Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století - se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce. Pojetí Komenského je však sošně neživotné a zejména je z něho "vyzmizíkována" náboženská rovina. Zjednodušující životopis se proto neubránil školometské suchopárnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (44)

lucascus 

všechny recenze uživatele

Bez debaty si Jan Amos Komenský zasloužil svůj film, protože je to jeden z největších českých velikánů, který překročil hranice své vlasti. Ovšem toto zfilmování je poněkud nešťastné. Velkolepost kostýmů a výpravy je sice ohromující, ale Vávrova režie udělala z Komenského mrtvou legendu, na kterou se nesmí sáhnout nikterak jinak, než jen v souvislosti s jeho životním dílem. Nejvíce nešťastné na celém filmu je to, že zde byla téměř vynechána křesťanská atmosféra kolem Komenského, což je do očí bijící, protože přes všechny pedagogické a filozofické zásluhy byl J.A.K. především teolog a křesťan. A nikoliv předchůdce proletářů a mírotvůrce, jak se nám ho Vávra snažil představit. Chlad a patos, který z filmu čišel, filmu nikterak nepomohl, ba právě naopak z něj udělal ještě více čítankové dílo, které je pro běžného diváka prakticky nestravitelné. Ale přesto bych film nezavrhoval, určité scény mě nadchly (rozmluva Komenského se samým sebou nad smyslem života, setkání se švédskou královnou Kristinou I., vsuvka v podobě Labyrinut novověkého světa). Možná trochu nešťastně byl do hlavní role zvolen pan Chudík (přestože si ho více než vážím), ovšem v jeho podání Komenskému chyběla energie a šmrnc. Mnohem lépe bych si v této roli vychutnal třeba pana Lukavského, nebo pana Cupáka, který zde fungoval jako mistrný vypravěč. Otázkou na závěr pak zůstává, zda bylo vhodné do režisérského křesla dát O. Vávru. Kdyby to režíroval někdo jiný, dostalo by to spád a potřebnou jiskru, ale na druhou stranu by se na to nikdy nesehnaly tolik potřebné finance, aby se zaplatily kostýmy a celá výprava. Buď jak buď, 53% je málo, ale nad 60% bych taky nikdy nešel. Průměr. ()

Reanimated 

všechny recenze uživatele

Velkofilm, jehož epičnost spočívá jen v maniakálně natáhnuté stopáži. Vše od hereckých výkonů přes výpravu vyvolává dojem levné, neuvěřitelně nudné televizní estrády. Závěrečná pasáž umírání (aneb Putování Jana Amose na Onen svět), trvající asi hodinu byla doprovázena srdečním fanděním z řad studenstva: "Tak už sakra chcípni!" ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

2/2 Velkolepý, rozkošatělý dvojdílný životopis, kterému bohužel chybí duše. Přes všechnu opulentnost příběhu chybí emoce a vybrané události ze života Komenského jsou sestaveny jako odrážky z výpisků bez jakéhokoli dramatického oblouku. V druhé polovině pak konečně ale vidíme ty střípky, které mohly být vrcholem původně plánovaného 13 dílného televizního seriálu. Komenský skutečně putuje a kromě Descarta potkává i švédskou královnu Kristýnu. Panečku, to co tu dokázala vyseknout v jediné scéně Zdena Studenková, to bych vyměnila hned za několik Vávrových opusů. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Neznám dopodrobna ani dílo, ani život Jana Amose. Myslím ale, že tu ani tak o to nejde. Je to film o člověku posedlém věděním, chrlícím spisy na pozadí jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů historie. Třicetiletá válka znamenala pro Čechy nedozírnou změnu demografickou i politickou. Tisíce čských rodin emigrovalo do ciziny a ztráty na civilním obyvatelstvu se odhadují až na 30%. Obrovské přesuny konfiskovaného šlechtického majetku do rukou cizinců v císařských službách. Rekatolizace. A v této době žil Komenský, který chtěl změnit svět. Jeho putování nám přiblíží nejen atmosféru doby, ale naznačí i jak významnou osobou byl, když se mohl stýkat s Oxenstjernou, královnou Kristýnou a dalšími politickými špičkami Evropy. Jen domů, tam se vrátit nemohl. Otakar Vávra podle mého názoru dokázal na plátno přinést silný příběh zaníceného člověka, hrnoucího se proti proudu tehdejší doby. A povedlo se mu to znamenitě. Ano, film má pomalé tempo, ale není to akčňák, jde přece o duchovní záležitosti, hledání odpovědí. Ladislav Chudík svou roli zvládl a nebyla to role rozhodně snadná. Pro mne rozhodně velké překvapení, 90% ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Komenský umíral snad půl hodiny a já se modlil, aby mi bus z Prahy domů neujel...jo, tenkrát jsme na tom byli povinně se školou. Hvězdy dávám za výpravu a obrazové ztvárnění Labyrintu světa - opravdu hrůzostrašné. A být mladší, společně s chlapem přibitým na vrata by mě strašilo celou noc nejméně týden. Jinak Vávra zde svůj talent příliš neprojevil, ten zhasl s Kladivem a Romancí... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo v Praze - Suchdole u Trojanova mlýna, Hrádku u Nechanic, ve skanzenu Veselý kopec a dále v Polsku a Švédsku. Natáčení filmu začalo 4. srpna 1982 a skončilo v dubnu 1983. (M.B)
  • Původně byl projekt plánován jako seriál. Z finančních důvodů se tvůrci nakonec rozhodli pro film. (Spinosaurus)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama