Rok nebezpečného života

Zrejme najslabší Weirov počin ktorý stroskotáva na slabom príbehu. Nekonečné zdĺhavé zábery v ktorých sa nič nedeje v kombinácii s rôznymi tancami a inou zábavou ma dokonale nudili takmer celú prvú polovicu filmu, v ktorej sa okrem jednej zaujímavej demonštrácie neudialo prakticky nič. Za pozornosť tak stojí akurát záverečná 30 minútovka v ktorej sa dej konečne začal hýbať dopredu. Mel Gibson a Sigourney Weaver podali štandardné výkony avšak vďaka minimálnej psychológii postáv divák nemá možnosť s nimi sympatizovať. Tú ich romancu som im skrátka neveril pretože chýbali momenty v ktorých by sme pozorovali ich rodiacu sa lásku. Tu sa skrátka zoznámia, prejde zopár nenadväzujúcich scénok a dialógov úplne odveci a zrazu sa ľúbia. Dobrá hudba a zopár zaujímavých skratkovitých scén zachraňujú čo sa dá. Nebyť toho dramatického zlepšenia pred koncom bolo by to len za 2*. 55% (19.03.2009)

Vangelis sa nás zase snaží presvedčiť, že vďaka jeho skladbe sa pozeráme na niečo viac, ako na romantickú drámu v exotickom prostredí na pozadí nejakého politického prevratu. Rok nie je žiadna vážna politická dráma, i keď sa občas nevyhýba drsným záberom na hromadné popravy, hlavne je to ale nostalgická záležitosť 80tych rokov, keď takéto filmy fičali a viem si predstaviť, že ak bol vtedy vysielaný tento film v našej tv, bol to šláger v sledovanosti. Gibson s odhalenou mužnou hruďou, ktorej Sigourney nemá šancu odolať, ale herecký prím tu hrá niekto iný. Mne to k celkovej spokojnosti stačilo, ale na taký Salvador tento film rozhodne v žiadnom smere nemá. Body navyše má u mňa film aj v tom, že som o udalostiach v Indonézii nevedel, takže bol z historického hľadiska pre mňa poučný. Nič nie je čiernobiele, ako nám ukazujú médiá a chudáci miestni si museli vyberať medzi troma veľkými zlami, zatiaľ čo my máme to šťastie, že volíme stále medzi vačším a menším zlom. (18.09.2013)

Je to zvláštní - film o diktatuře a začínající občanské válce, kde se vlastně skoro vůbec nestřílí a vůbec je tu krutost režimu spíš cítit než vidět. Weir umí udělat atmosféru a podařilo se mu to i tady,. Úplně je fyzicky cítit to vedro, bída, pot, gin tonic (bez ledu) a přitažlivost Sigerney Weaver. Když už jsme u herců, všichni tři v hlavních rolích jsou skvělí - zvlášť v mužské roli obsazená Linda Hunt jako javánský trpaslík. Celkově: je to dobrý film, který zaujme hlavně atmosférou. Mohl být o kousek kratší, ale je je to zvladatelné (byť pro milovníky rychlé akce to může být nuda). Gallipoli mně asi bavilo víc, ale i tak se mi to líbilo. (09.07.2011)

"Je zlé byť komunistom? Čo je zlé na tom, že chcem niečo zmeniť?"...Na filmoch je fajn, že sú určitou výpoveďou v danom čase, ktoré už nezostarnú. Roky ubehli, ale Mel Gibson je tu tak mladý, až to prekvapuje. Vždy bol a je sympaťák a svoju rolu zvládol s prehľadom. U Sigourney Weaver som zvyknutý skôr na súboje s mimozemšťanmi než na zvodné pohľady, ale uveril som jej. Príbeh novinára, ktorý hľadá story a článok svojho života tu už bol mnohokrát, ale P. Weir to napriek tomu dokázal divákovi solídne predať. Chyby sa nájdu, ale nudným by som ho nenazval, možno málo dramatickým. Škoda, že režisér trochu v závere nepritlačil. Hudba Jarreho splnila účel, ale až použitá Vangelisova skladba ma dvihla zo sedačky. Nádherne tam sadla. Možno to bude práve tou použitou skladbou, kvôli ktorej som sa rozhodol prikloniť k slabším štyrom hviezdam. 70%. (29.09.2013)

Filmy zřejmě nejslavnějšího austrálského režiséra Petera Weira patří k těm, na které si vždy rád udělám čas a náladu. Poznávání exotického prostředí očima postavy příchozího cizince bývá Weirovým častým schématem, tentokrát se tak děje s náhledem do moderních dějin Indonésie v příběhu novináře uprostřed vzrůstající a záhy již rozpoutavé válečné hrozby. Neskutečně zajímavý děj s poutavou atmosférou kombinuje v sobě více motivů a linií včetně milostné romance, vnitřního boje novinářů v honbě za materiály a záležitostech ohledně jejich zveřejnění, přidává i jakousi mystickou legendu o loutkách a posvátné hře stínů... rozvíjí osud tří různorodých postav, z nichž domorodý trpasličí novinář se zálibou ve vedení složek dýchá zvláštně tajuplnou aurou a Jill v podání krásné mladé Sigourney Weaver dodává filmu i jistý půvab... přesto jakoby Roku nebezpečného života stále cosi scházelo. Nemůžu říct, že by mě zklamal, ale s výjimkou několika scén ke konci (zejména strastiplné cesty na letiště) jakoby se Weir navzdory tématu bál ho gradovat do vyloženě silné výpovědě a zůstal raději u toho zajímavého a poutavého náhledu. Což je možná navzdory všem kladům trochu škoda. Taneční scény s dobovými šlágry v pozadí sice dodají víc odlehčené atmosféry, ale měl jsem pocit, že filmu spíše škodí mírným narušením napětí. [75%] (25.12.2022)