Šťastnou cestu
Šťastnou cestu
Happy Journey
Režie:
Otakar VávraKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jana Dítětová, Otomar Korbelář, Eduard Kohout, Vítězslav Vejražka, Karel Hradilák (více)Obsahy(1)
Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
I přes dobrý námět je to docela průměrný film, který by ani průměrný být nemusel, kdyby tu některé situace nebyly podané tak vykonstruovaně a nedůvěryhodně. A taky kdyby to bylo buď značně víc psychologické, nebo se to věnovalo menšímu množství postav, protože jsem neměl pocit, že by se to tady Vávrovi povedlo ukočírovat. Takže je to vlastně jen nemastná neslaná dobová záležitost, která aspoň má docela slušnou filmařskou stránku a nějaké herecké výkony. Jen teda nechápu, kde tam bylo to údajné podobenství... Slabé 3* ()
Typický protektorátny film, v ktorom nepresvedčivý príbeh zachraňuje trio slávnych herečiek tej doby doplnené Otomarom Korbelářom. Prvorepublikové klišé už Vávra stáča smerom doľava, až mi táto moralitka v niektorých momentoch pripomenula Pytlákovou schovanku. Herečky hrajú svoje obvyklé úlohy, v ktorých im to najviac svedčí. Prekvapujúce na tú dobu bolo iba odhaľovanie Adiny Mandlovej. Napriek nepochopiteľne vysokému hodnoteniu na ČSFD si myslím, že tento film nemusel byť nakrútený a diváci by o nič neprišli. ()
Vyborny protektoratni film, na ktery si pamatuji uz od detstvi. Verohodne vykresleni doby, ve ktere se film odehrava (1932). Uzasne herecke obsazeni, zvlast u herecek, kterym zcela jasne vevodi Adina Mandlova. Krome Gollove (snad za to muze jen jeji role) ale nezklamal nikdo. Film resi nekolik osudu hlavnich postav a zadny neni vylozene nudny, i kdyz urcity nadhled je na miste. Vavra umel tocit filmy tak, aby divaka nenudily. Na svou dobu zanrove zajimave. ()
Mimořádné Vávrovo dílo je zajímavé svou rozkročeností mezi kritickým filmem třicátých let a počátky italského neorealismu. Je k neuvěření, že uprostřed druhé světové války mohl vzniknout film dokonale postihující kapitalismus své doby v jeho vrcholech i propastech. Vše dokresluje vynikající herecké obsazení, které předchází kinematografii třetí Československé republiky. Někde v pozadí je cítit ochrannou ruku Miloše Havla. ()
Drama, které má jasně daný rámec i priority, takže každá z jeho postav zná už dopředu svou úlohu - a víceméně je předurčena k jejímu naplnění. Pokud snad v průběhu stopáže nabydete dojmu, že se pokouší zbytečně moralizovat, zkuste se zamyslet nad důvody, které ho k tomu mohly vést. Neboť ve výsledku nabízí globálnější a hlubší obraz předválečné společnosti - nebo alespoň její střední třídy, než by se mohlo na první pohled zdát. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (15)
- Obrovská kulisa obchodního domu „Bílá labuť" byla postavena architektem Zázvorkou během 8 dní a 3 nocí a pracovalo se na ni bez přestávky, protože to nebyla len dějová kulisa, ale věrný obraz skutečnosti. Architekt Zázvorka je bratrem Stelly Zázvorkové. (Raccoon.city)
- Jedná se o poslední český film Nataši Gollové před její nucenou hereckou pauzou. Znovu se před kameru vrátila až v roce 1951 při natáčení filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951). (Marthos)
- Zvládnuť veľké množstvo ľudí komparzu priamymi rozkazy nebolo možné, a preto bol zriadený rozhlas, obsluhovaný režijným asistentom Novákom, ktorý tlmočil príkazy režiséra Vávru. (Raccoon.city)
Reklama