Maskovaná milenka

Grandiózní milostný dýchánek magnetizujících garderób. Záhadná cizinka v krajkách a prachových peřinkách. S přáním jediným, cituplným, rafinovaně pochopitelným. Zažehla kouzlo, které září tisíci svícemi, jako plynové lampy do noční ztichlé krajiny. Šlechticem dvoření, rytířem odhodlaným hledáním, v tváři hluboce uhrančivým, švarným nápadníkem bez škrabošky, leč s popraškem tajemství, Gustava Nezvala, nazvala bych. (19.11.2017)

Já jsem volná! Chci zůstat vždycky docela volná. Nikdy se žádnému muži nepodaří, aby mě spoutal, říká v jedné z úvodních scén baronka Lenka alias Lída Baarová. Jak výsměšně znějí ta slova v souvislosti s osudovým vztahem Baarové k nacistickému ministru Goebbelsovi, jak podivuhodnou cestu ke svému nitru tu prostřednictvím podobných dialogů musela Baarová absolvovat. Buď jak buď, zůstává Maskovaná milenka fascinujícím příběhem velké lásky, efektním velkofilmem, v němž ambiciózní Otakar Vávra, tehdy již renomovaný režisér a scénárista, realizoval jeden ze svých uměleckých pokusů o historické téma. Zakázku na výpravnou podívanou s radostí přijal Havlův Lucernafilm, poskytujíc tím útočiště i pro nenáviděnou Lídu Baarovou, která se mezitím s opatrností smiřovala se svým neradostným postavením ve společenských kruzích. Film vzbudil nečekaný zájem, přepychové kostýmy pro hlavní představitelku dodala mimo salon Hany Podolské i vídeňská firma Lamberta Hofera a novináři tehdy na stránkách svých deníků psali cosi o pravé knížecí nádheře na Barrandově. Palác Lucerna a barrandovské ateliéry se v těžkých časech nacistické okupace staly centrem činorodosti a důkazem, že český film nechce a neumí kapitulovat. Cožpak taková aktivita a nemalé finanční náklady znamenaly v té době málo? Jaké jiné důkazy měl položit na oltář vlasti filmový podnikatel Miloš Havel? Maskovaná milenka nebyla jen pompézním filmem, jemným rozptýlením v pochmurné době, ale odvážným pokusem, velkou touhou oslavit chybějící radost ze života a složit hold vznešenosti a kráse. (19.07.2009)

Příjemná romance podle Balzaca. Vávra byl už tehdy formálně docela jinde oproti svým kolegům. Baarová a Nezval hrají skvěle a první půle je skutečně znamenitá. Pak už bohužel poněkud začnou docházet baterky a snímek se začne všelijak natahovat. Maskovaná milenka mě však nejvíce zaujala jako silné podobenství tragického osudu Lídy Baarové a jejího vztahu ke dvěma zásadním mužům, a to Gustavu Frohlichovi a Josephu Goebbelsovi. (31.10.2023)

Na této adaptaci se mi hlavně líbila úvodní scéna z maškarního plesu, ta byla zinscenována a nasnímána dokonale (plus ještě výkon balerin v čele s J. Nikolskou!). Problematické se mi zdá obsazení L. Baarové, na roli nestačila (typově podobná Marie Glázrová by byla určitě lepší), Gustav Nezval byl výraznější, jen škoda, že už v té době nebyl starší Vladimír Ráž, ten by byl dokonalý (zajímavý by byl i Karel Höger). Představitelé menších rolí - J. Šejbalová, R. Deyl st. a Jiří Stemar jsou typově ( a intonačně vybaveně) přesní. (12.07.2010)

Otakar Vávra se prostě i takovéhoto lehkého žánru chopil jako profesionál a vystřihl precizně natočený a výtečně vypravený romanťák. Gustav Nezval na rozdíl od jiných tehdejších milovníků dokázal svou roli zvládnout a Lída Baarová byla zkušeně vedena režisérem. Film , ač s naprosto banální zápletkou, je brilantní referencí žánru. Myslím, že si obecenstvo tehdy v kině dosti poplakalo. 85% (06.01.2012)