Temné slunce

Pravděpodobně nejhorší film Otakara Vávry. Troufnul bych si tento film srovnat s filmem Batman a Robin. Je to totiž úplně stejný tvůrčí výbuch. Těžko hledat v tomto filmu nějaké klady. Pokud bych měl alespoň nějaké jmenovat, pak to bude jistě jistě Magda Vašáryová a Hrušínský. Brzobohatý hrál co měl, ale jeho postava zde už není tak dobře napsaná jako v původním filmu. Zbytek herců je děs a hrůza. Šmeral byl naprosto katastrofální a pan Radimecký ještě pravděpodobně žil postavou Chamberleina, protože používal při svém úplně zbytečném skeči stejnou gestikulaci. Režie je průměrná. Sem tam Vávra něco vykrádá (pendreky), ale co mi vážně vadí je ten tmavý namodralý osmdesátkový podtón. Já fakt nemám rád dramata 80. let pro svoji levnost, která pak vyústila v temné období pánů Soukupa a Olmera. Ale to ještě nemluvím o tom nejhorším a tím je scénář. Sorry, ale takovouhle snůšku sraček, logických nesmyslů a prázdného tlachání už jsem dlouho neviděl. Celý nápad přesunout film ze snu do reality je opravvdu nejhorší nápad v historii knižních zpracování. Ze začátku máme mocit, že Prokop je asi něčim sjetej, jak furt mluví ty samí nesmysly, jenže v původním filmu horečně blouznil, ale tady se má jednat o realitu!!! Je vidět, že ani scénáristé si s tímto přenesením nevěděli rady. Nejlepší ukázka této bezmocnosti je propuštění za Tomešem, kdy padouši řeknou, že si ho najdou všude, přičemž za ním pošlou 1 vrtulník a po jeho explozi už žádné další pronásledování nenastane. Dalším zvěrstvem je ta scéna demonstrace. Opravdu děs. To přece nikdo nemohl myslet vážně. Posledním hřebíkem do rakve je už dnešní Troškova tendence, čili obsadit do filmu zpěváky/celebrity - odpadlíky. Totální vrchol filmu nasadil konec, kdy vidíme snad to nejtrapnější vyjádření změny charakteru na plátně. A když už si začínáte říkat, že to může začít být děsivé, najednou se ozve nějakej zpěvák a začne zpívat nějakou strašnou píčovinu. Opravdu po této scéně jsem už fakt málem zdechnul. Je to asi jako kdyby na konci filmu Smrt krásných srnců začali hrát Rammsteini. (21.06.2010)

Pro mě je Temné slunce nejhorší dílo z Vávrovy tvorby a vzhledem ke kvalitám štábu a vloženým prostředkům i jeden z nejhorších filmů desetiletí...Propagandistické dílko, které sice formálně napodopuje původní Krakatit, ale zcela se mu odcizuje myšlenkou - je to fakticky manipulativní film, který byl politicky preferovaný a měl patřičně nadsazený rozpočet. Hercům se do projektu dvakrát nechtělo,, například Magda Vašáryová zahrála nejtrapnější postavu své filmové kariéry a zahrála ji mimochodem špatně. Celkový dojem 10 %. (13.06.2006)

Nelíbilo se mi to ani v době premiéry a nelíbí se mi to ani nyní. Hnusný vizuál a naprosto mizerná výprava mě nedokážou přesvědčit o nějakém souznění s hnutím hippies. Je naprosto neuvěřitelné, že na filmu se podíleli dva nejlepší čeští kameramani, takhle by to zřejmě nasnímal i Pepa Vocásek. Ve filmu je jedna jediná zdařilá scéna, a tou je přistávání letadla, která je nasnímána zajímavě. Velká jména však nestála zbytečně jen za kamerou, ale především před ní. Brzobohatý zde podal nejhorší výkon své kariéry, nevěřím mu ani ň. Vášáryová není o mnoho lepší. V jejich případě je výhodou, že mají co nabídnout alespoň fyzicky, je na ně příjemný pohled, což je však vzhledem k délce filmu absolutně nedostačující. Naprosto jsem nepochopila obsazení zahraničních herců, jejich čeští dabéři by se do rolí určitě hodili mnohem lépe. Vávra asi za něco potřeboval utratit zbytečné peníze, tak si další špatně hrající kumpány nechal vozit zpoza hranic. Jediný, kdo nezůstal nic dlužen své pověsti kvalitního herce, byl Rudolf Hrušínský. I Munzar zde jede tak na půl plynu. Vávrova režie je žalostná. Vyjma Hrušínského zde všichni odvedli nejhorší práci své kariéry. Tohle si Čapek skutečně nezasloužil. (04.02.2023)

Vrcholné dílo Vávrova "recyklačního" období. Pokud je něco co mi na osobě Otakara Vávry vadí, tak je to především kopírování jiných tvůrců, které alespoň v předchozích letech nebylo tak očividné. Temné slunce vygradovalo tuto jeho bizarní úchylku do nebeských výšin. Ztratila se chladná Florence Marly a inženýr Prokop procházející situacemi, jež jsou bližší halucinacím způsobeným horečnatým blouzněním. Místo nich se zde objevuje unylý, nudný Prokop a Magda Vašáryová, jež není tou femme fatale jako Florence Marly ale pouze znuděná a zbohatlická mladá dívka. Přestože není blíže určené datum a čas, v němž se děj odehrává, zcela jednoznačně lze vyvodit z vodítek poskytnutých filmem, že se odehrává někdy v 80. letech. Ale o to by ani tolik nešlo, "dobová aktualizace" nemusí filmu nutně škodit, pokud ovšem tak není ve stylu Temného slunce. Pacifistický Čapkův román je přepracován a do jeho samotné podstaty vloženy dobově ideologicky poplatné motivy. Co zde mají co dělat záběry na dlouhovlasé hiippies, které jakoby kombinovaly Formanovy Vlasy a díl Mimikry ze Sequensova seriálu 30 případů majora Zemana. Vrcholem všeho je ale velké množství scén, které se téměř do puntíku podobají svým protějškům ze starší Vávrovy adaptace Krakatitu. Korunu všemu pak nasadil závěr ne zcela nepodobný některému ze zombie hororů. Vhodné pouze pro otrlé jedince se silným žaludkem. (15.02.2010)

Moderní verze Čapkova Krakatitu. O. Vávra mluvil o tomhle filmu, že se mu nepovedl. Viděl jsem ho jako dítě, a to se mi líbil. Ale později, když už se prodával v levných DVD, a mohl jsem si ho pustit znovu, tak už mi tak zajímavý nepřišel, obzvláště poté, co jsem si přečetl, a shlédl něco o vodíkové bombě, studené válce, a poznal, že třeba takového doktora, co je oddán pacientům až do krajních mezí, tak jen těžko člověk najde. Jinak samotný film přesně, jak ho cítím, tak popisuje BoredSeal. ale stojí za to si to pustit, neb i filmy, které nám nešmakují, tak si z nich můžeme něco vzít, třeba špatný pocit, nebo dojem, že bychom to udělali lépe (kdybychom byli filmaři). (07.08.2010)