Společnost mrtvých básníků

Chlapecká akademie je místo plné chytrých lidí, vířících se vědomostí a také disciplíny. Podzimní, čisté a nezkažené prostředí se zdá takřka idylické, jenže vše k sobě potřebuje protipól, jinak bude narušena harmonie. Brzy se ukáže, že právě přemnoho disciplíny plodí roboty, s čímž se lidská nátura jen tak nespokojí a bohužel oběti se najdou zrovna mezi těmi, kdo si to nejméně zaslouží... Moc pěkný, kultivovaný a morální film. 8/10 (27.09.2014)

Na poéziu a básničky veľmi nie som. Našťastie ich význam vo filme je iba okrajový a predovšetkým žiadny film P. Weira ma doteraz nesklamal. Skúsený režisér si vie vždy vybrať zaujímavý príbeh a ešte zaujímavejšie ho dokáže podať. R. Williams ako nový učiteľ dokáže svojimi netradičnými vyučovacími metódami upútať nielen svojich žiakov ale aj divákov. Z viacerých dejových liniek zaujme najviac napätý vzťah prísneho otca a syna, ktorý zákonite neveští nič dobrého. Celkom sedí i mini love story a po toľkých rokoch prekvapí mladučká tvár E. Hawkeho. Jediný problém mám s tým, že kým som sa ocitol v spoločnosti mŕtvych básnikov, ubehlo mnoho rokov. 80%. (04.10.2011)

John Keating není jen učitel, ale především výsostný intelektuál, který kritický způsob myšlení, svobodomyslnost a tvůrčí činnost považuje za nejvyšší hodnoty, které je třeba bránit a vštěpovat mladé generaci. Nejde mu o mechanické předávání sumy informací, ale o podnícení samostatného myšlení a tvořivosti. Píšou se 50. léta, v rádiu se hraje rock'n'roll, ale na soukromé škole pro děti americké elity jako by se zastavil čas a v tomhle autoritativním zatuchlém prostředí, kde se pěstuje opatrnost, se profesorovy názory jeví jako podezřelé a potenciálně nebezpečné. Film je příjemný, srozumitelný a lehce stravitelný, na druhou stranu, jak to už u amerických studiovek chodí, až moc uhlazený a naivně idealistický. V Robinu Williamsovi našel Peter Weir ideálního představitele hlavní role. Charismatický sympaťák každým coulem, kterému jeho zápal a hodnotový žebříček věříte. Celkový dojem: 75 %. (06.09.2014)

1.* (chvíle, kdy se sympatický profesor Keating po vstupu do disciplinované třídy neztotožnil s grafickým výpočtem kvality básně) 2.* (závěrečná pocta Kapitánovi) 3.* (výborný výkon Robina Williamse). Nic dalšího mne nezaujalo, neboť děj je křišťálově předvídatelný a jako poezijní barbar jsem se některými pasážemi musel zarputile pronudit. (26.05.2010)

„But only in their dreams can men be truly free. Twas always thus, and always thus will be…“ Příběh ze subjektivně velmi dávných dob, kdy pokora, zájem a respekt nebyly jen řídký jev a svobodná mysl ve vlastnictví správných lidí uměla divy. Pokud se vám Weirova tradiční porce lidskosti na první dojem nepozdává, stoupněte si za pár let na stůl a podívejte se znova. Kapitán Williams famózní, tak jak on v dramatických rolích uměl být.. (18.08.2016)