Reklama

Reklama

Šťastnou cestu

  • Protektorát Čechy a Morava Šťastnou cestu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot

Recenze (87)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Sice je Vávrova Šťastná cesta výkřikem moderny pozdního Protektorátu, ale ejhle, děj zpracovává dopady krize a datuje příběh do roku 1932. Takže si lehce odkašlávám a v druhém plánu si můžu poměrně pravidelně užívat herecké koncerty Mandlové, Štěpničkové a Vítové, Korbeláře, Kohouta, Hradiláka a Kreuzmanna. Se Šťastnou cestou jsem si prožila mnohá okouzlení, nejprve jsem film viděla na Festivalu Nataši Gollové (ačkoli právě ona tady vytváří jednu z nejšílenějších kreací své kariéry), pak jsem si ještě za pět minut dvanáct pořizovala VHS, po dlouhých letech přišlo i DVD a další kino projekce, které ale například v rámci cyklu To je Lucernafilm! v dubnu 2013 nestáli ani za řeč. Poněkud lepší projekce proběhla v rámci akci akce Sto let kina Lucerna v roce 2009. Je půvabné, jak kolorit kolem NFA buduje stejnou antidramaturgii jako stejným koloritem opovrhované televizní strategie - čili stejně jde tam i tam opět jen o trojhvězdí nesmrtelných. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Niektorí sa k tomuto filmu vyjadrovali v zmysle pomaly, že je to protektorátny film, ktorý zachraňovali ženy a tónom akoby bol menejcenný pomaly preto, že nebol z čias prvej československej republiky a tak ma zaujímalo ako to je a pravdu povediac v tom prvom mali pravdu. Plus by som dodal, že moralizmus a nevojnový život 40. rokov ma celkom zaujali. Zvyšok však akoby uplynul len tak. Nevýrazný dej, nevýrazné príbehy, dialógy prebiehajúce z prostredia do prostredia, no žeby mi to niečo extra dalo, to sa nedá povedať. Doteraz som neudelil žiadnemu Vávrovmu filmu 5 hviezd a po tomto diele to tak aj ostane. Režisér a scenárista, ktorý za svojich 100 rokov toho stihol teda veľa, ma nepresvedčil o svojich veľkých kvalitách ani tu. ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

V tomto téměř dokumentárním dramatu (vrchol Vávrovy filmografie do roku 1945) o osudech prodavaček z jednoho pražského obchodního domu se sešla česká ženská herecká špička, v níž chybí jen L.Baarová (a i kdyby mohla filmovat, asi by se sem stejně nehodila). A.Mandlová podává v roli vydržované ženy svůj nejlepší herecký výkon. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tento pamětnický film je v prvé řadě skvěle herecky obsazený. Adina Mandlová předvedla že umí a Nataša Golová se taky nenechala zahanbit a její potřeštěná po slávě toužící naivka byla kouzelná. Zajímavé osudy hlavních hrdinek a skvělá prvorepubliková atmosféra zvýrazněná početným komparsem a dobovou výpravou i kostýmy, to vše dodalo filmu na atraktivitě. Tento snímek se panu Vávrovi moc povedl. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

I přes dobrý námět je to docela průměrný film, který by ani průměrný být nemusel, kdyby tu některé situace nebyly podané tak vykonstruovaně a nedůvěryhodně. A taky kdyby to bylo buď značně víc psychologické, nebo se to věnovalo menšímu množství postav, protože jsem neměl pocit, že by se to tady Vávrovi povedlo ukočírovat. Takže je to vlastně jen nemastná neslaná dobová záležitost, která aspoň má docela slušnou filmařskou stránku a nějaké herecké výkony. Jen teda nechápu, kde tam bylo to údajné podobenství... Slabé 3* ()

Galerie (4)

Zajímavosti (15)

  • Adina Mandlová (Helena) zpočátku nechtěla přijmout roli vydržované ženy, která spáchá sebevraždu. Šla si stěžovat Miloši Havlovi a ten jí řekl: „Titinko, to jsi přesně ty, jenom trochu zidealizovaná.“ (raininface)
  • Zvládnuť veľké množstvo ľudí komparzu priamymi rozkazy nebolo možné, a preto bol zriadený rozhlas, obsluhovaný režijným asistentom Novákom, ktorý tlmočil príkazy režiséra Vávru. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama