Witchhammer
Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Recenze (963)
Hrůza a zároveň perfektní filmařina. Asi největší a nejstrašnější český horor. Zároveň jeden z hlavních filmů, který se významnou měrou podílel na ateizaci obyvatelstva. Vyjadřovat se k pohnutkám a chování aktérů příběhu smysl nemá. V řadě lidí to prostě je a bude a vyplave na povrch, jen co dostanou příležitost. ()
Strašný film... A vzhledem k tomu, že skutečnost byla asi mnohem krutější, tak o to víc strašnější. Že se v něm komouši poznali je nad slunce jasné. ()
Odstrašující, a zároveň precizní počin z našich končin. Sledovat na vlastní oči taková zvěrstva proti lidskosti, a přitom bezmocně přihlížet, že ani skutečné dobro tomu nedokáže zastavit. ()
Film beru jako uměleckou poctu obětem té zvrácené doby, a proto nemůžu jinak, než dát pět hvězd, nehledě na to, že je snímek opravdu řemeslně zpracovaný a patří mezi to nejlepší, co nám tehdejší československá kinematografie mohla nabídnout. ()
Huh tak to nebyl zrovna nejpříjemnější film na dobrou noc... To že Vávra dokázal točit snímky opravdu až zrůdně poplatné době a režimu, to jistě všichni tady víme. Ovšem takový skvost české kinematografie by jeden nečekal. Vávra opravdu točit filmy umí. Když vás film dokáže svojí atmosférou vtáhnout do dějě, když se s hrůzou v obličeji krčíte v studené mučírně a přihlížíte týrání nebohých vezňů a jiným "roztomilým" věcem, tak půl díla je hotovo. Strašlivě úžasný výkon inkvizitora Šmerala bere dech, hrůzou... Nezklamal ani Kemr se svojí rolí posluhovače a pochopa. Vždyť je to nespravedlivé, chcete křičet. Naproti tomu zlomení odsouzení, smíření se svým osudem, brr. Ale kolotoč se roztáčí, každý může skončit na hranici. Hutný děj pekelně rychle ubíhá. Nemůžu než doporučit, dobrou noc! ()
Skutocne drsny film, ktory napriek svojmu veku nestratil nic na strhujucej atmosfere ()
No dívat se na takový snímek chce jistou dávku úchylnosti v sobě, že by v čechách bylo tolik úchylů? Každopádně od začátku do konce drama na entou až se člověku chce brečet, doporučuji shlédnout voličům KDU-ČSL ()
Když sem viděl tenhle film poprvé, byl sem kapánek zklamaný, protože se čas odvíjí na můj vkus příliš rychle oproti knižní předloze. Ale kdyby tomu tak nebylo, film by měl 5 hodin a to by se takové martýrium, které z filmu cáká nedalo vydržet. Filmový skvost. ()
Velmi syrový film, především o lidské přirozenosti, kdy, ten kdo má moc, ohýbá pravdu podle své potřeby a ostatní jsou jen ubozí statisté. Film jsem viděl bez jakýkoliv předešlých informací, či komentářů. Spíše než kritika bolševiků k církvi z něj jednoznačně čiší podobnost s komustickými procesy (věta "příznáš se dobrovolně nebo tě máme přinutit" mi jednoznačně vyvolá tuto dobu). Někteří ze zdejších komentátorů asi nepochopili, že nejde o historický film! ()
jeden z nej českých filmů ()
Hrajete na housle? ()
Boh je milostivy-ale clovek nie. Kruty film o zlobe, zavisti, obmedzenosti, fanatizme. ()
Moc zajímavý film o moci a vůli jedné strany na úkor ostatních. I když nejlepší jsou stejně vstupy Lohniského, to je bez debat. ()
Jednoznačně za 5*. Odporný a zároveň fascinující film o zaslepené církvi, která ve své absurdní honbě za neexistujícím fantomem zmařila až moc lidských životů na to, aby se jí to dalo někdy odpustit. A to samé platí o komunistech, kteří svou manipulací a moderní inkvizicí dohnali nespočet lidí na popraviště. Těm by také nemělo být odpuštěno, ovšem zdá se - podle jejich stoupajících volebních preferencích -, že někteří lidé zapomněli na zvěrstva, která tady rudí pánové během čtyřiceti let vlády pacháli. Ale zpět ke Kladivu. Pokud jste někdy věřili, že církev byla a je hodná a milující instituce, po tomto filmu vás ten pocit přejde a zůstane jen silné mrazení v zádech spolu s otázkou "Jak se sakra tohle všechno mohlo stát?" ()
K tomuto filmu jsem se dostal víceméně omylem, ale shlédnutí stálo za to! Depresivně nadčasový snímek ukazující jak snadno je zneužitelná jakákoliv ideologie, jak snadno lze někoho odsoudit a je úplně jedno pod jakou záminkou. Není jistě otázkou náhody, že film byl natočen v roce 1969. Jo a na Petrovy kameny se musím jednou vydat... ()
Nebývale dobře zpracovaný vekmi silný film, který pro vás neskončí s vypnutím televize. Já jsem ho z hlavy nemohl dostat sakra dlouho a částečně vyvolal i pár změn v mém nitru. Nejlépe a nejpravdivěji přičemž velmi prostě (i když lehce alibisticky) působící svědectví o inkvizi co znám. Přeneseně i povedená ukázka strašlivosti bezměrné moci jednoho člověka. Navíc připomínky těchto zvěrstev musí být stále omýlány a tady se povedly podat tak, že nikomu nemohou zůstat lhostejná. Samozřejmě je třeba ocenit i parafrázi na komunisty vykonstruované politické procesy. To, že je film nedokonalý z hlediska historického tu vůbec není podstatné. Celková úroveň výpravy a prostředí i přes svůj minimalismus působí přesně jak má a netluče se s zde mnohem důležitější obsahovou stránkou. Pro mě 2. nejlepší český film všech dob. ()
Tak jsem konečně viděl Kladivo na čarodějnice. Takřka zhypnotizován Šmeralovým Bobligem, unášen krásnou hudbou, potěšen příjemnou režií a hlavně rozemlet hutnou atmosférou musím uznat, že tohle je vskutku nejlepší český film. O chloupek lepší jak Spalovač mrtvol. 100% ()
Dnes už možná poněkud archivní dílo Otakara Vávry na motivy stejnojmenného románu Václava Kaplického. Na kvalitě to však nijak neubírá. Skvělé herecké výkony a velice působivá hudba přesvědčivě vykreslují obraz tehdejší doby a hrůz prováděných na ženách v šumperském děkanství. ()
Film, který má o čem vyprávět a dělá to na výbornou je, zahalen do vynikající atmosféry, jedním z nejlepších v naších kinematografické historii. A co se týká jeho poselství: těm, kteří nedokáží vidět dále než přes okraj svého pupku a čas na zemi měří v horizontu 15. dne v měsící (výplata), film pouze utvrdí jejich negativní názory na víru a náboženství... PS: když jsem tak pročítal popudivé řeči v diskusi k tomuto filmu, chci dodat pouze toto: 1) Jan Hus bojoval proti církvi, ne proti víře, 2) církev nevymyslela víru a nemá na ni ani patent, ale pouze víru interpretuje... ()
Související novinky
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Strašlivý film, film strašlivý nejenom pro svůj obsah, ale proto, že popisuje skutečné historické události. Film Kladivo na čarodjnice natočil trochu kontrovérzní režisér Otakar Vávra v roce 1969 na základě románu Václava Kaplického, scénař napsal společně s Ester Krumbachovou sám, film tvoří společně asi s Markétou Lazarovou a Spalovačem mrtvol vrchol české filmové vlny 60. let. Od samotného režiséra se jedná o nejkvalitnější snímek - společně s Krakatitem ze čtyřicátých let. A byť by Otakar Vávra v jiných svých dílech natočil ideové pasnímky, pak tímto filmem to v mých očích vysoce nahradil. Film popisuje hostorické procesy s čarodějnicemi, které proběhly za vlády císaře Leopolda na sklonku 17. století na Šumpersku a ve Velkých Losinách. Tvůrcům jakoby nešlo o to, aby byl divácky líbivý, ale o až dokumentaristickou a surovou analýzu politických procesů. Údajně sám Vávra chtěl natočit výpověď o tom, jak člověk může u soudu na sebe vypovídat ty největší lži a nesmysly, jak může nevinný člověk žádat o trest smrti pro sebe a ještě za tento rozsudek poníženě děkovat jako za to největší milosrdenství. Podobenství s padesátými léty tu je zcela zjevné. Do filmu obsadil i jednu z obětí politickcýh procesů padesátých let, paní Jiřinu Štěpničkovou. Vedle ní excelují: pro mně osobně neznámá dvojice Vladimír Šmeral v úloze inkvizičního soudce Bobliga a Elo Romavčíck v úloze děkana Lautnera, pak ve filmu můžeme vidět i herecká esa: skvělého Josefa Kemra, Václava Lohnického, Eduarda Cupáka, Čestmíra Řandu, v malých rolích také Martina Růžka jako biskupa a Josefa Bláhu jako odvolačního soudce. V roli Sattlera jsem osobně nepoznal Lubora Tokoše - přeci jenom tohoto herce mám zafixovaného jako bělovlasého a bělovousého dědečka z filmu "Nefňukej veverko." Dále roli faráře Königa si zahrál Jiří Holý - zlý král z pohádky Zlatovláska. Hereckou kariéru zde zahajovala Jaroslava Obermajerová známá například z Majora Zemana. Bývalého inkvizačního soudce Huttera si výborně střihnul pro mne jinak neznámý Rudolf Krátký. A v rolích stařenek, prvních odsouzených čarodějnic excelovali již zmíněná Jiřina Štěpničková, Lola Skrbková, Marie Nademlejnská jako statečná Davidka a Miriam Kantorková jako lázeňská Tobiášová. V diskuzi na webu signaly.cz byl vysloven názor, že tento film je pouhá "proticírkevní propaganda." Osobně tento názopr nesdílím. Neboť překvapivě je v tomto filmu církev vykreslena ve velice dobrém světle. Vidíme zde jasné odmítnutí toho, že by za inkvizičnímu soudy proti čarodějnicím stála náboženská horlivost. Naopak, Böbligovi pohnutky jsou vykresleny velice přesně: Jedná se o snahu vyšvihnout se z chudoby a za každou cenu se dopracovat k majetku. Dále film jasně vykresluje i sexuální motivy Böbliga, jeho fascinací sadismem, nechutností, necudností a vtipy a povídačkamu toho nejhrubšího zrna. Ano, procesy sice spustí náboženská horlivost kněze hraného Edou Cupákem, ale i tento kněz velice záhy pozná svůj hrubý omyl a opět z hlubokého přesvědčení se snaží procesy zastavit. Taktéž ostatní církevní osoby jsou zde nositeli pokroku: Děkan Lautner, farář König, bývalý inkviziční soudce Hutter. Tuto linku filmu nesmíme přehlédnout. Páter Vojtěch sice selhává, ale toto selhání je zde vykresleno jako osobní selhání jedince a né instituce. Dokonce ani biskup hraný Martinem Růžkem zde není popsán pouze černě. Při audienci dopřává Lautnerovi sluchu a povzbuzuje jej, aby vyslovil své pravdivé mínění o Böbligovi, Lautner však zde nenachází odvahu Böbliga obvinit přímo. Obvinění sepsané Böbligem proti Lautnerovi nechává nejprve přezkoumat nezávislým právníkem a až pak přistupuje k zatčení Lautnera. Inkviziční tribunál pak nechává doplnit lidmi, kterým pevně důvěřuje a na soukromě rozmluvě na ně tlačí, aby vyslovili svůj upřímný názor. Že tito lidé také v konečném důsledku selžou není jeho vina. Objektivně hodnoceno nemáme biskupovi co vytknout, jestliže nevytrhujeme jeho osobnost z jeho doby. Navíc procesy probíhají na panství světském, ne církevním, i v tomto filmu tedy hlavní zodpovědnost za ně nese světská moc zosobněná paní hraběnkou a bezcitným soudcem apelačního - odvolacího soudu, kterého hraje pan Joserf Bláha. Film se nevyhne srovnání s jiným Vávrovým velkofilmem: Jan Hus. A z tohoto srovnání vychází zcela vítězně. Vávrova režiserská práce na Kladivu se mi zdá umělecky hodnotnější, řemeslně zručnější a svým sdělením hlubší než u Jana Husa. Ve filmu o Husovi pozorujeme románové postavy, v Kladivu se však díváme na živé lidi v celé jejich nahotě: S jejich hrdinstvím, ale i slabošstvím. V Husovi některé scény "spontánního jednání davu" nesou pečeť až moc pečlivého plánování rozporné právě k oné hrané spontánnosti. Přímo vidíme, jak jednotliví herci ví kdy a co mají říci, až to zcela zruší celou představu oné spontánosti. v Kladivu takovéto scény nenajdeme. Možná proto, že v Husovi se hodně umělě až násilně prosazuje Lid jakožto hlavní hrdina a hybatel děje, Kladivo však je o jednotlivých hrdinech, o jednotlivých osobností, které právě dohromady jako skládačka lid tvoří. Kladivo na mne zanechává hluboký dojem. Plusy minusy: + Vizuální stránka, scénář, režie + Vynikající Josef Kemr a Václav Lohnický ve vedlejších rolích, velice dobře hraje i hlavní dvojice Šmeral s Romanovčíkem - člověk se trochu ztrácí ve vedlejších postavách. 9.5/10 () (méně) (více)