Gallipoli

Podezřívám tento film z něčeho, co jsem u Australanů pozoroval již ve více filmech i při jiných příležitostech. Oni totiž mají pocit, že ve 20. století dvakrát pomáhali imperiální Británii z jejích globálních průserů, a vždycky byli diskriminovaní, skoro jen kanónenfutr. Tenhle film takto jednoznačně vyznívá, ale realita byla přece jen jiná. --- Je myslím dost zřejmé, o co Weirovi šlo: ukázat, jak je mladý a nadějný život nesmyslně a neodvolatelně zničen válkou. No dobrá, jenže má-li to implikovat, že válka jako taková je jen nesmyslným a zbytečným ničitelem životů, musím oponovat. Válka není a priori zbytečná a pochybuji, že je hloupější než život v míru. Nápadný a drsný rozdíl je v tom, že všechny chyby a blbosti, které lidé dělají v každém okamžiku, mírovém stejně jako válečném, se ve válce vymstí bleskurychle a definitivně, zatímco v míru leží na člověku jako mokrá deka, ze které se marně vymotává přibližně 75 let. (07.08.2013)

Válečné drama budované na zdánlivě nudných a táhlých základech, nicméně Weir se ukazuje jako brilantní architekt, když trochu nezáživnou první polovinu zúročí ve válečné části a především ve zcela zničujícím závěru, který k dokonalosti dovede pečlivě osnovaný motiv existence vedle smrti, unikání před ní. Začíná to kdesi pod pyramidami a pokračuje na pobřeží Turecka, kdy si film navzdory kulisám války udržuje chlapeckou bezstarostnost. Dojem, že hrdinové budou prostě existovat vedle dějinné vřavy je ale soustavně naleptávaný čímsi osudovým, co se do filmu vkrádá. Tušení tragédie, nevyhnutelného okamžiku, kdy se malé světy střetnou s tím velkým a smrt monumentalizovaná masivem egyptských pyramid sestoupí z piedestalu, stále sílí a nakonec se mění v děsivou jistotu. Není v tom sentimentální kalkul, spíše nesmírná tíha a skličující bezmoc. Je v tom obrovská porce režisérské brilance, trpělivosti a načasování. Neskutečně mě však iritovala zcela nepadnoucí synťáková bzučení... tady se o pozornost hlásí časovost, jinak je Gallipoli času odolný skvost. (04.04.2011)

Není to typický válečný film, o válce se v něm daleko více mluví, než tam skutečně je. Spíše je to drama o přátelství, které se rozvíjí na pozadí sportovního soupeření, a o pohledu Australanů na vzdálený válečný konflikt, který se jich týká i netýká. Vyobrazení předních bojových linií mi nepřišlo kdovíjak skvělé, ale popravdě nevím, kdo a v kterém filmu dokázal zachytit první světovou válku věrně a kvalitně. Rušil mě hudební motiv od Jean-Michel Jarreho, který se objeví na asi dvou nebo třech místech, nepřipadalo mi, že by se do filmu hodil. Strhující závěr, protiválečný podtón snímku a výkon Mela Gibsona ale mají svou váhu, takže čtyři hvězdy jsou na místě. (12.11.2012)

Hodne netradicni valecnej snimek. 50 minut jenom trva, nez se hlavni dvojka dostane mezi vojaky a valcit se zacne az za dalsich 25 minut a ani pak to neni nejak klasickej valecnej film. Ale ono tady ani tak o tu valku nejde, tady jde spis o jednotlivy postavy, hlavne teda dvou kamaradu bezcu. No a zaver je sice hodne silnej, ale na druhou stranu me drobet nasral. No a co se tyce mladyho Gibsona, v hlavni roli tu je sice Mark Lee, ale Gibson na sebe strhava vetsinu pozornosti, ale i presto se dobre doplnujou. Takze celkove zajimavej pribeh, paradne natoceny a dobre zahrany, ale pokud se tesite na klasickej valecnej film, tak od tohohle ruce pryc. (25.11.2008)

Z toho sebevražednýho útoku na konci běhá mráz po zádech, ale jinak teda nic moc. Opravdu jsem nečekal, že ve válečnym filmu se budou snad 3/4 odehrávat někde mimo válku. Už jsem si myslel, že se Mel Gibson do tý války snad ani nedostane. Nechybělo moc k tomu, abych to vypnul. Naštěstí jakmile se dostal do zákopu, tak začal úplně jinej film. Problém je, že v tuto chvíli už zbejvá do konce asi tak 25 minut a to už pokaženej dojem z celýho filmu nezachrání. Dávám slaboučký 3 hvězdy a to jsem se ještě při rozhodvání, jestli dát 2 nebo 3, nechal ovlivnit hudbou od Jarreho, kterýho mam hodně rád. I když teda do filmu z 1. světový války ty synťáky zase tak moc nepasovaly. (12.09.2012)