Beze strachu

Psychologické drama muže, který ztratil nejen strach ze smrti, ale také záchrannou brzdu pudu sebezáchovy. Max je architekt a podaří se mu přežít leteckou katastrofu při které pomohl zachránit několik dalších cestujících. Všichni jsou na něho pyšní a mají ho za velkého hrdinu, ale na jeho osobní život to bude mít velmi neblahý dopad. Přestal totiž mít strach ze smrti a pud sebezáchovy vzal za své a tak začíná podnikat věci, které by nikdy předtím neudělal, rodina a jeho přátelé pro něj přestávají existovat a jeho manželství se ocitá v krizi. Do jeho života vstupuje posléze psycholog od letecké společnosti jehož prostřednictvím se seznámí s ženou, která sice havárii rovněž přežila, ale o život při ní přišel její malý syn a ona je touto tragédií velmi psychicky poznamenána Setkání těchto dvou lidí je osudové. Nepochopil jsem tak nějak záměr režiséra Petera Weira a dost dobře nevím co chtěl natočit. Ve filmu jsou náznaky několika žánrů najednou, ale ani jeden není dost dobře dotažen. Po zajímavě nastoleném úvodu je film jen jakousi hloubavou křečí, které chybí životnost a především zajímavý rozměr. Jeff Bridges nehraje nijak strhujícím způsobem a nudný rytmus filmu na dobrém zážitku taky nepřidal. Sice je to film pro náročného diváka, ale to bych moc rád věděl co si ten z něj odnesl, když já se u něj soustavně nudil. Mě film totiž vůbec neoslovil ačkoliv daný námět pro mě před shlédnutím představoval zajímavý potenciál. Je sice pěkné, že hlavní hrdina byl beze strachu, ale já byl bez diváckého prožitku, a to už tak pěkné není. Mé hodnocení: 20% (28.03.2013)

Co to bylo? Katastrofický snímek? Z časti. Zfilmovaný psychoprůvodce posttraumatickou stresovou poruchou? To taky. Ale především nikoliv nezajímavé skoro až filozofické pojednání o tom, jak moc jsou naše životy ovládány strachem, a že ten, kdo se najednou bát přestane, je pro ostatní za devianta. On neví, co se sebou, svět neví, co s ním. K něčemu tak musí zákonitě dojít... Peter Weir opět dokazuje, že on prostě točí standardní cestou hodně nestandardní filmy. Takové, které obsahují ono neuchopitelné "cosi", co se Vás dokáže dotknout někde uvnitř. P.S.: z vynikajícího výkonu Jeffa Bridgese by si měly vzít příklad všechny ty ubrečené primadony, co si stěžují, že dostávají jen samé nevýrazné role, kde nemají co hrát. (19.06.2011)

Weirova verze pohádky o Nebojsovi aneb architekt Max Klein osvícen světlem na konci tunelu.. Prodělané trauma a následný náhled na svět jinou optikou je bezesporu atraktivní, hloubavé téma - bohužel, jako v tomto případě, někdy až moc. Až na pár opravdu sugestivních scén (na střeše výškové budovy, flashbacky z letadla, či crash test s U2), se totiž děj směrem k "jahodovému prozření" neposunuje zrovna dvakrát svižným tempem, nicméně jako režisérský záměr (dá se říct i rukopis) to plně respektuji. Přišlo mi, že Jeff Bridges do své role vnesl tu nejlepší esenci ze Starmana a budoucího flegmatického playera bowlingu s potřísněným tepichem.. (10.11.2011)

Talentovaný - austrálsky režisér, Peter Weir, je jedným z nedocenených tvorcov, pritom v jeho bravúrnych počinoch, bádať psychologický rozmer postáv, ktoré ťaží kameň na srdci - jedným takým je i Max Klein... ,( čiže - actor - Jeff Bridges, ktorý sa úžasne zhostil tohto - komplikovaného charakteru ). Ďalej si zahrali, dcéra Ingrid Bergman - Isabella Rossellini, ktorá sa na mamu - extrémne ponáša ! Alebo - Rosie Perez, ktorá je taktiež excelentná, nominácia na Oscara, je určite na mieste ! Jeff si zahral architekta - Maxa Kleina, ktorý v úvodnej - mrazivej scéne - prežil pád lietadla, zrútenie sa, haváriu, z ktorej vyviazol bez vážnejších následkov, nemá nič zlomené. Okrem neho, prežili i ďalší, ktorým Max pomáhal dostať sa do bezpečia z horiaceho lietadla, mimo dosah nebezpečenstva, do kukuričného pola. Je to zvláštne, ale Maxa to teší, čo sa stalo. Namiesto toho, aby išiel domov za ženou a synom, ide si prevetrať hlavu do Los Angeles. Stal sa z neho znovuzrodený človek, ktorý sa absolútne vymyká chápaniu - jeho okolia. K tomu ho obdivuje i malý chlapec, ktorý bol taktiež v lietadle - pri zrútení sa, pomáhal mu sa dostať von do bezpečia, teraz je dobrým samaritánom, ktorého riešia v médiach. Správne slovo by znelo ANJEL, myslí si, že je nesmrteľný ! Jedna žena, ktorá bola v lietadle, prišla o syna, k tejto žene sa Max dostane a pomôže jej sa znovu postaviť na nohy, do pozitívnej nálady, lebo sa momentálne zmieta v ťažkých depresiách, s nikým nekomunikuje, nič ju nezaujíma, akonáhle sa Max - objaví u dverách, preletí medzi nimi iskra pochopenia, začnú si medzi sebou románik, ktorý sa nedostane do väčších rozmerov. Volá sa Carla, pričom sa nemôže zmieriť so stratou malého dieťaťa, že sa viní za to, prečo ho neuchránila, nedržala ho pevne. Max jej potom predvedie názornú ukážku, že to nebolo možné... Skrátka - posttraumatický stres prežívajú ľudia, ktorým sa stane niečo na podobnom princípe, prežijú udalosť, ktorá ich emočne zasiahne, poznačí. Neskutočne výborný film, ktorý nevidieť, by bolo nemiestne, lebo vtedy by som prišiel o lukratívny - réžijný, scenáristický a herecký zážitok, aký som už dlho nevidel. Venuje sa tomu, ako ľudia žijú po tom, keď sa im stane niečo škaredé, ako sa spamätávajú, ale z pohľadu dvoch ľudí, ktorí tomu dávajú ľudský - nefalšovaný elektrický náboj ! (18.12.2015)

Peter Weir dal Bridgesovi možnost rozjet jednu z jeho vůbec nejlepších rolí a Jeff jí bezezbytku využil, ovšem zároveň nabídl part z ranku životních rolí i Rosie Perez a ta pohnojila co mohla. Spousta silných scén tak vyznívá do ztracena. Nutno ovšem uznat, že momenty kdy to stojí čistě jen na atmosféře a Jeffovi, tak to umí být ohromně silné. (09.01.2011)