Pohádka o putování

Možná křivdím srovnatelnému Rážovu "Poslední propadne peklu", kterému jsem dal o hvězdičku míň, ač v některých ohledech jde o lepší film, ale tady je přinejmenším lépe vybalancováno pro děti - ne tak docela pro děti - pro dospělé a vůbec celý tvar je konzistentnější. Orlandův sovětský rádobyfilosofický vědecký materialismus mi dost lezl na nervy, ale oni tu velkolepou pozemskou všelidskost Rusáci prostě umějí a koho finální scéna nechytne za srdce, ten ho nemá, přestože jde jenom o konstrukci letadla (prostě Rusáci). Zkažený bráška je krásný jak Caligula a postava Marty je nádherná od začátku do konce. I dnes mimořádně aktuální (a divím se, že tehdy nezakázaná) je "těžba ohně" z útrob draka - země. (28.05.2018)

Moc pěkný příběh, na který bych však děti koukat nenechala, především kvůli úmrtí jedné z postav a hororovému zobrazení moru. Pro dospělého však Pohádka o putování (tento název mi opravdu přijde hodně zcestný - vzhledem k tomu, že se jedná spíše o fantasy příběh) může představovat příjemně strávených 100 minut, obzvlášť díky zajímavým myšlenkám (nejvíce si mě získalo Orlandovo přirovnání lidského těla k planetě). Závěrečná scéna je sice poněkud nečekaná, její skvělý hudební doprovod z ní ovšem pro mě vytvořil silný emocionální zážitek. (30.09.2014)

Veľmi dospelá a vážna "rozprávka", ktorá miesi fantastické motívy s krutou alegóriou, historickými motívmi a bezútešným fatalizmom s len minimálnou nádejou na zlepšenie. O to zaujímavejšou vnútornou premenou prechádzajú charaktery postáv s výnimkou Taťjany, ktorá zrejme zjedla jablko večnej mladosti. Chybička se vloudila... :-) Ale dynamický neustávajúci dej, zaujímavá vizuálna stránka a nejedna sugestívna scéna s mohutným duševným účinkom tých pár nelogizmov poľahky zatieni. Odporúčam však púšťať až deťom od 12 rokov vyššie. Tak či onak, lepšiu ruskú rozprávku som zatiaľ nevidel. 90% (03.12.2014)

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)

Cpát nám tohle do hlavy každý rok, tak bych k tomu možná měl nějaký silnější vztah. Jenže ono ne a tak jsem to viděl poprvé. Začátek byl teda pěkně drsný a docela mě namlsal. Jenže samotné putování je takové, takové místy hloupé, divné a někdy nezajímavé. Ke konci už jsem docela klimbal, ale mor a "hrátky" se zlatem asi jentak nezapomenu. Co bylo na filmu ale nejlepší je tu vícekrát zmiňovaná hudba. Ta byla hodně odvážná a jen ta tvořila atmosféru některých scén. (11.11.2014)