Temné slunce

Volně natočeno podle románu "Krakatit" Karla Čapka. CITÁT - Nechoď te tam, je tam krakatit. Nemá bouchat, nemá ničit, má to pomáhat.......... CITÁT - Ty jsi přece Bůh........... Film, tedy příběh se strašně vleče a z velké části mu figurují předlouhé dialogy. Také hudba je divná a chvilkama i strašně nepříjemná až rve uši. CITÁT - Život je nadevše a mír chce každej........... Doktor Prokop (Radoslav Brzobohatý), geniální fyzik se dostal pokusem ke sloučenině, kterou nazval Krakatit, ale jeho pokus mu bouchnul. A ten výbuch rozjede vojenskou a politickou mašinérii až k pokusu o ovládnutí celé Planety Země. Krakatik je využit jako zbraň. CITÁT - Válka bude, lidi jsou pakáž........... Trošku jsem se musel zasmát společnosti Atlantik a městu Southland. Ačkoliv se děj odehrává v cizím státě a v nedaleké budoucnosti, využívá Southland k hašení požárů české Tatrovky, Škodovky a dokonce i bíle oděná policie má klasické Avia Antony. To mi tam strašně nesedělo a působí to spíš směšně. CITÁT - Doktore Prokope!!! Dej mi KRAKATIT!!!!.................. Půl hodina před koncem příběhu to byl celkem masakr a na Český nebo spíš Československý film to bylo povedené a možná i odvážné. Konečně se však začalo něco pořádného dít. CITÁT - Nevyšlo to, ale alespoň se něco dělo............ Film i kniha mají hlubokou protiválečnou atmosféru, ale příběh není moc dobře natočený. Ve filmu zazní píseň " Válku válce" http://www.youtube.com/watch?v=WD1qPJVGURo (30.06.2013)

Nečekaný velkofilm, který je však jen k prasknutí nafouknutou bublinou. Silní herci (Brzobohatý, Hrušinský, Vášáryová) a nákladné kulisy jsou na prach drcený absurdními nedokonalostmi (tatrovky mezi americkými bouráky, předstíraná střelba bez zvuku, vraždění rukojmích střelou do břicha...) a demagogickými blafy (zejména hippie scéna s prostředku filmu je nevídaná pěst na oko - na druhou stranu, kde jinde uvidíte Radka Brzobohatého kouřit trávu...). Zpracování nosné myšlenky Karla Čapka, několik zborcených klišé a pár zajímavých scén stojí za zhlédnutí, ale jen pro toho, kdo se chce prodírat hromadou normalizačního balastu. (17.05.2007)

Vávrův Krakatit 1948 je vizionářský počin. Temné slunce 1980 už jen dokument o tom, že Krakatit se stal skutečností. Ve filmu je možno vidět zajímavé světonázory, jako třeba tehdejší představy o účincích marihuany, vize imperialismu jako válečné mašinerie uznávající jen peníze, úspěch a moc. Je jasné, že téma je těžce zpolitizované a dnes působí velmi nerealisticky. Tehdy byl strach z atomové bomby přeci jen reálnější. Možná nám to dnes přijde až moc hysterické, tehdy se ale děti bály. 70% (01.03.2010)

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. (16.02.2014)

Vávra důrazně profackovává svůj původní Krakatit výšerozpočtovou trapností s dominantní tematikou polarity mírový Východ - imperialistický válkychtivý Západ. Výsledkem je konkurent toho nejhoršího z televizních inscenací nejen minulosti, ale dokonce současnosti. Plody spolupráce se Šotolou a odbornými poradci, znásilnění Čapka, vytěžení nejnovějších čs. technologií a architektury jako symbolu úpadku nepřátel, kladný hrdina s Oktávií. O hudbě raděj ani nemluvit. Překvapí účast L.Pospíšila a P.Kalandry v dekadentně máničkovské pasáži s textařskou šotolinou. Neuspořádaný tvar mezi agitkou a záměrnou parodií, 1-2* (11.11.2019)