Dracula

Jako dítě jsem věřil, že Drákula by mohl existovat. Pozorně jsem si ho prohlížel i v tomhle filmu, který nám přinesl strýček jako dárek do staré promítačky. Užívali jsme si ho. A strýček nás sledoval, zda se bojíme. Potom se nás i opakovaně ptal. Cítil jsem, že něco říct musím. A tak jsem řekl, strach, to asi ne, jen divný pocit. Ach, kde jsou ty časy. Takže z nostalgie 2. (21.09.2010)

Téměř absolutně "vykastrovaná" adaptace románu Brama Stokera. Chápu, že zde zeje 70letá časová propast, ale tento fakt u mě nebyl pro film žádnou omluvou (viz řada ještě starších němých filmů, které mám k smrti rád). Browningův Dracula je směšný, nudný, naivní a hollywoodský. Čiší z něj samolibost amerických filmařů, kteří si myslí, že vše vyřeší obsazením herců s přízvukem a průhlednými kulisami. Herci jsou chaotičtí, jejich herectví patří jednoznačně do éry němého filmu, dialogy jsou v jejich projevu jaksi navíc. Lugosi je noblesní a démonický zároveň a společně s (na DVD novou) hudbou Phillipa Glasse vytváří to jediné, proč se dá Dracula dokoukat do konce. Na závěr musím přiznat ještě jedno: roli v mém hodnocení bezeporu hraje Coppolova užasná adaptace se kterou budu všechny Drákulovy variace vždy poměřovat. (30.11.2005)

Uf, takže další klasika, která mě nechává naprosto chladným. Snad proto, že nadevše uznávám románovou předlohu a miluju Murnauova Nosferatu (což je podle mě nejlepší horror, který kdy byl natočen). Tohle je prostě jen útržkovitý, zkratkovitý a notně volně převyprávěný výcuc ze Stokerova příběhu. Jen jako několik poznámek k příběhu. Lugosi je až k smíchu a přehnaně teatrální (působivý je jen v záběrech, kdy se nedívá do kamery). Takovou degradaci, zparodování a karikaturu kultovní postavy by člověk pohledal... Jo, pár světlých a působivých okamžiků to má, např. Draculovy upírky jsou parádní, škoda jen, že dostaly tak málo prostoru. Otevírání rakví je taky fajn. Snad Stokerova vdova litovala, že se soudila s Murnauem (byť jen o autorská práva). Miluju černobílé filmy, mám rád černobílé horrory, ale tohle... Tohle mi vážně nesedlo a dost mě to zklamalo. 1.5* 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 77/101. (05.11.2021)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. (08.09.2014)

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)