Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vycpavač zvířat Václav Barvínek strávil pro malicherný spor čtyřiadvacet hodin ve vězení. A právě toho dne byla čtena závěť jeho strýce, v níž stálo, že nebožtík kdesi ukryl šek na milion korun. Pokud nebude do určené doby inkasován, celá částka připadne na dobročinné účely. Ostatní příbuzní vydrancovali veškerý movitý majetek, ve strýcově vile zůstal pouze opuštěný bernardýn, jehož se dobrosrdečný pan Barvínek ujal. Ošizený dědic dál vede prostý život a netuší, že bohatství leží na dosah ruky. Má docela jiné starosti - srdce onoho postaršího tlouštíka zahořelo láskou k dívce, jejíž přívětivost si mylně vyložil... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (66)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Skoro až pohádka o tom, jak byli lakomí potrestáni a pokorný zvítězil. I když... Přijdu hned je chaplinovským mixem humoru a sentimentality; něco jako Kid, jen s bernardýnem místo dítěte. Dá se na něj velice dobře koukat i dnes. Zatímco v koncentračních táborech se tou dobou děla nelidská zvěrstva, film ukazuje, jak je hezké, když se k sobě lidi hezky chovají. Bojuje proti krutosti sentimentem, ale příjemným, nepatetickým. Může mu to mít někdo za zlé? ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Druhé stanné právo, vyhlášené bezprostředně po atentátu na Heydricha, vneslo do života obyvatel okupované země další neklid a strach. Represe nacistických úřadů posílených o příslušníky gestapa a wehrmachtu dosáhly nevídaných rozměrů: statistika hovoří o třech tisících perzekuovaných osobách, mezi nimi se tehdy nacházeli také architekt Vladislav Čaloun (1907 – 1943) a MUDr. Břetislav Lyčka (1903 – 1942). A také Anna Letenská (1904 – 1942), oblíbená filmová a divadelní herečka. Osudy všech se uzavřely krátce po odhalení odbojové skupiny Anthropoid, která měla na svědomí Heydrichovu smrt. Ještě předtím, než Letenská zahynula společně s dalšími českými ženami v koncentračním táboře Mauthausen, sehrála vedlejší komediální roli ve Vávrově filmu Přijdu hned. Ten v humorném sledu pavlačových epizodek sleduje samorostlého malostranského vycpavače zvířat v neodolatelném podání Saši Rašilova, člověka zdravě poťouchlého, přitom dobrosrdečného a poctivého. Rašilovův výkon uchvacující neokázalou hloubkou hercova nespoutaného individualismu je zčásti podpořen také sličnou Vlastou Matulovou v roli půvabné květinářky a mladinkým Svatoplukem Benešem, milovníkem moderním, jiným, než byli předváleční hrdinové bez bázně a hany. Vynikající je ale také Pištěk, jehož k smrti uražený hostinský je figurka v lecčems snadno zaměnitelná, přesto v partnerství s neukázněným Rašilovem odkrývá dosud netušené stránky komediálního herectví tohoto vskutku nepřehlédnutelného muže. Film je zvláštním způsobem doslova prodchnut podmanivou atmosférou, která jako zázrakem ignoruje všechny ty běsy venku. Popravy. Výslechy. Vypálené Lidice a Ležáky. Strach, zalezlý do chodeb domů. Ale také smích diváků, kteří v kinech neměli ani ponětí o tragické smrti oblíbené herečky. Smát se a nemyslet. Alespoň na chvíli na nic nemyslet. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Tato sentimenální maloměšťácká komedie o svérázném vycpavači zvěře V. Barvínkovi (S. Rašilov) který se nečekaně stane spoludědicem velkého majetku a kdy ho k tomu ještě ve filmu doprovází jeho osobní a krásný bernandýn Ivan mě vždy když jí vidím dokáže mile potěšit ale na druhou stranu z ní mám i velmi nepřijemné a smíšené pocity. A to především, neboť jak už napsal Bart, kvůli A. Letenské, která už prakticky jen dohrávala ve filmu svou poslední větší roli pod přímým dohledem gestapa a později někdy po dokončení snímku byla za ilegální odbojovou činnost popravena. Na jejím výkonu to však téměř vůbec nebylo znát, prostě profesionál každým coulem. Nicméně díky všem těm zdařilým skečím a výstupům všech herců dávám 4*. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Na výkonu herečky Anny Letenské opravdu není poznat, že jí gestapo stálo vlastně za zády. Nedokážu si ani představit, jak jí v tu chvíli muselo být. Saša Rašilov zde hrál jednu z větších rolí, většinou se objevoval pouze ve vedlejších. Na filmu se podílel i jako autor, sepsal námět a spolupracoval na scénáři. Takže, si roli Barvínka napsal přímo na tělo. Režisér Vávra točil v nelehké době, proto nehleděl na uměleckou kvalitu filmu, ale pracoval se záměrem diváka pobavit. Dělali to tak i ostatní režiséři a samozřejmě i herci. Film dokáže výborně člověka odtrhnout od reality a dá mu alespoň na malou chvíli zapomenout na strasti a starosti. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Neskutečně lidsky hrál Saša Rašilov nejen v tomto filmu. Tlustý strýček s dobráckýma očima, který má všechny rád a na nikoho se nedovede dlouho zlobit. Podmanivá Vlasta Matulová, škoda, že jí nebylo v českém filmu víc využito. Začínající Svatopluk Beneš. Ohromná zápletka s dědictvím ukrytým v obojku psa. Milý gag s vycpaným psem bez ocásku. Hamižní příbuzní, kteří jsou schopni zničit pro milión celé své dědictví - obrázek z dnešních časů jak vyšitý. Dobrý film. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (6)

  • Otakar Vávra ke smutné záležitosti s Annou Letenskou (Koubková) vzpomínal: "Viděl jsem paní Letenskou, jak sedí za kulisami, s tváří v dlaních, ve strašné úzkosti o život svého muže, i když jí gestapáci namlouvali, že se jí to netýká. Ale když byl čas a scéna byla připravena, vstala a šla před kameru výborně zahrát svou komickou roli. Potom si zase sedla za kulisy a čekala. Nikdo v ateliéru kromě mne o tom nevěděl. Pokud ji někdo sledoval, bylo to zcela tajné, byl to někdo ze zaměstnanců ateliéru nebo možná některý kolega. Když jsem natočil poslední záběr, normálně se odlíčila, převlékla a filmové auto ji odvezlo domů." (JoranProvenzano)
  • Film měl premiéru dva měsíce po smrti herečky Anny Letenské v koncentračním táboře Mauthausen. (BoredSeal)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno