postaví do cesty, jeho pomocník a písař Ignác (Josef Kemr), který ve své lačné krutosti předčí i svého pána, Zuzana (Soňa Valentová), Maryna (Lola Skrbková), Dorota (Jiřina Štěpničková), Davidka (Marie Nademlejnská), Tobiášová (Mirima Kantorková), Sattler (Lubor Tokoš) se ženou (Blažena Holišová) a dcerou Lízou (Jaroslava Obermaierová), trpící oběti Bobluga, které přiznali vše, co chtěli, hraběnka de Galle (Blanka Waleská), vyvolená žena, která zaslepena vírou nechává podnikat ty správné kroky, aby se zalíbila církvi a tehdejší módě, rychtář (Ilja Prachař), který ze strachu z trestu plní všechny inkvizitorovi rozkazy, farář Schmidt (Eduard Cupák), který vše bláhově rozehrál, aby pochopil, že katolická víra v boha a vymáhání této víry, nemá s vírou boha nic společného a že vše se koná jen v touze po majetku a po moci. A to vše je prošpikováno monologem mnicha (Václav Lohniský), který horlí za dodržování zvrácených "zákonů". Velmi působivý snímek. (14.03.2010)

Tenhle film mám tak nějak rád pro jeho laskavý pohled na české dějiny ... Váš Boblig (16.09.2011)

Česká klasika, která ve velmi dobré atmosféře zobrazuje největší zhoubu lidstva. Myslím tím křesťanství, díky němuž spousta pomatených lidí udělala hrozivé skutky a mnoho nevinných lidí za to zaplatilo životem. Vávrovo mistrovství se zde projevu na sto procent. (22.12.2011)

Ve filmovém průmyslu ČSR přinesla normalizace zábavu a uvolnění, šedesátá léta mrazivou realitu. Přesně naopak od reálného života. Kladivo na čarodějnice je jeden z nejdrsnějších filmů, které jsem kdy viděl. Nesmyslnost počínání inkvizice, nemožnost odporu proti systému, nemilosrdná logika (přežije mučení -> čarodějnice -> poprava; nepřežije mučení -> nevinná -> rovnou do nebe, tak jako tak 100% smrt). "Nádherně" vykreslený příběh největšího vraha v dějinách, církve. Tohle prostě musí vidět každý pánbíčkář a uvědomit si, co bylo až do doby Marie Terezie prováděno nevinným lidem a trošku se zamyslet, jestli náhodou celá víra není úplná píčovina. 100% (30.06.2016)

Nemůžu si pomoct, ale film na to, že byl natočen během začínající normalizace, hodně připomíná dění v něm procesy v 50. letech. Asi jsem teď neučinil nějaký převratný objev, ale už jenom proto, si ode mě zaslouží největší hodnocení. Protože na druhé straně se pouští do církve. Je tak krásně vidět, že režim musel být na pochybách, co s ním. Na rozdíl třeba od Ucha není jednoznačný důvod ho zakázat. (02.01.2017)

Ne a ne se obrátit proti zlovůli vykonavatele - s pohárem krve. (04.11.2018)

Když jsem byl předevčírem znovu ve Velkých Losinách, sáhnout po tomto klasickém díle, které se tu odehrává, zní jako logická věc. Vizuálně perfektní a drsné zobrazení skutečných událostí zde však trochu sklouzává i k obsahové přepjaté černobílosti, takové moderní pohádkovosti (až karikatuře), na které je však velice depresivní fakt, že tu panuje pouze zlo a chybí výraznější katarze. Podobnost z 50. léty zjevná a nezastíraná, ve své temnosti drásající. (18.07.2023)

Skutocna perla... (10.07.2005)

K plnému hodnoteniu sa prikláňam ani nie z dôvodu filmového spracovania alebo hereckých výkonov (osobne si myslím, že sa v oboch prípadoch dalo spraviť viac), ale hlavne kvôli odkazu, ktorý má tento film pre budúce generácie. Aby sa "tam nahore" už nikdy neusadili takýto inkvizítori, ako sa to už veľakrát v histórii stalo. (09.12.2006)

Výborný film popisující období české inkvizice. Výborně hrající herci, jak už u klenotů české kinematografie je zvykem, hudební doprovod se zde musí vypíchnout taktéž (titulní melodie je v dobrém slova smyslu nakažlivá). Kvůli krvavým scénám - např. když se používá palečník - lituji, že film byl natočen černobíle. Vysoce působivé, hlavně při Lohniského monolozích (neuvěřitelná herecká proměna z Chocholouška a Hujera), byť ve srovnání se Spalovačem - taktéž hororový žánr - film celkem prohrává, tam ta atmosféra byla mrazivá hlavně díky Hrušínskému, tady přes již zmíněné výkony nenacházím podobně výrazné postavy. Též soudím, že film postrádá dost akce (nicméně závěr je úžasný). Na druhou stranu se povedlo vyvolat v divákovi myšlenku na paralelu doby natočení filmu. Hodnotím sice za pět, ale je to v tomto případě mírné, ale v porovnání s dnešní tvorbou nelze hodnotit jinak, jelikož nenabývám dojmu, že by se o něco takového někdo dnes pokusil. (10.01.2009)

Skvělé výkony všech zúčastněných. Šmeral i Romančík excelují. Škoda, že je to podle skutečných událostí a končí to tedy tak, jak to končí. (17.06.2017)

Čtyři hvězdičky jsou za filmové zpracování a tu pátou přidávám za to, že se jedná o skutečné události. (30.06.2009)

Zvěrstva a ponižování pod záminkou církve. "Každý se přizná"! 10/10 (03.03.2011)

Všechny náboženství.. tfuj plyvu na ně. Hamba. Když si představím, že něco takového se odehrávalo i v 50 letech. Temná doba to byla. (28.04.2011)

Pocity, které jsem při zhlédnutí měla se nemůžou vůbec rovnat tomu, jaké bylo čtení knihy. Kaplický bravurně popsal charaktery, atmosféru, všemožné detaily a příběhy, což se filmu povedlo jen z části. Herci své role odehráli úctyhodně, ovšem nedovedli tak skvěle zapůsobit jak bych očekávala (zajímalo by mě, jestli někdo z nich vůbec četl knižní předlohu nebo jim stačil jen ten předělaný divný scénář). Možná jsem ovlivněná knihou nebo tou slepou pověrčivostí, čarodějnickými procesy či snad celkově tou dobou (to vše mě totiž zaujalo a znechutilo zároveň), protože film celkově je opravdu kvalitní (a že já zrovna nejsem na českou kinematografii, takže obzvlášť jsem překvapená). Musím poznamenat, že jsem hodně zklamaná tím, že Bobligův pomocník Ignác nebyl ošklivý, slizký hrbáč, kterého Kaplický tak skvěle v knize vystihl - a taktéž Boblig nebyl tak odporný jako v knize, už při první zmíňce bych ho nechala upálit na hranici! Navíc jisté části byly takové trochu popletené a ještě navíc chybělo dost zajímavých maličkostí, což mě mrzelo - ovšem neodpustili si směšně ubohou poznámku navíc, jak si děkan Lautner se svatou hostií vytíral zadek na Petrových kamenech, pche! (27.03.2012)

České království na konci 17. století nebyla žádná teokracie, církev zde neměla nikdy absolutní moc třeba jako ve Španělsku. To, co se stalo v Losinách, je prokazatelně chybou vrchnosti. Mladý Žerotín byl nezletilý a vládla za něj jeho teta. Ta byla neschopna v záležitosti cokoliv podniknout. Navíc po Bílé hoře byli Žerotínové rádi, že zachovali majetky, což asi také hrálo roli v jejich vztahu k Církvi svaté. Za vším hledej prachy a i zde o nic jiného nešlo. Rozplést síť čarodějnic a dostat se v jejich přiznání k majetnějším vrstvám. Pod tíhou mnohých svědectví vypovězených na právu útrpném pak lze odsoudit i příslušníky bohatších stavů, zbavit je majetku, přičemž profituje inkvizitor a vrchnost. Průběh akce ale závisí vždy od majitele panství, který hrdelního práva užívá. Pan inkvizitor si namastil kapsu, řádil deset let a až po zásahu mezitím dospělého Žerotína a panovníka Leopolda I., byly procesy zastaveny. Dokonalý příklad toho, jak Zlo nikdy nespí, a že Peklo si nejlépe dokáže zařídit člověk sám. 90% (14.02.2015)

Třebaže je to celé psychologicky vypjaté, třebaže jsem se dost věrohodným způsobem dozvěděl o drsné tváři inkvizice i třebaže Kladivo na čarodějnice chápu jako legendární filmařský počin v našem národním šuplíku, tak jsem se nad všechna očekávání opakovaně ztrácel v ději, v tom obecném kdo s kým co provedl, proč je vlastně prohlášen za čaroděje a proč je nezbytné, aby byl zprovozen ze světa. Pokud nevíte nic o inkvizici, pusťte si tenhle film. Pokud nevíte nic o inkvizici, nikdy si nepouštějte tenhle film. Ano, přesně takový nesmyslný kontrast se vám po puštění tohoto filmu zobrazí v hlavě. (14.11.2018)

Opravdu těžko hodnotit. Šílený příběh. (24.12.2020)

Je zajímavé, že i v roce 1969 měla česká kinematografie ostřejší kameru než nynější. A to ke všemu černobílou... ne, dělám si srandu, i když to je vcelku výstižné.   -   Kladivo na čarodějnice je bezesporu jeden z nejdůležitějších bodů české kinematografie. A mě doposud unikal (i když to asi nevadilo, ale cítil jsem povinost to vidět). Inu, nyní jsem to zhlédl... a je to magické. Filmařsky. Jinak to je vcelku děsivé. Vcelku skvěle natočený film, který v té době byl dozajista kulturním šokem (jak mám potvrzeno), který ale teď bohužel lehce na šokovosti ubral. I když scény s popravami a mučením jsou neuvěřitelně temné a v tuzemské kinematografii téměř nevídané (lehce mi připomínají tím pocitem co se mi dostavil film Čarodějnice, který byl na tuto atmosféru vskutku mistrem (ale je též mnohem mladší)). Otakar Vávra se skvělým anstáblem natočil vskutku pokrokový film, který rozhodně zaslouží jen a jen obdiv. Smekám (15.10.2022)