Cena za něžnost

Tenhle film zbožňuji. Rodinné drama nenásilně prokládáné komedií a zakončené krutým zjištěním, jak mnoho je někdy třeba, aby lidé pochopili. Herecké výkony mě ani po několikerém zhlédnutí nepřestávají nudit. Jiskření mezi postavami nemá chybu. Velká škoda, že MacLaineová a Wingerová byly nominovány na Oscara ve stejné kategorii, cenu by si zasloužily obě. Za něžnost. Klidně si mumlejte něco o kýči, já si u Ceny rád ještě párkrát pobrečím. 95% Zajímavé komentáře: Oskar, Fanucci, jatamansi (22.12.2005)

Pohodová, výborne zrežírovaná romantická dráma, ktorej emotívna stránka ku koncu pekne vrcholí. Film je plný myšlienok nad ktorými sa oplatí popremýšľať a skvelých hereckých výkonov. Najviac ma bavil Jack Nicholson, nedostal síce toľko priestoru, koľko som si predstavoval, ale svoj čas na placi využil do bodky dokonale a to samozrejme aj so svojim typickým hereckým prejavom a charizmou, ktorá už dodala mnohým filmom nádych nadpriemernosti. 85/100 (06.07.2015)

Hlavní role nebo vedlejší? Je to jedno - tenhle pozoruhodný herec doslova magneticky přitahuje veškerou pozornost, ať už má ve filmu jakýkoliv štěk.. Jack Nicholson je legenda, po které jednou zůstane velká díra!! Na svou dobu místy odvážné drama (pořád jsme na poli hollywoodského kousku), ve kterém sledujeme jeden komplikovanější vztah matky s dcerou, která postupně vylétává z hnízda. Poměrně klišovitý kus, který nešetří sentimentem i prudkými zvraty (které ovšem příliš nefungují), může za úspěch děkovat zejména hercům. Bez nich by se plácal v průměrných vodách. I tak do nich při vší úctě k tvůrcům víceméně patří. Role Oscarem oceněného Nicholsonem byla důležitá, ale přece jen okrajová. Znovu byl výborný, ale vynikající jako jinde (kde si cenu zasloužil spíš) nikoliv. Nicméně tenhle kritický i kasovní úspěch znamenal jeho návrat na špici. Do té doby televizní scénárista James L. Brooks poprvé režíroval vlastní celovečerní látku, shrábl rovnou tři sošky (produkce filmu, scénář a režie), ale obávám se, že jde o jeden z oněch akademických přehmatů. Napsal poměrně ploché postavy, které dostávají zajímavé obrysy až s příchodem rodinné tragédie v druhé polovině snímku. Což už je trochu pozdě. Tři až čtyři, sorry. (07.12.2005)

Ukázka špičkového melodramatu, natočeného citlivou rukou. Brooks snímku propůjčil svůj nezaměnitelný styl a přesně vyvážil misky vah mezi smutkem a radostí. Opravdovou lahůdkou je pak herecké obsazení, kde vedle sebe stojí zkušený pár MacLainová - Nicholson a celkem neznámá Debra Wingerová (výkon na úrovni jmenované dvojice!). Těžko hledat nějaké výraznější chyby... 9/10 (06.11.2009)

„Mám rád, když se svítí.“ - „Tak běž domů a rozsviť si.“ Tahle vztahová tragikomedie je v prvé řadě perfektně napsaná. Od nosného příběhu přes odzbrojující vtipy, vypjaté dramatické výstupy, dojemné momentky až po postavy, které jsou neobyčejně švihnuté, zábavné, avšak přitom přirozené a uvěřitelné. Na tom mají velkou zásluhu jejich protagonisté, ale i ta chemie, která mezi nimi opravdu funguje. Nejvíc jsem se smál u společných chvilek stárnoucích sousedů (geniální pasáž s výletem na oběd), ale i ten hlavní vztah matky a dcery (trefně uvedený scénou u postýlky) byl skvěle vystižený a člověk se musel u těch šílených ženských co chvíli škodolibě uchechtávat, třeba jako u trapného vracení věcí v obchodě (Emma kvůli své rodičce vlastně ani normální být nemohla). Problém jsem tak měl jen s koncem, to tlačení na pilu bych ještě zvládl, se zbytečným natahováním už to bylo horší, proto celkově dávám „jen“ silné 4*. „Jen jsem se zeptal, jak dlouho.“ - „Nevím. Než se jí vyčistí krk, nebo já zhubnu o 10 kilo, podle toho, co bude dřív.“ (20.06.2017)