Sokolovo

Další rádoby hraný dokument, který ukazoval jací jsou komunisté správní a odvážní chlapíci, kteří jedinní myslí na blaho obsazeného Československa a Sověti, jako jediný a bezištný přítel. Herecké výkony ustupují do pozadí před správňáckou mluvou slušných komunistů a provoláváním prázdných hesel k uctění jejich velikosti. Popisuje roky 1942 a 1943, kdy se lámala válka v neprospěch Německa a jejich megalomanskému plánu na ovládnutí celého světa. Začíná se atentátem na bestii Heydricha (Hannjo Hasse) a následném vypálením Lidic. V Lidicích zřejmě všichni velmi rádi zemřeli s provoláváním slávy hrdinské komunistické strany a za její větší slávu. Vypadá to, že i ten atentát se připravoval v Rusku a ne v Anglii. A co na to Ležáky? Ty komunisty zřejmě vůbec nezajímali. No a pak je to formování prvního československého vojenského praporu v Rusku u Buzuluku. Protože jen do Ruska odcházeli hrdinní Čechoslováci, aby se zde mohli zformovat a bojovat proti nepříteli po boku slavné Rudé armády. A když je navíc válečný agitátor Gottwald (Bohumil Patorek) stále burcoval k boji, nemohli se dočkat, až konečně vyrazí do válečné vřavy. Museli to lišácky udělat, aby do nich nešťourala československá vláda v londýnském exilu v čele s antikomunistou Benešem (Jiří Pleskot), kteří je nechtěli nechat bojovat. Ale protože komunisté získali na svoji stranu plukovníka Ludvíka Svobodu (Ladislav Chudík), velitele tohoto praporu, šlo se na věc. No a tak mohli ukázat nezměrné hrdinství při obraně vesničky Sokolovo, které srdnatě velel nadporučík Jaroš (Martin Štěpánek), který skákal radostí už po zničení prvních třech tanků, než pochopil, že to nebyl hlavní útok. Zkrátka je to film, který zdůrazňuje velké hrdinství komunistů, který zdůrazňuje, že komunismus je jediná správná cesta a že Sovětský Svaz se svojí Rudou armádou jsou nejlepší přátelé, kteří ale nikdy nechtějí jít domů. Místo normální mluvy převládá správňácká řeč chabrých komunistických bojovníků a jakési pronášení těch správných hesel. (16.03.2010)

Nesporné kvality závěrečných válečných scén bohužel nedokázaly vykompenzovat mé zděšení z první poloviny filmu, která byla oproti Dnům zrady mnohem nudnější po všech stránkách, za to však překypovala závratným množstvím propagandy. Lidičtí muži provolávající při své popravě slávu komunistické straně, Beneš toužící po jakési antikomunistické vojenské diktatuře, Ingr (relativně slušně zahraný Vladimírem Rážem) intrikující proti komunizaci armády či Gottwaldovy plamenné projevy vysoce přesáhli hranice snesitelnosti. Barlova kamera mi připadala oproti Šofrovi ve Dnech zrady dost fádní a herecké výkony ani moc nelze hodnotit, protože kromě politiky a vojáctví tu moc nebylo co ztvárňovat. Jediné zlepšení oproti Dnům zrady lze vidět v Liškově hudbě, která je v Sokolově působivější a méně eklektická. (15.09.2022)

Hvězdička za to, že přes všechny ty lži a manipulace (vylhaným ztvárněním nekomunistických vojáků Jaroše a Svobody počínaje a glorifikací KSČ s dehonestací londýnské exilové vlády konče - nehledě na směšnou snahu nahradit v národním povědomí Zborov Sokolovem) z filmu velmi zřetelně zářila jedna pravda, a sice že Krampol s Jandákem jsou extrémně neschopní herci, u jejichž "hereckých" kreací docházi u 9 z 10 nekomunisticky smýšlejících diváků k zaručenému intenzivnímu procvičení bránice. Jinak těch pár povedených scén, které se ve filmu objeví (útok na Heydricha, začátek lidické tragédie - ale bez zpackaných závěrečných vražd, pár bojových scén přímo v Sokolovu atd.), nemůže přebít kvalitativní rozháranost celku z hlediska řemeslného, očividné lži z hlediska obsahového a vůbec celkovou hnusnost účelu tohoto filmu. (28.07.2018)

Jak už tu bylo řečeno, po stránce ideové hrozně vylhané - nejvíce iritující je pohled na úlisného Beneše, bagetalizující víceméně vyrovnanou sílu odbojů, po této stránce mě také, v negativním slova smyslu zaujala, alegorická scéna, kterak londýnský odbojář padá ze schodů, zatímco hrdinný Svoboda nad ním stojí... Ale ani po filmařské stránce to není ono - celou první polovinu se totiž jenom mluví a mluví a kráčí se tak odnikud nikam (to je nejvíce vidět v prostřizích na zavraždění Heydricha, které bylo mimochodem natočeno nepřesvědčivě, byť základní fakta byla využita kupodivu dobře), podobně nemilým překvapením je i pár logických chyb - např. ze začátku mluví Svoboda se Sověty rusky, později česky, zatímco oponent v rodném jazyce. Válečná část je už o něco lepší, byť masové scény byly mnohem lepší v následujícím OP, nicméně dokreslování melodiemi Zdeňka Lišky je stejně kvalitní, jeho osobitý styl by se neztratil i v západních epických dramatech. Za normálních okolností bych dal nejspíše dvě hvězdy... obsah mi ale nejednou hnul pořádně žlučí a proto se s ohledem na to, že se jedná o další snímek, který poleninovsku zneužívá základní principy filmu, přikláním k odpadu, byť je to mi to zčásti i díky v naší zemi žánrové originalitě líto, jelikož takto košatý snímek např. z hlediska výpravy se dnes, se znalostmi více úhlů pohledu, asi nenatočí. (27.08.2009)

Zajímavé je, že to vůbec není taková komunistická propaganda, jak se všude píše. To, že Londýn měl jinou představu než Moskva, že Západ i Východ sledovali své cíle, a to i co se týká využití vojenské jednotky v SSSR, je prostě fakt. Dokonce to je ve filmu i takřka doslovně, ve zkratkovité formě i docela přesně, prezentováno. Problém je v tom, že západní politici jsou tu předvedeni v poněkud karikované podobě a východní jako ti správní kluci. Tady je to zkreslování. Nebýt zbytečné didaktičnosti a patosu, mohl film být lepší. Vylíčení samotné bitvy a celkové válečné situace je solidní. Škoda té zbytečné vysvětlovací rozvláčnosti v první části. Atentát ani Lidice tam být nemusely a tvůrci se mohli více věnovat jednotlivým aktérům bitvy. Ti mnohdy nedostali žádný prostor. Každý řekne jednu větu a pak ho zastřelí. Až z titulků se divák dovídá, kdo to vlastně byl.Takže na český válečný film zvláště ve druhé části docela dobré. S ideologickou stránkou se rozumně uvažující člověk dokáže vyrovnat. Dobově podmíněný ojedinělý výkřik Ať žije KSČ není třeba přeceňovat. (09.08.2006)