Šťastnou cestu

Překvapivě dobrý, a „okupačně“ asi nejlepší, český film. Dějový proud neboli prolínání osudů mladých prodavaček velkoobchodního domu, prostoupený množstvím dobových reálií, má švih i napětí. Rovněž výkony herců, ale především hereček (a především Adiny Mandlové, to si Vávra dobře ohlídal) jsou nadstandardní. Na rozdíl od poměrně vyšinutých dobových komedií má film ráz téměř dokumentární (sám Vávra to případně akcentuje jako „reportážní drama“). Ve svých pamětech (Moje filmové 100 letí, str. 77 - 79) píše Vávra, že ho „k filmu inspirovala příhoda“, herecky vypočítavého vztahu Adiny Mandlové k „cukernímu králi“ Joe Hartmannovi. Ostatně i obecně, přestože také patřil mezi její souložníky, se o ní vyjadřuje se silným despektem, - který ovšem může také být výrazem jistého přehodnocení v pozdějším věku. (25.02.2017)

V tomto téměř dokumentárním dramatu (vrchol Vávrovy filmografie do roku 1945) o osudech prodavaček z jednoho pražského obchodního domu se sešla česká ženská herecká špička, v níž chybí jen L.Baarová (a i kdyby mohla filmovat, asi by se sem stejně nehodila). A.Mandlová podává v roli vydržované ženy svůj nejlepší herecký výkon. (19.02.2007)

Tento pamětnický film je v prvé řadě skvěle herecky obsazený. Adina Mandlová předvedla že umí a Nataša Golová se taky nenechala zahanbit a její potřeštěná po slávě toužící naivka byla kouzelná. Zajímavé osudy hlavních hrdinek a skvělá prvorepubliková atmosféra zvýrazněná početným komparsem a dobovou výpravou i kostýmy, to vše dodalo filmu na atraktivitě. Tento snímek se panu Vávrovi moc povedl. (17.02.2012)

Tento film je v podstatě naivní příběh několika mladých děvčat hledajících cestu životem, naivně vyprávěný, postavy vysloveně kladné a nebo zase záporné, rozhodně ale nekomplikované. Vávrův přístup ale tuto standartní limonádu okořeňuje v druhém plánu řadou podtextů a symbolů, které bystré oko zachycuje jen jaksi bokem, na pozadí. A tak se divákovi vtírají do mysli podněty k zamyšlení a příběh se dostává pod kůži. Taková hloubka je u starých českých filmů málo častá a překvapí. Vávra však neriskuje a bezhlavě se nevrhá do sociálního dramatu, které by mu asi kina nenaplnilo, lehce pluje příběhem, tento postup a hvězdné obsazení filmu mu zajistí úspěch. Ano mohl jít ještě dál, ale tehdy? Těžko. Na to si v jeho filmografii budeme muset ještě pár let počkat....a bude to stát za to. 90% (19.04.2011)

Filmařsky průměrné, tématem však až odporně pokrytecky moralistní a neuvěřitelně škrobené >reportážní drama< (jak uvedeno jest v úvodních titulcích), působící místy až komicky a i na dobu vzniku těžko uvěřitelně. Na svou dobu nijak nevybočující herecké výkony podtrhuje rutinní Vávrova režie - až má člověk pocit, že tenhle film musel vzniknout na nějakou politickou objednávku protektorátních kulturtrégrů coby skrytě výchovná agitka... Vlastně je to taková ta typická >Vávrovina< , kterých v pozdějších bolševických časech nasekal požehnaně... Dvě hvězdičky snad jen za některé světlé momenty ve ztvárnění postav hraných triem Mandlová - Štěpničková - Vítová - - - P.S. Zde na čsfd až neuvěřitelně přeceněný film, svědčící o zmatenosti (mladých) diváků, ovlivněných zjevně i v současnosti točenými pitomostmi s obdobně vylhanými náměty a pofiderními hereckými výkony... (06.08.2006)