Piknik na Hanging Rock

Film vydechující takovým tím zastřeným, melancholicky poetickým feelingem, jenže na jeho popředí se toho příliš neděje, nepřijde žádné mrazení z mysteriózna, nic výjimečného. Spoustě z vás zřejmě imponovala atmosféra, v mém případě se nic takového nestalo a tím pádem se mě to vůbec nijak netknulo. Přišlo mi to obsahově prázdné a stejně upjaté, jako samo prostředí onoho internátu (a je mi celkem jedno, zda to byl účel či nikoliv). (04.04.2011)

Dúfal som, že mi Piknik na Hanging Rock sadne, ale nestalo sa. Je to vizuálna ekvilibristika bez opodstatnenia v príbehu. Dievčatá z internátnej školy bez stopy zmiznú - to je celá informačná hodnota aj kostra príbehu tohto filmu. Kochať sa esteticky vycibrenými pohľadmi do austrálskej divočiny, tak to som mohol radšej zvoliť prírodopisný film. Weirovi sa do chvíle zmiznutia žiačok darí budovať mysterióznu atmosféru, ktorá vyvoláva pocit blížiaceho sa konca. Potom v horúcom letnom opare dievčatá len v spodnom prádle vojdu do skál, ale nechcem spoilerovať, už takto som prezradil veľmi veľa... Ďalej sa už film nemá kam pohnúť, nikto nič nevie, a bohužiaľ ani režisér nedokáže prebudiť zvedavosť. (08.09.2011)

Ono to má hutnou mystickou atmosféru... Ta by se sakra dala krájet! A ty obrazy? Skály, jenž žhnou podivným světlem, připomínají skřivené lidské tváře... Podivný šramot... Člověka až mrazí, neustále hledá nějaké logické východisko, něco, čeho by se jeho rozum mohl zachytit. A pak ono prohlášení, že jde o film podle skutečných událostí! Což je ale i největší slabinou filmu. Stačí trochu zapátrat a divák zjistí, že si z nás režisér dělá šoufky. Piknik totiž NENÍ natočet podle skutečných událostí, je to prachbídná fikce + jak mnozí zmiňují, druhá polovina filmu za tou první lehce zaostává. (22.04.2010)

Úvodné minúty majú v sebe ľahkosť a vzdušnosť, aká by sa dala prirovnať k anjelovi namaľovanému nejakým prerafaelitom. Len čo som si to pomyslel, vo filme zaznela veta: "Už to mám, Miranda je Botticelliho anjel!" /Botticelli samozrejme nebol prerafaelita, ale obrázok jedného iného maliara tohto smeru uvidíme na konci filmu/. Mystérium tohto filmu je skrátka neopísateľné. Weir sa dotkol čohosi, čo je ťažké vysloviť, nieto ešte zhmotniť na celuloide. Intenzívny zážitok! (28.09.2006)

Můj první film od Petera Weira. Co mě zaujalo hned zprvu, byl výrazný soundtrack, který později funguje jako skvělý prostředek k dosažení té správné mysteriózní atmosféry. A právě atmosféra a fakt, že divák po celou dobu filmu vlastně "netuší", jsou asi nejpodstatnějšími taháky celého snímku. Na svou dobu dost invenčně natočené, takže teď už jen čekám, čím mě Peter Weir překvapí ve své pozdější tvorbě.)) 90% (14.03.2010)