Romeo, Julie a tma

Výborný film, krásně ukázal jak vypadala dřív ta doba. Četla jsem i knížku a obě zpracování se mi moc líbily.. :) (13.12.2014)

Velmi povedený, ale velmi smutný snímek o velké lásce za protektorátu. (03.07.2015)

Nádherný komorní příběh o nesmrtelné lásce a solidaritě. Navíc nádherná Dana Smutná. Zřejmě autentické svědectví doby. Kdysi na střední jsem psal referát o této knize, ale prakticky jsem zapoměl o čem byla. Až tento film mi znovu připoměl... (29.09.2016)

Film o jedné lásce a úplné bezmocnosti jednoho člověka něco změnit. Jsem rád, že se mi tato doba vyhla a i přes všechny starašáky doufám, že už nic takového není v dnešním světě možné. Běhal mi mráz po zádech, když si gestapáci přišli pro Rumlerova spolužáka. Takovéto filmy shledávám velice důležitými pro další generace. Nejedná se o nějaký akčňák, ale i tak film nenudí a příjemnou formou nese poselství, čeho se za každou cenu v budoucnosti vyvarovat. (22.11.2008)

V živé paměti mám knižní předlohu Jana Otčenáška a za žádných okolní jsem se od ní nemohla oprostit, má představivost je asi až příliš dobrá a podle ní mi prostě film nestačil. Nemohla jsem neustále nesrovnávat, stejná zůstala v podstatě jen základní dějová linka, většina postav byla změněna, dokonce i jméno Hanky/Ester (i když jméno Ester díky svému původu sedělo mnohem víc). Z filmem jsem tolik necítila, nezasáhl mě do takové míry. (14.12.2012)

Smutno... smutno je mi z lidí, kteří ze strachu a slepoty přestali vnímat základní lidské emoce jako je soucit, láska, porozumění. Doba to byla nepochybně hrůzostrašná, ale lidé se počase nezměnili. I dnes vylézají z děr škvoři podobní těm jako byla postava paní Bohdanové. Film je překrásný, umělecky zpracovaný na výbornou. Škoda, že Dana Smutná zazářila jen v několika filmech. Pohled na ni mě doslova elektrizoval. A netřeba dodávat, že Ivan Mistrík je pan herec. Jako dítě jsem četla Otčenáškovu novelu, podle níž film natočili. Tehdy nezůstalo jedno oko suché. Jinak tomu nebylo ani po zhlédnutí filmu. Když zavřu oči, stále vidím Hančiny oči, ve kterých se třpytí odraz hvězd a naděje, že svět není zase tak zkurvené místo, jakým se dělá... Kéž by to byla pravda. 100 % (28.04.2016)

Nemůžu si pomoct a musím film srovnávat s knížkou. Proto byl pro mě docela velkým zklamáním (21.06.2016)

Za povšimnutí stojí záběry na liduprázdnou dlážděnou ulici, pak výborný výkon Smolíka (a Šejbalové též), zbytek působí hodně uměle. Posledních ani ne 5 minut to vylepšuje. 60%. (27.01.2020)

Výborně vystižená atmosféra heydrichiády, přestože režisér Jiří Weiss byl v té době v britském exilu. Vynikající výkony Ivana Mistríka i Jitky Smutné. (13.06.2010)

Oproti stejnojmenné knize je to rozdíl, byla jsem zklamaná. (29.06.2010)

Musím říct, že mě tento film velice zaujal, a proto nemám jinou možnost, než ho ohodnotit pěti hvězdičkami. Od první do poslední minuty velmi napínavý a emocionální děj, který je sice smutný, ale zároveň i romantický. Vztah Pavla a židovské dívky Hanky je až neuvěřitelný, vzhledem k tomu, jakému riziku se vystavují nejen oni dva, ale také jakému ohrožení vystavují obyvatele činžovního domu a především Pavlovu rodinu. K filmu nemám snad žádnou výtku, je dobře natočen, herci předvedli skvělý výkon a navíc nutí tento film hned od začátku k hlubokému zamyšlení, což se jen tak nestává. (30.03.2011)

"Koho zajímá židovka ve špajzu?" prohlásili o filmu při jeho schvalování tehdejší komunističtí papaláši. (21.09.2013)

Místy nudné, hlavní postava intonuje jak úplný idiot, ale jinak hezký love story o zrůdnostech totalitnímu režimu, který jsem rád, že jsem nezažil na vlastní kůži. Mimochodem, zajímalo by mě, kde Ester kálela a močila. (08.08.2014)

Paradox dějin: dogmatické pojetí jedné obludné idelogie (komunismus) umožnilo vznik skvělého a silného filmu proti druhé obludné ideologii (nacismus). Romeo, Julie a tma (1959), Vyšší princip (1960) a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (1965) - tři černobílé skvosty, které neztratily ze své působivosti a naléhavosti nic ani po více než padesáti letech. Opravdu nutno vidět. (29.11.2014)

Film vykazuje tolik dobré vůle důstojně pojednat silné téma, že se až stydím, když mi připadá konvenční a povrchní. Tenký příběh vyvažuje díky dobré práci štábu hutná atmosféra, ale postavám schází hloubka, herecký projev mladých občas zavání jevištěm a - třikrát běda ! - do milostného vztahu, který by mohl (měl ?) být jádrem díla, Weiss jako by cudně otálel se ponořit. V jiné rovině se mi vnucuje srovnání s "Obchodem na korze" a v něm "Romeo, Julie a tma" už vůbec neobstojí. Je samozřejmě zhola lhostejno, kolika hvězdičkami STARYMECH ocení nějaký film, ale v rámci hry dopovím : dávám-li tomuhle tři, připadám si jako učitel, který chválí průměrného žáka za snahu. (10.01.2016)

K tomuto filmu jsem se dostal přes vlastní maturitu, na kterou, světe div se, rád vzpomínám. Věděl jsem, že knížka bude smutná, jak skončí, název mluví sám za vše. Je to krátký, ale velmi silný, intenzivní zážitek. Takže jsem si byl jistý, že když uvidím film, budu trošku zklamaný. Nakonec jsem byl zklamaný o něco víc. Hlavně proto, že ačkoliv scénář napsal sám Otčenášek, tak scény, které působily ty nejsilnější dojmy v knize, prostě chybí a věci se dějí opravdu náhle. Nejsilněji na mě působila hned první scéna a možná jen proto, že jsem si film pustil jen pár dnů po dočtení knihy. Zůstalo jen pár společných prvků co se týká hlavních postav i prostředí, vedlejší postavy pak byly zcela nahrazeny všechny, a to především zastoupení mužských postav ženskými charaktery. A v tomto tkví druhý kámen úrazu, stejné váhy jako ten první. Ženy se zde jeví ploše, ta je hodná, ta je zlá, ale to je všechno a zakončí to tím jediným, co v tomto filmu umí pořádně. Totiž být hysterické a řvát jak na lesy. Nevím, jestli jsem jediný, ale na mě to působilo přinejmenším hloupě. Přesto hlavní motiv zůstává zachován a stále funguje i v této osekané podobě. Když nebudu srovnávat s knížkou, ve výsledku se mi film nakonec líbil a kromě závěru je velmi pěkně podaný, konec konců dva projekty, dva příběhy. A kdo by dělal to samé dvakrát. Ach jo...co s tím? Podle všeho jde spíše o lepší nadprůměr než o něco horšího. Dávám 4*, ale s opravdu velmi dlouhým mínusem a s pocitem nejistoty. Všem, kteří jste film viděli nebo o něm uvažujete, doporučuji vám rozhodně knihu. Na těch pár stránkách je dvojnásobek toho, co můžete vidět zde a do poslední chvíle budete doufat ve šťastný konec, to mohu zaručit. (30.09.2017)

Mistři herci, výtečné osbsazení, bravurní provedení kvalitní předlohy, (21.05.2023)

,,Árijec... To si vymysleli oni! To by přece udělal každý, Vy ne?" - Pavel Takové hodnocení v žádném případě nedávám z důvodu, že by byl sám o sobě špatný. Jednoznačně se jedná o srdcervoucí a romantickou klasiku, ale pánové a dámy, s Vámi já jsem skončila... Dvě hvězdy dávám z jednoduchého důvodu, film má původní knižní předlohu, která je dle mého zbytečně podceňovaná, těšila jsem se na zkreslení krásných scén, které byly v knize naprosto líbezně popsané a připadaly mi fascinující, ale film Vám místo vyhovění napálí pěstí a Vaše očekávání je rázem pryč. Z Ester je slečna Hana, která nebrečí a otráveně nepičuje na Pavla na lavičce v parku, ale tentokrát jen stydlivě zírá z pavlače, odkud ji Pavel nezatáhne během deseti sekund do kůlny, aby ji tam ukryl. V knížce se naopak Otčenášek snažil budovat napětí, Pavel se rozhodoval, co pro ni může udělat, za její drzost si v hlavě postěžoval, ale i přes to ji tam nechcel nechat. Mezi nimi už se budovalo pouto tak nějak od začátku. Ester byla nejdříve jen nevěřícná Židovka, u které se ale postupně budoval charakter skromné slečny. Co se týče Hany ve filmu, ta chvíli dělá stydlivou usoplenou holčičku, potom se na Pavla naštve, že jí chtěl zachránit kejhák, ale hnedle si uvědomí, že neměla být tak hrubá. Zkrátka ve filmu skáče z emoce k emoci, žádné budování charakteru tam nevidím. Film se vše snažil rychle odbýt, hezké scény z knížky tam nečekejte a co se postav týče, to už je teprve katastrofa. Chudáček Jirka a jeho morče, které se objevilo leda tak na začátku filmu, se v knize nikdy neobjevilo. Pavel, který se v knize jevil jako lump a grázl s dobrým srdcem, se ve filmu jevil jen jako nerdík a mentální panic. (neberte mě špatně, pan Mistrik je skvělý herec a ve Vyšším principu odvedl úžasnou práci, ale charakter byl zkrátka špatně napsaný.) Film se srovnáním s knižním vydáním není vůbec záživný... A to stačí vidět jen pár minut a už Vám budou určité scény chybět. Myslím si, že to nebude jen chyba tohoto díla, je známo, že často je přeci jen knižní vydání lepší než to filmové, ale tady se nebáli změnit tolik věcí, tolik věcí vypustit, že už to s knihou nemá společné ani jméno jedné z hlavních postav. Takže radím maturantům, aby se nepokoušeli povinnou četbu obechcat filmem, jelikož Vám to zrovna tady úplně nevyjde. :D (27.06.2024)