Cesta vesmírem

Jako čtyř nebo pětiletého mě rodiče vzali v Soči do cirkusu. Byla to obrovská show, nejlepší na světě, v kamenném amfiteátru pro 4.000 diváků (zpravidla vyprodáno). Z klaunů jsem byl úplně vyřízený... Pak mě zkusili vzít párkrát do cirkusu v Praze, ale byl to tak děsivý rozdíl, že jsem se velice nebavil. Téhle ruské klaunské estetiky má Cesta vesmírem požehnaně v robotech i mimozemšťanech... a proto ji beru na milost. Jinak je to slaboučký film, který má až tak stupidní řešení problémů, že mě v dětství strašil, a tu hádanku likvidující roboty jsem schopen odříkat dodnes... :-) (11.04.2012)

Říkal jsem si, že než se pustím do filmů natočených podle bratrů Strugackých (kde asi budu mít dost velký problém se zorientovat), dám si nějakou sovětskou sci-fi pro děti, kde mi nehrozí, že se v logice nějak ztratím. No, docela jsem se přepočítal. Pochopil jsem toho velmi málo, a co jsem nepochopil vůbec, byl ten týpek, co měl s posádkou spojení. Mé hodnocení je pak především za ujetou výpravu, animaci a roztomilé retro rekvizity a roboty (obzvláště za jejich choreografii). (01.03.2021)

Stejně pitomé jako první film, ale s náznakem nějakého poselství a dokonce děje. Poselství zní, že pokud lidé budou pohodlní a chtít si jen užívat a nic nedělat, k dobrým věcem to nepovede. Na to, jak je film krátký, docela často nudí, někdy se postavy chovají jako pitomci (třeba ta bloncka, která nechce už poprvé zdrhnout, když to jde, ale chce zkoumat). Celé je to - a zajímalo by mne proč a jaký byl úmysl toho - jako groteska: roboti vypadají jako mimové a chodí v tanečním rytmu, dva staří roboti mají na sobě kuchyňskou zástěru nebo jiné veselé doplňky, a do toho se furt každému zjevuje posel v podání Innoketije Smoktunovského, a vůbec netuším proč, nač, kde se tam bere. Asi má zastupovat neotřelou fantazii ve světě přísné a logické vědy, ale pak se z filmu dělá pohádka. Že jsou mizerné triky a tvůrci se to snaží kamuflovat, drátovat a flikovat, jak to jde, to by mi nevadilo. Ale ty skoky v ději, nesmyslně dlouhá úvodní scéna oslavy 40. narozenin a oproti tomu useknutý konec, kde nic není dořečeno, to mi vadilo. Dnes snad už jen jako guilty pleasure pro WTF momenty, jinak se obávám, že své kouzlo, pokud to kdy nějaké mělo, už film dávno ztratil někde ve hvězdách. (25.01.2020)

Ve srovnání s filmy podobného formátu bych tohle řadil k těm zdařilejším. Ale jinak je tam jasná stopa amerického seriálu Lost in space z roku 1965, tedy cesta ke Kentaurovi. Zápletka byla použita z pilotní dvojepizody Zvěřinec I a II amerického seriálu Star Trek z roku 1966. Pak roboty zjevně udělali podle robotů z britského filmu Invaze Daleků na zemi roku 2150 rovněž z roku 1966. Vzhledem k tomu, že film je o tématu který západ používalo v námětu pro sci-fi před 8-9 lety a skončilo to vždy neúspěchem, tak mi přišlo trochu naivní očekávat, že zrovna tohle by mělo úspěch. Ale i tak na tak hloupý námět je výsledný pokus docela nadprůměr. Zvlášť pokud připočtu, že cílovka měla být především mládež. (02.07.2022)

Otřesen stupiditou a neumětelstvím v Moskva-Kassiopeia jsem byl pokračováním mile překvapen. Obsahuje děj (kterej dokonce dává smysl), nečouhá z něj propaganda a nic než propaganda a příběh je v rámci žánru příjemně béčkově stupidní a dobrodružnej. jako děcku za totáče by se mi to asi hodně líbilo. Takhle jen poznamenám, že to bylo koukatelný. Fandové starejch sci-fi béček asi nebudou shlédnutí litovat. Je tam i scéna se zastaralými retro roboty, kteří v tý době byli cool a moderní. (26.05.2012)