Sjemnadcať mgnovenij vesny
Seventeen Moments of Spring
Sedemnásť zastavení jari
Obsahy(1)
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Nedávno som si prečítal výborný historický faktografický román "Sedemnásť zastavení jari", ktorý v roku 1970 napísal ruský spisovateľ Julian Semionov. Urobil na mňa silný dojem. Preto som bol nadšený, keď som zhliadol jeho dvanásť dielnu seriálovu adaptáciu z roku 1973. Na podklade príbehu sovietskeho agenta Maxima Maximoviča Isajeva, ktorý sa infiltroval do najvyšších nacistických kruhov ako standartenfurer Otto von Stirlitz, sa odhaľuje zradcovská politika západných spojencov, ktorí sa bez vedomia Sovietskeho zväzu začnú zaoberať plánmi usporiadania sveta po vojne. **** ()
SEDMNÁCT ZASTAVENÍ je ne ruskou, ale světovou klasikou svého žánru. Zpravodajsky dobře informovaný Julian Semjonov vytvořil vděčnou faktografii v jednom ze svých nejlepších románů "čtiva" a autorský tým, jemuž převapivě - zejména v ruských poměrech - dominovaly ženy (režisérka Taťjana Lioznova), vytvořil z klasické zpravodajské látky lyrický skutečný obraz Německa posledních týdnů a měsíců Hitlerovy moci. Sovětské protiněmecké úspěchy té doby ve válce zpravodajských služeb byly dány ideologickým, ale i mravním vyhrocením, které neskutečná hloupost a myšlenková nesourodost nacistické ideologie nemohly nevyvolat. Tichonovův výkon, jeho takřka dokonalé převtělení do německého cítění a myšlení, je opravdu mimořádný. (Ale ač nerad, musím korigovat některé soudy svých kolegů. Vjačeslav Tichonov je určitě jedním z nejlepších ruských herců, zdaleka ne však herec jediný - namátkou jmenuji Smoktunovského, Uljanova, Bondarčuka, Čerkasova, Šukšina. Stierlitz určitě není hlavní rolí jeho života - daleko nespornější je jeho ztvárnění Andreje Bolkonského v Bondarčukově VÁLCE A MÍRU). Ve srovnání se seriály současnosti ZASTAVENÍ JARA nemohou neuspět. Má to ovšem jeden předpoklad: diváka, který je poučen, připraven a natěšen. Toto dílo a plytká zbava jsou totiž pojmy, které se vzájemně vylučují. ()
Mna tento serial skor pomalicky zabijal, akoby som to mal sledovat v napati. Bolo to nejake nudne a nie nie pohnut sa zo zacarovaneho kruhu dalej. Len jedna cast bola dobra a to konkretne ta, kde ta zena utekala prec s jednym Nemcom a toho nakoniec aj tak zabili. Len tato cast bola k svetu a ostatne ma nudili, ako som uz pisal vyssie. Podla mna je tento serial az moc precenovany a neviem preco dostal az take vysoke hodnotenie. ()
Seriál běžel na našich obrazovkách v dobách hlubokého socialismu a byla to ta světlejší chvilka. Byť z nenáviděného Ruska, byl kvalitní jak obsahem, tak formou. Otto von Stirlitz, který se svými schopnostmi dostává v hierarchii nacistické armády až k samotným špičkám, je ve skutečnosti příslušník ruské výzvědné služby. Neustálý tlak na osobu ruského kapitána podávat co nejčerstvější informace do ruska a zárověň se neprozradit nedodržením oddanosti k německému zřízení je stěžejní osou celého výborného seriálu. Účast ruských hereckých špiček jenom podtrhuje kvality snímku. ()
Příběh z dob kdy Rusové byli ti dobří, Němci ti špatní a islám nikoho nezajímal. Třetí říše se zmítala v předsmrtných křečích, její armády šly od porážky k porážce, ale nacistický režim zůstával v plné síle. Orgány RSHA, od Gestapa po Sicherheitsdienst pracovaly a plánovaly, jako kdyby snad Hitlerova utopie měla opravdu přežít tisíc let. A přímo ve středu této mašinérie působí agent KGB Otto von Stierlitz. Sedmnáct zastavení jara je špionážní drama v němž nehraje hlavní roli ani šarmantní lamač ženských srdcí, ani akce a dokonce ani boj proti padouchům. Prim má chladná logika, racionalita, pečlivá analýza situace a zákulisní boje. A cíl není o nic menší, než rychlé ukončení války. Klobouk dolů před tehdejšími scenáristy, ale téměř žádná postava není černobíle dobrá či zlá. I špičky SS a nacističtí pohlaváři jsou občas jen ve vleku událostí a výjimečně projeví i záchvěv lidskosti, nebo alespoň slabosti. Sympatičtí pochopitelně nejsou, ale i to málo je víc, než se dalo čekat. Druhou silnou stránkou je mrazivá atmosféra, držená i dobovými záběry nebo historickými vsuvkami a třetí pilíř tvoří herci. Skvělí jsou všichni a sám Vjačeslav Tichonov je přímo výborný. Silné čtyři hvězdičky. ()
Galerie (68)
Photo © Gorky Film Studios
Zajímavosti (23)
- V německém dabingu daboval Stierlitze Otto Mellies, který v ruské versi hraje vojáka Helmutha. (gjjm)
- V seriálu se objeví píseň "Non, je ne regrette rien" od Édith Piaf, která ale vznikla až v šedesátých letech. (gjjm)
- Inspirací pro postavu Stierlitze byl prý špion Anatolij Gurevič. Podle jiných zdrojů použil autor předlohy Semjonov jako model tři různé sovětské rozvědčíky: Lva Maněviče, Nikolaje Kuzněcova a Sandora Radó. (gjjm)
Reklama