Temné slunce

Minimálne polovica stopáže ponúka solídne spracovanie predlohy a konzistentný zážitok. Bohužiaľ sa Vávrovi začne od istého momentu film rozpadať pod rukami (od hippies) a začne sa roliť do viacerých koncov, až má človek dojem, že to celé trvá 4 hodiny a nikdy to koniec mať nebude. Keby sa Vávra držal jedného nastoleného smeru, Temné slunce by malo hutnejšiu atmosféru a väčší spád. Veľa sa toho dokázalo pokaziť aj dialógmi, viď dvaja milenci si stále vykajú atp. Každopádne nejde v mojich očiach o žiadnu katastrofu, ale skôr o tunajší pokus o solídny veľkofilm, ktorý ostal na pol ceste za úspechom. (03.09.2018)

Volně natočeno podle románu "Krakatit" Karla Čapka. CITÁT - Nechoď te tam, je tam krakatit. Nemá bouchat, nemá ničit, má to pomáhat.......... CITÁT - Ty jsi přece Bůh........... Film, tedy příběh se strašně vleče a z velké části mu figurují předlouhé dialogy. Také hudba je divná a chvilkama i strašně nepříjemná až rve uši. CITÁT - Život je nadevše a mír chce každej........... Doktor Prokop (Radoslav Brzobohatý), geniální fyzik se dostal pokusem ke sloučenině, kterou nazval Krakatit, ale jeho pokus mu bouchnul. A ten výbuch rozjede vojenskou a politickou mašinérii až k pokusu o ovládnutí celé Planety Země. Krakatik je využit jako zbraň. CITÁT - Válka bude, lidi jsou pakáž........... Trošku jsem se musel zasmát společnosti Atlantik a městu Southland. Ačkoliv se děj odehrává v cizím státě a v nedaleké budoucnosti, využívá Southland k hašení požárů české Tatrovky, Škodovky a dokonce i bíle oděná policie má klasické Avia Antony. To mi tam strašně nesedělo a působí to spíš směšně. CITÁT - Doktore Prokope!!! Dej mi KRAKATIT!!!!.................. Půl hodina před koncem příběhu to byl celkem masakr a na Český nebo spíš Československý film to bylo povedené a možná i odvážné. Konečně se však začalo něco pořádného dít. CITÁT - Nevyšlo to, ale alespoň se něco dělo............ Film i kniha mají hlubokou protiválečnou atmosféru, ale příběh není moc dobře natočený. Ve filmu zazní píseň " Válku válce" http://www.youtube.com/watch?v=WD1qPJVGURo (30.06.2013)

Po pravdě nechápu, proč tento film zde má až tak špatné hodnocení.... Soundtrack od Pospíšila je parádní. Na tehdejší poměry jsou i vizuální efekty poměrně hodně dobře promakané. Možná že se to srovnává hodně s původním Krakatitem, který jsem ještě neviděl, ale samo o sobě mi to příjde docela dobré. Jen ty herecké výkony mi přišly mizerné a dost to srážely. Zároveň také nechápu, jak je možné že to tu hodnotilo tak málo lidí, protože mi přišlo, že ten film není až tak nízkorozpočtový. Je to celé velká záhada, ale nebýt těch špatných hereckých výkonů, dal bych asi o hvězdu víc.... Škoda. (09.02.2011)

Vrcholné dílo Vávrova "recyklačního" období. Pokud je něco co mi na osobě Otakara Vávry vadí, tak je to především kopírování jiných tvůrců, které alespoň v předchozích letech nebylo tak očividné. Temné slunce vygradovalo tuto jeho bizarní úchylku do nebeských výšin. Ztratila se chladná Florence Marly a inženýr Prokop procházející situacemi, jež jsou bližší halucinacím způsobeným horečnatým blouzněním. Místo nich se zde objevuje unylý, nudný Prokop a Magda Vašáryová, jež není tou femme fatale jako Florence Marly ale pouze znuděná a zbohatlická mladá dívka. Přestože není blíže určené datum a čas, v němž se děj odehrává, zcela jednoznačně lze vyvodit z vodítek poskytnutých filmem, že se odehrává někdy v 80. letech. Ale o to by ani tolik nešlo, "dobová aktualizace" nemusí filmu nutně škodit, pokud ovšem tak není ve stylu Temného slunce. Pacifistický Čapkův román je přepracován a do jeho samotné podstaty vloženy dobově ideologicky poplatné motivy. Co zde mají co dělat záběry na dlouhovlasé hiippies, které jakoby kombinovaly Formanovy Vlasy a díl Mimikry ze Sequensova seriálu 30 případů majora Zemana. Vrcholem všeho je ale velké množství scén, které se téměř do puntíku podobají svým protějškům ze starší Vávrovy adaptace Krakatitu. Korunu všemu pak nasadil závěr ne zcela nepodobný některému ze zombie hororů. Vhodné pouze pro otrlé jedince se silným žaludkem. (15.02.2010)

,,Všechno je třaskavina, když se to vezme pořádně do ruky."                                                                                           . . . V rámci početné tvorby Otakara Vávry z dob 70.-80.let jde o jediný moderní film popři snímcích s historickými náměty. Také žánrový kousek akčního sci-fi thrilleru není nic obvyklého v našich končinách. Nehledě na to, že už vůbec nebývá zvykem, aby jeden režisér sáhl během své kariéry dvakrát po stejném námětu. Karel Höger v Krakatitu z roku 1948 vytvořil mnohem hutnější výkon plný psychologie, než zde Brzobohatý, který se více předvedl v akčních scénách, jsou tu ale ve vedlejších rolích vynikající Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar i polský herec Jerzy Kamas. Místy to připomíná typickou socialistickou krimi s politickým pozadím, někdy polskou filmovou psychologii, jindy americké akční blockbustery. Vávra nezapomíná na osobité odkazy: scéna s demonstrací evokují hippiesácky muzikál Vlasy a hned následní únos letadla (brzy po odzpívaném protestsongu) dává vzpomenout na čerstvě kultovní díl Majora Zemana Mimikry. Vzhledem k aktualizaci Čapkovy povídky do posledního desetiletí studené války to moc nevadí, spíš mi film přišel ve své délce trochu rozvláčný. Těch unikátních prvků v různých kontextech by se našla celá řada, co mě ale vedle vší té exotiky a modernosti opět nejvíc uvedlo do transu, je poselství.                             . . .    Původní Krakatit (kniha i film, byť ten vznikl až tři roky po válce) zobrazil varování před pokrokem vědy do nebezpečných rozměrů, Temné slunce přichází s obrazem této zkázy v době, kdy se z této hrozby stává realita. Fenomény fanatismu v politice a propagandy v médiích totiž nevymizli ani s rokem 1945... ani s rokem 1989 a námět zůstává silně nadčasový. S přibývajícími minuty hutná paranoidní atmosféra neskutečně graduje až do hrůzostrašného závěru. Jako vrcholné scény vnímám, když dr. Tomeš (Munzar) mluví o výhodách vynálezu nové výbušniny, která zničí jen životy lidí, ale prostředí zůstane nepoškozeno, i křehký šálek zůstane po výbuchu na svém místě... a pak dlouhá ponurá pasáž, kde chodí ing. Prokop (Brzobohatý) městem sám mezi mrtvými, ale velkovýroba strojů běží dál a následuje pohled na onen nepoškozený šálek na svém místě. Síla...! Mazec! Po dojemném epilogu s návratem do rodné zemi a rozhovorem s holčičkou (,,kde ses tak ušpinil? jsi celý od bláta! něco hledáš? ...a byl jsi pro tu pravdu daleko?") nakonec přes všechny výhrady sahám po plném počtu. Pro mě osobě jde tady stejně jako v případě původního snímku o nezapomenutelný a jedinečný snímek. 85% (25.02.2017)