Němá barikáda

Zpracovat příběh pražského povstání do filmové podoby je sice záslužné, ale v roce 1949, čerstvě po událostech, to očividně nešlo jinak než včetně vsuvek, které nepravdivě vyzdvihují účast Rudé armády a komunistické strany, což je dost okaté. Ne že by těchto překroucených scén, kde se manipuluje s pravdou, bylo moc, ale rozhodně to tvoří znatelné zabarvení děje filmu. Dále, když tedy odhlédnu od těchto drobných manipulací, je také znát, že naše česká kinematografie ještě tehdy nebyla navyklá na točení takového žánru filmu. Film rozhodně nemá patřičný spád a napětí, jaké by mu slušely. V to smyslu musím říct, že „němá“ barikáda je vlastně taky trochu „hluchá“ – obsahuje množství „hluchých“ a zdlouhavých scén, které narušují poutavost filmu. Kratší stopáž by v tomto případě určitě byla vhodnější. Jak jsem na to koukala s vědomím toho, že obsahově je to vlastně námět hodný vyprávění, nemohla jsem se nakonec ubránit myšlence: Jak to, že do teď se tohoto historického námětu nikdo nechytil znovu? Pražské povstání by si určitě zasloužilo nové a kvalitní filmové zpracování s dobrým scénářem, tentokrát hezky popravdě, bez lživého zvyšování zásluh a úlohy Rusů a komunistů (což opravdu tomuto původnímu filmu dost ubírá na hodnotě). Bylo by fajn vidět tento příběh v novém moderním pojetí. Jen se toho někdo ujmout… ~(2,7★)~ (05.06.2024)

Drdovo sociální smýšlení a Vávrova precizní režie přebijí agitační nutnost doby. Skvělá akce, silné dramatické osudy jedinců - Halina v podání Barbary Drapińské je skutečně strhující - a celkové herectví drží u mě film v nadprůměru. Stejně tak Srnkovo hudba. Obraz lidské odhodlanosti a vlastenectví v té nejčistší a nejcharakternější formě. Vynikající válečný film. (15.09.2011)

V normalizačním Osvobození Prahy působí patetická adorace lidu, komunistické strany a sovětské armády kašírovaně. V poválečné Němé barikádě silně budovatelský tón ještě nachází své ospravedlnění. Lze věřit, že takhle nějak to Vávra, Drda a nemalá část národa skutečně vnímali. ___ Prahu, hrdinně bráněnou dělníky koordinovanými vševědoucí komunistickou stranou, podle filmu osvobodila Rudá armáda. O ideových spojencích a nepřátelích Němá barikáda nepochybuje. Němečtí civilisté od prvního dne povstání v ukradených kožiších kvapně opouštějí město, francouzský zajatec při pohledu na vlající trikolóru v předtuše počínající barikádní revoluce úlevně vzdychne „Liberté!“ a polská soudružka nedlouho po vyskočení z vlaku, vezoucího ji zřejmě do Terezína, vrhá granát po německém vojákovi. Němce je potřeba vyhnat a zlikvidovat, od Francouzů se lze inspirovat jejich slavnou revolucí a s Poláky možno navázat oboustranně prospěšnou mezinárodní spolupráci. Alespoň slovem jsou zmíněni Američané, kterým se do osvobození našeho hlavního města „asi nechce“, kdežto Rusové, se „musejí rvát o každej kilometr“. Pro „vyvážení“ je mezi všemi statečnými Čechy jeden oportunistický zbabělec, který ke stavbě barikád přispěje všehovšudy jednou dlažební kostkou. ___ Pražské povstání je ambivalentně interpretováno jako spontánní revoluce pracujícího lidu, i jako pečlivě organizovaná akce (inventura zbraní), jejíž účastníci si rozhodně najdou čas na ujasnění své ideové pozice. Ve prospěch komunistů byla výrazně redukována také role České národní rady a generála Kutlvašra. Vojenské velení povstání rezignovaně vyčkává, zatímco komunisté na barikádách nasazují své životy. ___ Překrucování historické skutečnosti bych Němé barikádě odpouštěl ochotněji, kdyby nebyla tak neskutečně utahaná. Ve snaze zmapovat na neadekvátně malém prostoru celé povstání nejsou postavy výrazněji prokreslené, ani typově dostatečně odlišné. Individuální dramata by zřejmě měla splynout do revolučního kolektivního boje (kolektivní je zde i líbačka s fešnou tramvajačkou), ale jednotlivé akce se odehrávají nezávisle na sobě, bez dynamizujícího prostříhávání nebo gradace, bez naléhavosti, kterou by si látka zasloužila. Ospalé tempo naruší a o jediné vzrušení se na samém konci filmu příznačně postará Rudá armáda, na jejíž příjezd stejně jako zaměnitelné postavy dvě hodiny čekáme. Cenou za ideologickou poplatnost je neschopnost filmu vtáhnout nás do vyprávění a tím i přesvědčit, že právě tento výklad Pražského povstání je tím nejlepším. 50% Zajímavé komentáře: sportovec, Zloděj kol, Marthos (18.06.2015)

To, co zmiňuje Tosim(Vávrovo slovo do zavřených Průchových úst), je sice pravda, ale v celém filmu je to naprosto zanedbatelný fakt. Drda se v hrobě rozhodně obracet nemusí, Vávra odvedl slušnou práci. Hrdiny jsou lidé, kteří stavěli barikády a ačkoliv je příběh vyprávěn pouze z jejich perspektivy, tak dám ruku do ohně, že vás zaujme. Až tohle zase bude nějaká televize vysílat, tak to klidně skoukněte. (07.06.2004)

Po stránce režie a napětí velice slušně provedeno. Že je to agitka, netřeba poznamenávat, každý to ví a bylo to školní povinné kino. Vyznění celého filmu je: Parta dezorganizovaných idiotů brání Prahu. Dělají neskutečné vojenské blbiny a pak jsou z nich hrdinové ale povětšině mrtví. Takže babo raď , jak tenhle film hodnotit. (25.02.2010)