Pohádka o putování

Obrovská škoda, že jsem tenhle kousek neviděl ještě jako malý, myslím, že bych na něj jen tak nezapomněl... Ne, že bych na něj zapomněl teď, přece jenom je snímek neuvěřitelně působivý, se skvělou hudbou, chvílemi lehce hororovou atmosférou a neuvěřitelně odhodlanou hlavní hrdinkou, ale přece jenom jako na pětiletého, by na mě snímek zapůsobil ještě víc... (03.11.2012)

Jsem ráda, že jako svůj 1100. jubilejní film jsem ohodnotila právě tenhle. Svůj první vánoční dárek roku 2014, protože jsem se po mnoha a mnoha letech konečně dozvěděla z magazínu mf-dnes název horečně hledaného filmu. Jestli bych se na to nechala podívat své děti, nevím, ale vzhledem k tomu, že každé dítě má být připraveno na to, že život není procházka růžovým sadem, tak asi ano. Neboť tahle pohádka, která je vlastně takovou alegorií života, je o tom rychle přesvědčí. Překonáš jednu překážku, aby se ti do cesty postavila jiná, ještě mnohem horší než předchozí, unikneš smrti ohněm a na moři, abys vzápětí mohl zemřít hladem a když unikneš z vysoké věže, čeká tě ještě něco mnohem horšího - morová epidemie... A když unikneš i té, zjistíš, že to všechno jsi vlastně podstoupil úplně zbytečně nebo aspoň téměř zbytečně... Nevím, proč jsem si před léty zafixovala, že ty křídla v závěru znovu použili. Když jsem večer zavřela oči viděla jsem babu morovou a opět jsem se ujistila, že od Dědy Mráze nelze nikdy čekat nic dobrého. Jinak skvěle depresivní podobenství, které jsem záměrně nesledovala potmě. ;-) (06.01.2015)

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)

Vizuálně překrásný a dokonalý pohádkový příběh. Ruská pohádková filmografie je pro nás přeci jen originální a neznámá (s výjimkou notoricky známého Mrazíka). Ty barvy, kostýmy, výprava a celková vizualizace filmu připomíná právě styl Alexandra Roua, režiséra zmiňovaného Mrazíka. Ovšem pro diváka je to také dějově úmorné a velice ponuré, jakoby to točil Juraj Jakubisko. [649. hodnocení, 89. komentář, 70%] (08.07.2020)

Tohle má k pohádce daleko. Kromě draka/nedraka a Májovy schopnosti vycítit (a později přitáhnout) zlato zde není prakticky nic "nadpřirozeného". A i tenhle "čuch na prachy" lze považovat za jistou parafrázi. O to víc nutno zdůraznit žánry takříkajíc v druhém sledu: sociální drama, historická freska, postapo survival, psychologické podobenství. Vše s hmatatelným ruským rukopisem. Hloubku bezradnosti a beznaděje ze ztráty smyslu života po shledání sourozenců dokáže svou působivostí přebít jen morová epidemie. Hutné, působivé, strašidelné... Ke komentáři gudaulina nutno podotknout, že i Marta zestárne, jen to na ní není tak patrné. (26.10.2017)