Dracula

Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Coppolova verze je filmařsky mnohem dokonalejší. (22.12.2005)

Kdyby byl Dracula němý, byl by určitě lepší - hypnotické pohledy Bely Lugosiho by zůstaly a ostatním hereckým výkonům by to jedině prospělo. Takhle jde, dá se říct, o lehce nadprůměrný film, v němž mi toho hodně vadí (například ta okatá divadelnost nebo to, že se spousta důležitých věcí bůhvíproč stane mimo záběr) a ze kterého opravdu dobrou podívanou vhodnou k zopakování udělala až nová hudba Philipa Glasse a Kronos Quartetu z roku 1999. Doporučuji. A navíc - nebýt tohoto Draculy, Mel Brooks by nikdy nenatočil jednu ze svých nejlepších parodií. (25.06.2017)

Asi nejlepší zpracování knihy B. Stokera. Tento film ani po tolika letech neztratil nic ze své působivosti. Béla Lugosi je opravdu magický. A co všechno dokázali tvůrci filmu jen se stíny a párou, to je opravdu neuvěřitelné. Ne, že bych se bál, ale atmosféru má Dracula strašidelnou. A to já spíš čekal, že se tomu budu smát. Přece jenom 70 let starý horor! (01.08.2002)

Ten, který začal tu megaúspěšnou řadu Universal hororů. Ale nutno podotknout, že Murnau knokautoval Toda Browninga K.O. a jeho expresionistické pojetí v o 9 let starší verzi se mnohem více hodilo k pánovi temnoty a zla. Tady se děj řítí jako splašený a všechny potenciálně zajímavé věci jsou zredukovány na minimum. Scény z Transylvánie a Drákulova hradu jsou odbyty během 10 minut, i když s moc pěknými kulisami (a s pásovci místo krys), plavba na Demeteru na 2 minuty, kde se vystřídají pouze dva záběry – na palubu lodi, přes které se přelévá moře a statický pohled Draculy – no, a drtivá většina stopáže se pohybuje v ulicích Londýna a nudných interiérech, kde je tolik atmosféry, že by se za pouhý nehet vešla. A taky mám problém se samotným Lugosim. Jeho démoničnost tu vytváří osvětlení očí v makrodetailech, jinak když nahodí svůj typický škleb, jenom každou chvíli čekám, že pronese svoje legendární „Beware. Beware of the big, green dragon that sits on your doorstep. He eats little boys, puppy dog tails and big, fat snails.“. Ano, Ed Wood mi prostě démonickou auru Bély zkazil :o) (10.03.2024)

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)