Osvobození Prahy

Jen si pískej fašisto, spojenci jdou na jisto... - V prvé řadě musím říci, že mně se Osvobození Prahy zdaleka nezdá tak blbé, jak zde mnozí usuzují. Film nelze označit za chaotický. Nevím, jak se dá vylíčit tak komplexní záležitost jako české květnové události 1945 (a některé epizody jim předcházející) coby lineární příběh s několika jasnými postavami. Vávrův nápad sestavit film jako pásmo volně se prolínajících výjevů, kde hrané pasáže ve vhodné okamžiky střídá dobový dokumentární materiál, mi připadá dobrý. (Nikoli však originální, samozřejmě. Něco podobného bylo k vidění minimálně už v Radokově Daleké cestě.) Pravda jistě je, že Osvobození Prahy sdílí problém předchozích dílů trilogie: Demagogii. Všechny tři filmy ukazují 2. světovou válku jako boj dvou ideologií: správné (komunistické) a špatné (nacistické). Všechno, co je mimo tyto dvě pozice jako by neexistovalo. Sem tam se zde sice mihne nějaká postava, reprezentující "buržoazní živel" - ale jde vždy o postavu v lepším případě politicky naivní (v Osvobození Prahy třeba Milada Horáková, ve Dnech zrady Edvard Beneš), v horším přímo kolaborující s nacisty (zlý kapitalista Preiss, apod.). - Je však třeba dodat, že žijeme v době, která upadla do druhého extrému. Každý rok 8. května slyšíme v televizních zprávách o udatných amerických vojácích, kteří nás zachránili. O sovětech se mluví (pokud se o nich mluví) jedině s pohrdáním: Přišli prý stejně moc pozdě a po cestě navíc každého znásilnili a okradli. Zkrátka všechno zpackali. - Bylo by krásné, kdybychom se pro změnu začali dívat na události tak, jak se udály. P.S. Osvobození Prahy má mimochodem velmi pěknou hudbu - od legendárního Zdeňka Lišky. Je pompézní, ale v tomto ohledu ladí s filmem. (14.08.2008)

Na začátku mého komentáře bych chtěl především varovat lidi, kteří tento film ještě neviděli, aby nečetli komentář uživatele woody, který nejen že je výrazově nepřesný (Panther ve filmu opravdu není), ale navíc ještě překrucuje různe události, což je srovnatelné s onou komunistickou propagandou, kterou tento silně antilevicový člověk nenávidí (detaily se dozvíte v diskuzi u režiséra Otakara Vávry). A teď k filmu. Film je opět velmi kvalitní. Emoce lomcují s divákem více než v Sokolovu, ale v ději je jeden problém. Otakar Vávra totiž některé události a postavy nesměl ukazovat a tak děj působí místy poněkud zmateně. Obrovským kladem je, že Vávra kromě namaskovaných ruských tanků používá i opravdové německé, což jsem teda ve filmu v 70. letech ještě neviděl a to ani v ruských filmech (o amerických raději pomlčím). Vávra zase přesně rekonstruuje dané události, ale opět zde zasáhla komunistická strana a tentokrát tak krutě, že i Vávra téměř podlehl. Zaprvé. Film má vyznít tak, jakoby vše řídila komustická strana a všichni co bojovali byli komunisté. Tady je na každém jak si to přebere a především je nutné aby znal historii a tu komunistickou demagogii prostě ignoroval. Zadruhé. Komunistická strana nařídila spoustu dodatků k různým slavným prohlášením. Uvedu příklad: "Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!" Zde končí autentické prohlášení, ale ve filmu to ještě pokračuje takhle: "Stojíme neochvějně za československou vládou v Košicích a za jejím programem národní a lidově demokratické revoluce." Další věcí, která je ve filmu zamlčená, že Američani osvobodili Plzeň. Vávra to tady ale vychytal, protože následuje scéna s američany a generálem Bradleym, takže to každému dojde. Poslední věc, kterou bych chtěl říct je, že se zde všude vyvěšují sovětské prapory. Vávra je ale dal jen do těch záběrů, ve kterých musely být a všude jinde jsou jen české, takže i tady je potřeba Vávrovi poděkovat. Když to tak sečtu, tak nemám důvod nedát pět hvězdiček, protože historii znám a dokážu si přefiltrovat onu propagandu, takže mi z toho vychází jeden z nejlepších válečných filmů východní produkce. Ve všech třech komentářích jsem se vás snažil naučit, jak s onou propagandou naložit a jak se s ní dokázal vypořádat Otakar Vávra. Takže nesklouzněte k woodymu nenávistnému a diletantskému hodnocení a hodnoťte skutečné kvality filmu, které film opravdu má. (14.07.2008)

První část filmu byla doslova odporná. Z filmu jsem měl pocit, že jediný kdo bojoval proti fašounům byli komunisti, ostatní se buď báli a nebo pro autory zřejmě neexistovali. Je to naprostá neúcta ke všem lidem kdo v Praze při povstání padli a neměli stranickou legitku. Ve Dnech zrady a Sokolovu se Vávra i přes jasný nádech propagandy alespoň snažil držil tématu, ale Osvobození Prahy nakonec propaganda z velké míry bohužel pohltila. Samozřejmě i tady najdeme velmi kvalitní filmařské momenty, boj v pražských uliích nemá chybu, tanky v Pařízský, na Vinohradský, přestřelky taky dobrý, to všechno jo, jen je opravdu škoda, že tohle všechno semlela tehdejší doba dohromady spolu s rudým vnímaním historických událostí. (26.04.2010)

Posledny treti diel Vavrovej trilogie Dny Zrady - Sokolovo - Osvobozeni Prahy sa tematicky venuje oslobodeniu hlavneho mesta CSR : Prahy. A filmarsky ide opat o plnohodnotne dielo, ktore dokonca moze konkurovat filmu Dny zrady. Rezisersky ide totiz o vysoko nadpriemerny film, v ktorom hrala plejada vybornych hercov - Smeral /Kladivo na Carodejnice/, Vetrovec, Somr ....... Scenar je taktiez kvalitny, oslobodzovanie Prahy ma vzdy zaujimalo a preto som film priam hltal. Vdaka filmu som sa mal moznost dozvediet kopu uzitocnych informacii /Konev, ukrajinske fronty ....../. Klasicke Vavrovo pravidlo - ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky mimoriadne kvalitny film - je dodrzane aj tu. 89 % (01.10.2013)

Na jednej strane sa mi páči približné obdobie, ktoré zahrnuli do filmu, tiež masové scény a ich pestrosť, no na druhej strane film bol akoby bez deja a upnutý akoby len okolo bojov a aj tie boje boli dosť bláznivé, také hurá do boja, no ľudia padali ako jablká zo stromu, možno aj rýchlejšie než bežne, proste dosť naivné a aj to vítanie vojakov bolo z môjho pohľadu prehnané. Tendenčnosť a taká tá ruka vtedajšieho režimu je u toho cítiť. Pre diváka to po určitej dobe nemusí byť zaujímavé, lebo to vyzerá miestami umelo, no efekty, vizuálne úpravy, to robí tento film ako tak znesiteľným. (09.06.2014)