Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama z památných květnových dnů roku 1945 líčené na pozadí příběhů několika holešovických občanů. Tito občané se aktivně zapojili do posledních bojů II. světové války v Praze. Zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se k Praze - vybudovali barikády na Trojském mostě. Německá vojska se snaží urychleně opustit město, a to si rychle přivyká pocitu divize, která se chystá k poslednímu zoufalému úderu. Obrana stála velké úsilí... Film věnovaný hrdinům Pražského povstání 1945. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (96)

ryba443 

všechny recenze uživatele

Vcelku povedený film, scénář i herecké výkony na slušné úrovni. Ohledně narážek na propagandistický obsah bych řekl, že taková už byla doba a film jí zachycuje vcelku věrně (samozřejmě by se něco našlo, přinejmenším vlasovci), ať už se nám to líbí nebo ne. Velké plus filmu je samozřejmě použití věrné techniky, tedy opravdových německých tanků Pzkpfw IV. Mimochodem, víte že na mostě odpálený panzerfaust proti Pzkpfw IV byl skutečný a tank byl skutečně zničen? Pár let po válce, kdy byl film natočen, se tu německé obrněné techniky nacházelo hodně a nebyl to problém, pro dnešní filmaře by to byl trochu luxus, originální Pzkpfw IV v dobrém stavu má dnes obtížně vyčíslitelnou historickou hodnotu a cenu v řádu desítek milionů :) Nicméně tank by byl tehdy do hutí odeslán tak jako tak, stejně jako desítky jiných, takže nemá cenu truchlit a nezbývá než jen si trochu trpce vychutnat neopakovatelné a velmi realistické filmové záběry hořící Pzkpfw IV, srovnatelné pouze s dokumentárními záběry z války. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Osudem i různě zvládanou limitou Otakara Vávry jsou historické okolnosti, které ovlivnily takřka polovinu jeho dlouhého života (letos tento pozoruhodný muž dovrší své sedmadevadesátiny). Ve většině případů se však s ožehavými tématy, která volil, dokázal vypořádat na buď solidní, nebo i velmi dobré úrovni. To, co kolegové porůznu uvádějí jako Vávrův zápor - poplatnost době - neplatí jen pro film, ale i pro jeho literární předlohu (Jan Drda byl právě v padesátých letech předsedou Svazu československých spisovatelů, tedy suprarežimistickým literátem). Přesto obraz osamělé barikády na strategickém místě i odhodlání jejích obránců nejsou kašírované. Naopak - kus z nálady té horečné doby necelých pěti dnů Května 1945 tu určitě zůstal zachycen. I při oprávněně konstatovaných nedotaženostech je však nutno film vnímat především v dobovém kontextu boomu budovatelského kýče literárního, divadelního i filmového. Dokázalo-li toto dílo odolat tak zhoubnému přívalu, nemůže nebýt neumělecké a neplnohodnotné. Soudím, že je ještě něčím víc. Dílem nadčasovým pro syrovost svého vypovídacího záběru. V mnoha ohledech svou nesestříhanou syrovostí snese srovnání s prvními díly italského neorealismu - mj. Rosselliniho ŘÍMEM OTEVŘENÝM MĚSTEM. Rušivé momenty v kompozici filmu jsou odhadn utelné jednak v úvodu, zejména však v závěru filmu, kam Vávra na pokyn Kopeckého - jak sám uvádí ve své vzpomínce - vložil scény ze svého střihového dokumentu CESTA K BARIKÁDÁM. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Ať si říká kdo chce co chce, Vávra v rámci možností natočil působivé válečné drama v u nás dosud nevídaném technickém a stylovém pojetí, které navíc dokonale funguje. Rověnž výbroně přenáší dobovou spontánnost a díky ní je snadné odpustit nekteré patetické scény (ovšem rozhodně ne žádný sentiment, opravdu solidní pokus o civilistní ladění). Za pozornost stojí Marvan, akční hrdinka Drapińská (i když na to jak se na začátku potácela z transportu se dost rychle zotavila) a opět tragická Vášová, které tyhle role prostě sedí. Z Vávrovy filmografie určitě jedno z vrcholných děl. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Režisér Vávra si herce vybírat uměl a uměl je většinou i dobře vést. Nutno však přiznat, že před koncem války natočil filmy lepší. Z povídky Jana Drdy se stala částečně propaganda, ale díky režisérovi a autorovi předlohy vznikl film, na který se i po letech dá dívat. Vynikl především Hošek Jaroslava Průchy, který předčil všechny ostatní herce. Ukázal, že s trochou ironie lze do dramatu vnést i humor, který neuráží. Marie Vášová se opět předvedla v tragické roli a Marvan byl standartně dobrý. Z menších rolí bych vyzdvihl především Ostravačku Marii Rýdlovou v roli stařeny, ukrývající nacistu. ()

TomasKotlant 

všechny recenze uživatele

Dobře natočený film s rozsáhlým komparzem a výbornými herci, který dokáže nejednomu posílit národní hrdost. Vše působí věrohodně. Polka je postavou, která působí možná až příliš hrdinsky, ale dobře tmelí celý děj. *** Ve zkratce: Ministr policie zakazuje ničit německé nápisy. Ministr policie... Bum prásk. Postavíme na mostě barikádu. Bum prásk. Bum prásk. Němci ustupují! ()

Galerie (50)

Zajímavosti (7)

  • Natáčení probíhalo také v ulici Tusarova a v budově dnes již základní školy Tusarova, dále na Ortenově náměstí v Praze Holešovicích. (fiLLthe3DD)
  • Natáčelo se i na mostě Barikádníků. Předchůdcem tohoto mostu byl Trojský most, v roce 1946 přejmenovaný na most Barikádníků. Most byl postaven v letech 1926–1928. Most kapacitně nestačil a byl postaven nový, který projektovali Ing. arch. Jiří Trnka a Ing. Petr Dobrovský a byl vyprojektován a postaven v letech 1972–1980. (sator)
  • Film se začal natáčet před únorem 1948. Po „vítězství pracujícího lidu“ bylo nutno dotočit nové scény na pokyn ministra Václava Kopeckého, aby byla jasná vedoucí úloha komunistů při Pražském povstání. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno