Kouzelný dům

Otakar Vávra měl zpravidla šťastnou ruku, pokud šlo o výběr literárních děl vhodných pro filmovou adaptaci. Mezi takové snímky patří také Kouzelný dům, jenž vznikl na základě stejnojmenné předlohy K. J. Beneše. Psychologické drama se soustředí především na duševní stav a novou situaci hlavní hrdinky, která se po leteckém neštěstí ocitla v neznámém prostředí. Dívka bez minulosti, neboť trpící amnézií, se učí žít v tajemném domě, zabydleném starými rodinnými tradicemi a podaří se jí získat si náklonnost jeho obyvatel. V první polovině filmu, kdy se dívčino vědomí teprve probouzí, režisér buduje působivou atmosféru z podzimních mlh a dešťů, v nichž se postavy pohybují odhmotněny jako stíny. Ve scénách halucinací používá Jan Roth subjektivní kameru, takže se divák snadno ztotožňuje s perspektivou zmatené návštěvnice, jejíž vnitřní neurčitý čas mimo prostor symbolicky měří dlouhé kyvadlo empírových hodin. V jejích snech se objevují postavy bez tváří, protože je nedokáže nikam zařadit. Až kouzelník s příznačných uměleckým jménem Caligari (!) dá událostem v zešeřelém domě zase nový směr. Úlohu tajemné Marie, která po leteckém neštěstí ztrácí paměť a ocitá se ve vesnickém prostředí, které zná stejně málo jako svou minulost, svěřil Vávra Adině Mandlové. Ta zde vytvořila bezesporu nejzávažnější a charakterově nejvyzrálejší roli v rámci celé své kariéry. Tato skutečnost je o to vzácnější, že postava Marie jí nedávala po vnější stránce příliš mnoho možností. Přesto dokázala tuto tápající ženu, zvolna podléhající milostnému okouzlení, přesvědčivě zživotnit. Kouzelný dům ve své vlastní podobě je však reprezentován triem starých žen, ovládajících svou matriarchální důstojností oba bratry. Otakar Vávra obsadil i tyto role významnými divadelními umělkyněmi Růženou Naskovou, Leopoldou Dostalovou a debutující Terezií Brzkovou. Třebaže nejsou tyto postavy z filmového hlediska přitažlivé, díky výkonu všech představitelek si získávají pozornost i sympatie diváků. Film Kouzelný dům, ve svém půdorysu charakterizovaný především jako komorní herecký koncert, intonovaný na kontrastní melodii poklidu vesnického domova na straně jedné a záhadného zjevení neznámé ženy na straně druhé, je jedním z mála snímků, odvažujících se srovnání se soudobým světovým trendem. (06.10.2008)

Ačkoli netypická, ale tím působivější dvojice Štěpánek-Mandlová a snivá režie i astmosféra vytvořily pozoruhodné dílo, které mi ukázalo novou stránku prvorepublikové kinematografie. Zajímavý zážitek. A ke komentářům některých: Je lepší pokud se "přehrávání" děje z uměleckého citu a oddanosti roli než z nedostatku talentu a zoufalé křeče. Já jen tak. (28.10.2010)

Ten román jsem milovala jako dítě. V době, kdy jsem měla louskat normalizační dětské knížky a dívčí romány, nabízela naše domácí knihovna zcela jiný materiál. Beletrie byla v menšině, ale Benešův román mně učaroval. Překvapilo mě, jak málo známý může být až tak dobrý autor. Jsem ráda, že se dílo brzy dočkalo kvalitního filmového zpracování, zápletka by mohla hluboce inspirovat i současné tvůrce. Magické tajemno a napětí ve Vávrově filmu sice oproti knize trochu ztrácí na síle, ale nikoli na úkor dramatičnosti příběhu. Adinu Mandlovou jsem tu nepoznala, při čtení jsem si představovala opravdu krásnou, éterickou divu. Tou (alespoň z mého pohledu) Adina určitě není, ale zahrát dokáže výborně každý charakter. Ve filmu v obchodě prezentovaná kabelka „z pravého tuleně“ :) k ní nakonec dobře pasuje… (20.06.2020)

Řekl bych trochu podceňovaný film. Přes ty různé Kristiany a Noční motýli se na něj trochu zapomíná. O režiséru Vávrovi platí, že sází především na známé a oblíbené tváře herců. Tak tady to platí dvojnásob. Snad kromě Svozilové a Mandlové byli všichni v hlavní roli členy Národního divadla. A vsadit na trojici sester Nasková - Brzková - Dostalová bylo opravdu šťastné řešení. Dobře se jim ale i vyrovnaly Mandlová se Svozilovou. Z mužů byl dobrý Štěpánek, ale ještě lepší byl Eduard Kohout v roli Viléma Balvína. Působivá kamera i hudba. Takže velmi vydařený film. ASI SE TO ZDÁ NEUVĚŘITELNÉ, ALE PRO TEHDY 63-LETOU TEREZII BRZKOVOU TO BYLA PRVNÍ FILMOVÁ ROLE! (25.12.2003)

Slibný námět a několik povedených scén je asi tak všechno, co může dnes tento český "Muholland Drive" (úsměvné spojení slov jako by odráželo výslednou kvalitu díla) divákům nabídnout. S odstupem let působí "Kouzelný Dům" předvídatelným dojmem, psychologicky nevěrohodně a herectví Zdeňka Štěpánka přepjatě. Škoda, už jenom kvůli Mandlové a Vávrovi. 6/10 (16.10.2010)