Režie:
Peter WeirKamera:
Russell BoydHudba:
Maurice JarreHrají:
Mel Gibson, Sigourney Weaver, Linda Hunt, Michael Murphy, Joel Lamangan, Agoes Widjaya Soedjarwo, Noel Ferrier, Mark Egerton, Bembol Roco, Bill Kerr (více)Obsahy(3)
Indonésie, rok 1965. Revoluce klepe na dveře. Zahraniční novináři, kteří přijeli napsat o rostoucím neklidu v zemi, jsou Sukarnovou vládou drženi stranou všeho dění. Ale se správnými kontakty se dostanete k velkým příběhům. Australský reportér Guy Hamilton je na stopě právě takovému příběhu, ačkoliv ví, že zveřejnění jakékoli informace odhalí jeho zdroj. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Psychologicky hutný a atmosfericky podařený snímek z Indonesie z doby mezi Sukarnem a Suhartem. Weirův podmanivý styl dodává filmu zvláštní mysteriozní nádech, z čehož těží i herci, kteří podávají výborné výkony. Hodně zvláštní je pak role Lindy Hunt - její Billy Kwan působí velmi hodnověrně a kouzelně a Linda byla po zásluze zatím jako jediná žena oceněna Oscarem za ztvárnění mužské postavy. Vytkl bych snad jen přílišnou idealizaci indoneského komunistického hnutí a nedůslednosti v reáliích - snímek byl točen na Filipínách, a proto se tu až příliš často namísto javánštiny ozývá filipínština. ()
Kruci, takový potenciál - nádherné lokace, výběr herců na jedničku, hudba (Jarre, Vangelis), téma...jenže jako celek to prostě nefunguje. Některé scény nezapomenutelné, ale jako kdyby se Weir nedokázal rozhodnout, jak bude film vypadat; výsledkem je politicko-romantický slepenec, v němž ani jedna linie nefachčí naplno (což je vzhledem k délce stopáže velké mínus). Romantická linka se měla dostat víc do popředí (fakt jsem to řekla?:); jednak to Weaver s Gibsonem dohromady sekne a zadruhé nepřesnost politických faktů sráží význam politické části. Dere se mi na mysl místní zprofanované: bylo to dobrý, ale mohlo to být i lepší. ()
Herecký koncert v exotickém prostředí. Jinak snad Rok nebezpečného života ani popsat nelze. Mel Gibson je jako reportér, který přijíždí do Jakarty přesvědčivý a jako vždy se do své role opravdu ponořil. Na koho však budu pět největší chválu - Linda Hunt. Liliputánka, hrající fotografa a ještě k tomu chlapa, mi vyrazila dech a její Oskar je tak podle mého zcela zasloužený. Film se sice ke konci začíná protahovat a pomalu ztrácet na zajímavosti, předchozí děj však zabrání pádu hodnocení na průměrné a horší. Peter Weir už ve svých začátcích ukázal, že umí a tohle je jen další důkaz. ()
Skvěle zahrané a přes mírnou zdlouhavost skvěle atmosférické. Weir umí z filmu na diváka přenést to, co cítí jeho postavy. V tomto případě diktaturu a krutost režimu, které nejsou ani moc vidět, a přesto jsou naprosto jasně přítomné. A samozřejmě do filmu skvěle zapadající Vangelisova skladba. Sigourney dokonce vypadá velmi přitažlivě, což pro mě obvykle nebývá. ()
Hrozně moc jsem tenhle film chtěl vidět, jednak kvůli mladýmu Melovi, jednak kvůli Peterovi Weirovi, jednak kvůli mladé Sigourney a jednak kvůli tématu, které nabízel. Bohužel zejména poslední část bylo naprosté zklamaní. Příběh se totiž koupe v moři naprostý nicoty a když už se objeví silná scéna nebo silný dialog, stejně je za chvíli utopen v nicotě. Snažil jsem se sám sebe obelhat, že ten příběh vlastně graduje a já budu svědkem zdrucujícho finále, ale to čeho jsme byl svědkem na samém konci mě jen bohužel potvrdilo, že film v sobě neměl takovou sílu, aby mě seřezal na cucky. Pokud jde o Mela tak ten mě nezklamal a především díky jeho hereckému umu sem si alespoň nepřidal jak konzument totální limonády. ()
Galerie (57)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Reklama