Temné slunce

Teoreticky by se s tím dalo smířit. Zatímco Krakatit je hlavně protiválečný, remake Temné slunce tohle výrazně upozaďuje, vlastně si to nechá na "šokující" závěr a zbytek času je tak kritikou kapitalismu. Což by samozřejmě nevadilo, kdyby se vše vlivem doby vzniku nepřeklopilo v jasnou anti-americkou agitku, která by se sem tam dala brát vážně (přece jenom, boj hippies za "svobodu" znamenal hlavně svobodu v sexu apod.), jenže to taky nejde, když to celé působí tak přehnaně. A teď nemyslím ten legendární protest, který je samozřejmě echt přehnaný, ale celý segment s únosem letadla, který je opravdu až moc wtf a příliš. Týká se to vlastně celého filmu - skoro jedinou kladnou postavou z důležitějších je Prokop (s btw mizerně vykresleným charakterem - chvíli jasně zasáhne, chvíli udělá blbost a hned se ji snaží napravit, i když měl možnost si ji rozmyslet a chvílemi jakoby vůbec nevěděl, v jaké je situaci), zbytek je zkažený nebo se zkazí pod vlivem kapitalistické společnosti, ve které se všichni chtějí navzájem oddělat, všichni si jdou po krku, každý je špión, psychopat nebo jen touží po obří válce a jediní, kteří chtějí mír, jsou zkažení nevázaným sexem, neustálým braním drog, volnými vztahy... atd., atd. Tudíž po vzoru agitek se nejedná o skutečnou kritiku, nýbrž jen maximálně zkreslenou a černobílou, hodící se "těm druhým". V tomhle je bohužel Temné slunce tak moc jasné, že to nedokážu ignorovat, ale i kdybych to zvládl, pořád bych to vnímal jako zbytečný remake zdařilého originálu, který se divně snaží o zbytečně akční aktualizaci. Má to světlá místa, ale většinou tyhle rozsáhlé scény s letadly, vrtulníky a pořádným výbuchy působí jen přehnaně. Ony se totiž ani nehodí do Vávrova řemeslného podání, které zde je, mimo tyhle scény, veskrze klasické. Výsledkem je zmatené zjevení, u kterého (stejně jako dost jiných) moc nechápu, proč ho Vávra natočil. Hlavně mě mrzí upozadění protiválečného poselství, které se v tom zmatku jaksi rozpustilo a lze z něj najít jen zbytky. A podobné zbytky jsou zde i z originálu, přičemž je pozoruhodné, že právě těch pár totožných scén je tím nejlepším, co zde lze najít. 2* (07.06.2024)

Nečekaný velkofilm, který je však jen k prasknutí nafouknutou bublinou. Silní herci (Brzobohatý, Hrušinský, Vášáryová) a nákladné kulisy jsou na prach drcený absurdními nedokonalostmi (tatrovky mezi americkými bouráky, předstíraná střelba bez zvuku, vraždění rukojmích střelou do břicha...) a demagogickými blafy (zejména hippie scéna s prostředku filmu je nevídaná pěst na oko - na druhou stranu, kde jinde uvidíte Radka Brzobohatého kouřit trávu...). Zpracování nosné myšlenky Karla Čapka, několik zborcených klišé a pár zajímavých scén stojí za zhlédnutí, ale jen pro toho, kdo se chce prodírat hromadou normalizačního balastu. (17.05.2007)

Taková sranda se hned tak nevidí. Po celkem vážné první části se film dostává do fáze (nechtěné?) komedie až parodie. Brzobohatý se přidává k hipíkům, únos letadla partou bláznů (kteří snad náhodou získají Krakatit), akční scény na úrovni studentského filmu. Celkem jsme tomu věřil a doufal jsem, Vávra je přece pojem ale tohle je prostě hovadina, i když si odmyslím ten politickej podtext. (02.10.2011)

Ačkoliv Vávra vykrádá sám sebe, a to dokonce v některých obrazech doslova, jeho pojetí "modernosti" a moderního věku je spíše jak ze 60. let a působí směšně. celé to táhe Radek Brzobohatý, Vášaryová jen přicmrndává a tu exotickou krásku jí snad nikdo nevěří. Přesto to má svým způsobem nějakou atmosféru. --- EDIT 20. 1. 2021: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Pokud Vávra u Krakatitu dodržel jemné Čapkovy nuance, tady se utrhl z řetězu a je z toho modernistický mišmaš - samý špion, samý generál, zhulení hipísáci, únos letadla... A spousta nelogičností - inženýr Prokop nastoupí do auta k cizímu chlapovi a pak se diví, inženýr Prokop nějakým průzorem sleduje přísně tajnou poradu vojevůdců, inženýr Prokop nevezme z ruky zabitého teroristy krakatit, i když ví, že jej má, Tomeš tvrdí, že jeho vynález nepřinese ani radiaci, a ženě ve městě vypadávají vlasy - a takových wtf momentů (včetně všech hippie scén) je tam na mne až moc. Celé se to snaží být děsivě moderní, protiválečně angažované, ale nakonec je to jen směšné. Vášaryová tady neskutečně přehrává a podle mě to dostala ne proto, že vypadá nějak tajuplně či exoticky, ale protože nemá problém se svléknout. Chudák Lasica. Lenka Pichlíková, jak ji mám rád, žel nedokázala dát Hančí pel naivity a nevinnosti jako Nataša Tanská v původním Krakatitu, protože prostě už na to v té době nevypadala. K tomu divná postmoderní hudba, která někdy hraje, i když je to zbytečné, divné střihy, divné skoky v ději a herci obecně také nic moc... (31.03.2012)

Ano, nějak se ty předchozí velkofilmy asi musely revanšovat, ač je zde vlastně vše nechtěně legrační, době přizpůsobený scénář není úplně špatný a Ondřej Brzobohatý (který si roli se svými partnerkami jistě užil) či Rudolf Hrušínský drží určitou kvalitu, jež dělá film v pohodě sledovatelným, i když se ve finále skutečně jedná o odfláknutou režisérskou rutinu a trapnou agitku o imperialistech z celého světa. Režisér se po tvůrčí stránce nejvíce "vyřádil" na roztomile přehnaném obrazu zámořských hašišáků, kteří měli tendenci se nebezpečně množit i v socialismu aneb Hippie Sodoma Gomora. Nicméně mistr Vávra si tento úlet mohl dovolit a tím je tak nějak vše omluveno a mnou sledováno s úsměvem. (04.10.2012)